Petrolejové lampy

Film o tom, že keď sa veci kazia, tak sa kazia poriadne. Proste taký ten smutný film o živote, kde ako rebel zostávate sám a často preto nie ste šťastný. Čo sa týka umeleckej a technickej stránky je to podľa mňa perfektne spracované, aj téma tohto diela nie je zlá, no ako celok je to dosť natiahnuté na taký dej a tiež málo výrazné v niektorých momentoch a koniec ma navyše neprekvapil, čo je škoda. (12.07.2014)

Duch přelomu 19. a 20. století navozen fantasticky, zdánlivá idyla a fešní důstojníci. Za tím vším tvrdý konformismus, nedostatek rozletu a láska překlopená v nakažení syfilitidou. Velmi nosně tvůrci zvolili básně F. Gellnera jako hudební doplňky zaznívající nejen z úst bohémského J. Laufra (má představovat samotného F. Gellnera, nebo ne?), ale i rezignující Štěpiny matky - předtím velmi nekompromisně pragmatické a tvrdé - představované Marií Rosůlkovou. Myslím, že nezdůrazňovanou postavou filmu je druhý z dvojice maloměstských bohémů, představovaný K. Černochem (a dabovaný J. Satoranským), jehož životní osud je ve výsledku velmi podobný Štěpinu (pragmatismus místo ideálů). A pak i nápadník Štěpy, S. Remunda coby maloměšťácký rádobynonkonformista plně odpovídá dobovým mužským představám o zajištěném a vzdělaném muži, plně si podřizujícím ženu. (06.12.2010)

Bujaré, trochu křečovité veselí úvodních scén silvestrovské oslavy (příchod nového století) se rychle vytrácí, film se dostává do poloh takřka baladických a hořký konec se nezadržitelně blíží. Hlavní herecká dvojice Janžurová-Čepek je vynikající a Petr Čepek v životní roli. Všichni ostatní působí vedle nich - omlouvám se všem! - jako statisté. Kupodivu mi moc nevadí, že zpracování plně neodpovídá literární předloze. Ale jednu výtku bych přece jenom měla: Juraj Herz použil k dokreslení dekadentních nálad na přelomu století Gellnerovu báseň Perspektiva. Je nemyslitelné, že by se tento popěvek zpíval v r. 1900 ve společnosti jako módní šlágr, který by si lidé prozpěvovali na malém městě ve společnosti nebo v rodině a dokonce s jistou dávkou sentimentu! Gellnerova poezie byla považována ve své době za neuměleckou a odpudivou pro mnohé vulgarity, cynismus a nemorálnost. Obdivoval ji pouze takový S. K. Neumann a okruh jeho hospodských anarchistických přátel! Rozhodně to nezapadá do obrazu maloměšťáckého prostředí, v němž se děj odehrává. (18.09.2013)

Dokonalý propletenec lidských osudů a velmi dobře vykreslených charakterů. Střetávají se zde dva naprosto rozdílní lidé s úplně jinými ambicemi. Z postavy Štěpy sálala její nezkrotná chuť do života a touha po naplněné lásce. Její manžel se vlivem vážné nemoci proměnil v opravdového tyrana. Po jeho smrti si připadala na světě zbytečná, ale pak se z lidského bahna vyhrabala. Pan Čepek předvedl velmi mimořádný výkon a Iva Janžurová vlastně také. Atmosféra byla opravdu nezapomenutelná. Měla jsem pocit, že film má otevřený konec. (28.05.2009)

Nečekal jsem příběh a scénář v této nedotažené podobě, takto mě to moc nezaujalo a do děje jsem se bohužel nedostal. Alespoň že ve druhé polovině se to více rozjelo a nabralo to dramatické momenty. Hlavním tahounem tohoto snímku přesto zůstávají herecké výkony Čepka a Janžurové, na které se dá koukat. (09.04.2010)