Pozor, vizita!

Další brilantní film Karla Kachyni. Přesně vyvážená porce komiky a tragiky, bezvadné proklesení postav a hluboce lidský příběh. Na celé čáře kraluje výtečný Rudolf Hrušínský v úloze světáka Prepsla a ostatní herecký osaz mu zdatně nahrává. Nejlepší pasáž filmu, je, jak se stará o svého spolubydlícího "dědka" Bartůňka, o kterého rodina nemá moc zájem. V této pasáži je opravdu tenká hranice mezi smíchem a smutkem. Zdá se divné, že by mohlo spojení psychologického dramatu a komedie fungovat. A funguje. Bezchybně. (26.07.2006)

Spoilery! Bývalý lamač dívčích srdcí a jejich osobní kominík, který se prostříkal celým světem a nasbíral hromadu pohlavních mikropřátel, je najednou donucen strávit zbytek života na několika metrech čtverečních, což se mu nezdá býti dobrým nápadem, a tak se zoufale snaží prchat. Trošku mi snímek připomíná Formanův přelet. V čele snímku stojí skutečně božsky hrající Hrušínský a pár jeho sekundantů. Celý snímek se táhne ve víru jedné obrovské one man show, takže kdo si rád poslechne, kterou slečnu Rudolf za svých mladých let prznil, ten si přijde na své. Na své si však přijdou i ostatní, protože za sexuálními historkami je schovaný hluboký příběh o lidské podlosti a na druhé straně i o nekonečné lidskosti a dobrotě srdce. (28.12.2017)

Výborný, místy trochu humorný ale jinak neuvěřitelně lidský film. Charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny a posléze zahrány do puntíku skvěle. A co jsem nevěděl světoběžník Rudolf Hrušínský byl také pěkný proutník ! O čemž se mohli přesvědčit téměř všechny ženy na interně ! Jinak nás (vás) tento film okouzlí nejen jeho životní moudrostí (někdy i vytahováním), ale i rozšafnou bezprostředností, smutkem a upřímností, zejména v osobě L'udovíta Grešša (dědek Bartůněk), který se o tom přesvědčil sám a to s jeho jen na sebe myslící rodinou. Bezesporu téměř to nejlepší od Karla Kachyni společně s Láskami mezi kapkami deště, se Srnci a se Zlatými úhoři. Když opomenu takové ty jeho první filmy s převážně vojenského prostředí. (26.12.2006)

Tadyten film stejně nejlépe vystihuje, jedno velké klíše za které se omlouvám. Ale on je prostě hrozně pěknej. To se nedá odborněji definovat. Vyniká především svou lidskostí a milou melancholií (zajímavý protimluv, viďte?) Ukazuje ten nejlepší styl humoru, který působí naprosto přirozeně, nenuceně a rozesměje pouze pravého člověka na svém místě. Zároveň ale i ukazuje smutný osud, starého dobrosrdečného člověka, který si svou milou povahou, vlastně ubližuje. Hrušinský byl prostě mág. Stejně jako pan Kachyňa. Česká kinematografie by jim měla být za takovýto klenot nadosmrti zavázaná. (16.09.2017)

Co k tomu více dodat. Rudolf Hrušinský rovná se záruka dobré zábavy. Příběh o lidském štěstí a neštěstí, který v sobě má hned řadu tak hlubokých pravd, že nejde se na konci zarazit a popřemýšlet nad tím, kdy se v této situaci objevím třeba já. Je to zvláštní, ale je to tak. Bohužel, a tento film to nádherně ukazuje v té pokud možno nejsvětlejší stránce, které Rudolf Hrušinský přidává co do vtipu snad nejvíce jak to jde. (09.12.2008)