Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kulmon
    ****

    Film, který mohl vniknout v jediné možné době, a který by taky "po zásluze" uzamčen v trezoru. "Ať žije Trockij", vyloučení ze strany, fakulty a šest let do dolu. Jen ta pomsta nevyšla podle představ ... Josef Somr v životní roli.(11.7.2011)

  • mchnk
    *****

    Podle mně životní role Josefa Somra. Necenzurovaný pohled na dění v 50tých letech, je rozhodně základem kvalit tohoto snímku. Nevinný žert připraví pro Ludvíka Jahna nekompromisní a drsný život. Nenaplněné očekávání i přijmutí tvrdého, režimem připraveného osudu. Přesto, osobnost zůstává. Možná zocelení, možná i resignace na naději v lepší časy a na dění kolem sebe. Navenek zapomenuté křivdy a začátek 60tých let v novém kabátě bývalých kolegů. Výborné prolínání událostí minulých a přítomných dává filmu jedinečný nádech.(24.10.2012)

  • sportovec
    *****

    Padesátá léta a jejich odpadový odkaz působila svou tíhou už na současníky a zejména pak na ty, kteří byli jejich nechtěnými účastníky a nezřídka i mravními spolupachateli. Tedy i na generaci Kunderovu, Kohoutovu, Vaculíkovu, Jiráskové a mnoha dalších, kteří z mnoha důvodů - nejčastěji pro mladický věk - podlehli v druhé polovině čtyřicátých let vábničce navenek idealistického projektu KSČ. Hlavní postava, do níž jsou zřejmě sneseny zkušenosti mnoha lidí této skupiny, svým životem i svou bezmocí, krystalizující do touhy po černobílé mstě-odplatě, svou ponurou životní cestou i naplněním své chorobné touhy zjišťuje, že vlastní vnitřní problémy není možné řešit snížením na úroveň zhoubců a reflektovat je navíc do lidí, kteří s původními ději mají jen málo společného. Při posuzování a srovnávání kvality literární předlohy a filmového zpodobení není možné překrývat písemnictví a obraz; na to jsou obě umělecké řeči až příliš odlišné. Společný jmenovatel - pocit tísně a bezmoci, vlastní dnes i nemalé části polistopadové populace - , který prostupuje celý ŽERT, vrcholí závěrečným Jahnovým povzdechem, že zbil nepravého. Ale jakého nepravého? A tak na vylučovací scény padesátých let, ze kterých mrazí i dnes - bylo to v našem hraném filmu zřejmě poprvé, co byly podány v takto obnažené podobě - nenalézáme odpověď nejen ve více než 40 let starém díle, ale ani dnes, v naší současnosti. Tato nadčasová hořkost bezmoci a bezradnosti ŽERTU je plně ne nadčasová, ale - bohužel - současná.(14.7.2010)

  • sinp
    ****

    Kniha dokonalá, film stále hodně dobrý... Výborně obsazený přepis, který velmi dobře odhadl, jak přesvědčivě zobrazit padesátá léta a znázornit Ludíkovu zahořklost. Některé postavy a motivy sice film neobsahuje, ale domnívám se, že základnímu významu a Kunderově nekompromisnímu vidění padlých to neubližuje. Snad jen způsob vyprávění trpí oproti jedinečně rozkouskované knize, jejíž záchvěvy čtenáře naplno pohltí, pokud se v průběžně vrací o pár stran zpět, doplněn o znalost dalších informací. Neznám lepší film Jaromila Jireše a navíc věřím, že univerzální způsob sdělení může uspět za hranicemi i dnes. Světový román se dočkal výborného filmu, byť uznávám, že filmové dílo si Kundera nikdy plně neautorizuje. Hold celuloid...(27.10.2005)

  • Matty
    ****

    „Ty vole, tebe jsem bít nechtěl!“ Žert z filmového plátna si stejně jako ten ze stránek knihy zaslouží přídomek „Kunderův“. Autor spolupracoval na scénáři, který vznikl před vydáním knihy (nikoliv před jejím napsáním) a také díky tomu funguje Jirešův film jako ucelená, na knize nezávislá hořká komedie. Filmu neškodí ani nejvýraznější změna oproti předloze, redukce vypravěčů na jediného – namísto specifického jazyka jsou nám ostatní představeni adekvátním projevem herců (Kostkovy krátké kapitoly plné náboženských motivů svou několikaminutovou přítomností plně vynahrazuje Evald Schorm, morální autorita nové vlny). Odhodlanost v jinak smutně prázdném pohledu Josefa Somra násobí tragikomičnost Ludvíkova počínání. Cokoliv udělá, ublíží tím sobě, nebo někomu jinému. Lépe, kdyby neudělal nic? Flashbacky, kdy na ostatní hledíme očima Ludvíka a postavy hovoří přímo k nám (dochází tudíž ke skutečnému dialogu s dobou minulou), slouží jako ironický komentář přítomnosti: vítání občánků x jaké proradné bestie z nich nejspíše vyrostou; cimbálová muzika x tvrdá práce v dolech. Iracionální smích se nabízí jako jediné rozumné východisko. Kundera scénárista stejně jako Kundera spisovatel varuje před zapomínáním na minulost, aniž by sklouzával k moralistnímu poučování. Kromě Ludvíka, který ovšem v minulosti zatuhnul jako vaječný koňak v závěru Passerova Intimního osvětlení, se většina postav chová, jako kdyby žádné „tehdy“ nebylo. Nemožnost určit, co je lepší, vzbuzuje intenzivní, dlouho doznívající pocit marnosti. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Vančura(22.11.2014)

  • - Scény z dolů se točily přímo na Mostecku. (jenik71)

  • - Režisér Jaromil Jireš popsal snímek slovy: „Žert je film o nešťastných obětech, které mají paměť a o šťastných vinících, kteří paměť ztrácejí“. (Olík)

  • - 21.srpna 1968 měl být v Praze poslední natáčecí den, kvůli okupaci se dotočení filmu o pár dní odložilo. (jenik71)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace