Žert

Osud hlavní postavy byl zajímavej a dal by se o tom určitě natočit daleko lepší film. Tohle mi přišlo jako nevyužitej potenciál. Když nebudu počítat některý vzpomínky z pracovního tábora, což bylo dohromady cca 15 minut, tak mi zbytek filmu přišel dost slabej. Josefa Somra mam rád a film jsem dokoukal hlavně kvůli němu. Hrát v hlavní roli nějakej méně oblíbenej herec, tak to pravděpodobně vypnu. Česká nová vlna se poněkud minula s mym vkusem. To fakt radši těžkopádný normalizační komedie od Schulhoffa. (15.02.2012)

Duo Kundera a Jireš funguje bez chyby. Spisovatel dodal výtečnou kousavou a trpkou předlohu a režisér ji neméně výtečně převedl do filmové řeči. Na předloze se mi líbí jak věrně vykresluje cynismus hlavního hrdiny, který je však jen maskou pod níž se skrývá sžíravá a neuhasitelná nenávist vůči strůjci osobního neštěstí a možná vůči všem lidem. A samozřejmě celý příběh Žertu je naprosto skvělý. Na filmu se mi líbí kamera, která místy zastupuje pohled hlavního hrdiny a tak nějak působí stejně cynicky jako životní postoj této postavy. No a pak jsou zde skvělé herecké obsazení. Jana Dítětová zahrála Ludvíkovo oběť tak pateticky, že se divákovi z její ubohosti dělá zle. Obermaierová zase perfektně zvládla tupou zapálenou komunistku a Munazrův bezpáteřák mi v závěru hnul žlučí. Zkrátka další velice silný film ze zlaté éry. (05.10.2010)

Milan Kundera je môj najobľúbenejší český spisovateľ. Jeho Žert ma fascinoval už v roku 1969, kedy som ho čítal po prvý krát. Aj s filmom som bol spočiatku spokojný. Len som nemal k nemu napísaný komentár. Tak som si ho pozrel opakovane a doplatil na to stratou jednej hviezdičky. Je v ňom priveľa folklóru, pétepákov a manifestácií a na druhej strane mi tam chýba Lucie, viac vnútorného sveta Ludvíka Jahna a asi by som bol aj spokojnejší s jeho iným predstaviteľom. Uznávam, že Žert je ťažko sfilmovateľný aj keď sa jeho autor podieľal na scenári. Táto tematika je pre moju generáciu pomerne živá a každý falošný tón, každú nepresnosť vnímame citlivejšie, ako napr. naši potomkovia. Preto výsledok považujem iba za ľahký nadpriemer. (01.11.2013)

I když oslavu mj. lidové hudby, skryté v knize i filmu, opravdu nechápu, je tento snímek pro mě asi nejtypičtějším příkladem z hlediska vyjádření absurdity nad komunistickým režimem. Tři nejhlavnější klady: Josef Somr, vedlejší postava faráře, uvažujícího o těch nejdůležitějších tématech života a smrti a také závěr, který se vám ve své jednoduchosti nevykouří z hlavy opravdu nikdy. (19.11.2003)

Výrazně metaforické pozadí vyprávění a výtečný výkon smutně prázdného Josefa Somra – to je tím hlavním, co si na Jirešově Žertu budu vždycky pamatovat. Snímek kritizující totalitní politické praktiky, jak víme, komunistická cenzura poslala do trezoru. Působivé svědectví těží i z toho, že si Milan Kundera pohlídal scénář. Tragikomické, přesné. Nezapomínejme na minulost. (10.11.2016)