Petrolejové lampy

Dokonalý propletenec lidských osudů a velmi dobře vykreslených charakterů. Střetávají se zde dva naprosto rozdílní lidé s úplně jinými ambicemi. Z postavy Štěpy sálala její nezkrotná chuť do života a touha po naplněné lásce. Její manžel se vlivem vážné nemoci proměnil v opravdového tyrana. Po jeho smrti si připadala na světě zbytečná, ale pak se z lidského bahna vyhrabala. Pan Čepek předvedl velmi mimořádný výkon a Iva Janžurová vlastně také. Atmosféra byla opravdu nezapomenutelná. Měla jsem pocit, že film má otevřený konec. (28.05.2009)

Herecký výkony Janžurový a Čepka byly excelentní, ale moc jsem nepobral návaznost prvních patnácti minut na děj a co se týká zpracování, tak jsem začátek protrpěl v nelidských mukách. I když je většina filmu skvělá, tak na čtyři hvězdičky to pro mě není, i když tři mi přijdou málo. Podobné filmy ale nejsou zrovna mým šálkem čaje. (23.12.2008)

"Jistě chápete, že jako muž přísně zásadový nemohu dovolit ani své ani vaší slabosti, aby činila mou toleranci nadbytečnou. Žádám jasnou odpověď. Jste ochotna kajícně přiznat svůj omyl, omluvit se za přestupek proti přirozené poslušnosti a uznat, že váš klobouk je hnusný? Ba vrcholně hnusný a nestydatý a že už jej nikdy nevezmete na hlavu?" Čepek je démon. Že je Janžurová výborná herečka, jsem věděl už dlouho, nikdy jsem ji ale nepovažoval za hezkou herečku. Až Petrolejové lampy mi ukázaly, že je to i hezká, opravdu hezká herečka. A ten film je hnusný. Dobrý, ale hnusný. Nemám z něj vůbec dobrý pocit. A to pravděpodobně bylo jeho záměrem. Normálně vám vezme chuť do života. Což asi záměrem nebylo, ale je to prostě tak. (26.06.2013)

Herzovi se podařilo vystihnout svět secese bez tradiční škrobenosti a nostalgie - spíše ji pojímá jako povrchní pozlátko a manýru, nedokonale zakrývající špínu, pudovost a antiromantický pragmatismus. S rozsáhlého románu se mu podařilo vytvořit soudržný film, jenž jasně vyjadřuje základní myšlenky a v závěru velmi výstižně a emotivně vyjadřuje cit zlomené hrdinky. Umění filmové zkratky je zde bravurní, až někdy zamrzí přílišný spád a střízlivá snaha nenechat se příliš unášet situacemi - řada by si určitě zasloužila více rozehrát (včetně kontextu maloměsta, jež je po úvodní části odsunut silně do pozadí). Bohužel filmová stopáž je neúprosná a Herzova neúprosnost je i znakem režisérského umu. Rozhodně se nedá mluvit o "nedovařeném" díle, to by byla velkolepá urážka vzhledem k nádherné a přitom velmi funkční kameře, Fišerově nadpozemské hudbě, která dosahuje svého vrcholu v závěru, jež se obejde takřka beze slov a především k hereckým výkonům ústředníhu dua, které i v krátkých scénách berou dech nejdrobnějšími nuancemi a proměnami a nezaslouží si nic než absolutorium. (25.02.2008)

Už od samotného začátku mě upoutala nádherná hudba a pro mě trochu neobvyklý herecký výkon Janžurové. Znám ji totiž především jako vynikajcí komičku, ale tady hrála trochu jinak. Ovšem, výborně a dokázala mi, že její herecký rejstřík je obrovský. Naprosto geniální je zde Čepek, k tomu, co předvádí ani nemám slov. Celé je to takové nádherně poctivé, barevné a skvěle zvládnuté z hlediska melodramatického žánru. Moc pěkné. (07.08.2018)