Jak básníkům chutná život

Po příchodu ze Strážců Galaxie 2 na mě doma mimojiné čekal i tenhle filmek. A stejně tak jako před tejdnem sem se u něj náramně pobavil. Asi je to můj druhej nejoblíbenější díl, asi takovej poslední, kterej ještě za něco stojí. Vlastně ani nevím kolik se natočilo dalších pokračování, ale vím, že jejich kvalita už bude hodně mizerná, ostatně jako u většiny filmů, který maj víc jak 3 pokračování. V tomhle mě asi nejvíc baví nervózní šofér Zedníček, kterej celou dobu vyhrožuje tím, jak půjde makat do fabriky, že se tam končí ve 3h :o). A taky samozřejmě graf, na kterým jsou jasně patrný dovolený v Jugoslávii a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty :o). Tohle už je taky legendární hláška. (05.05.2017)

Štěpán Šafránek jde poprvé ordinovat a nedopadlo to tak hrozně, jak si možná představoval. Sice dělá "obvoďáka" v Prdelákově, ale je tady spousta zábavných postaviček, které film táhnou dopředu. Na obzoru, po vzoru schématu předchozích dvou dílů, opět nová láska, ale nevydrží moc dlouho. Vytratil se typický humor, který zdobil předchozí básníky. Vše je jako by určeno pro širší diváckou obec, než jen pro jednu cílenou diváckou skupinu. Je to obyčejnější, ale stále dobře koukatelné. 60% (06.01.2012)

Můj asi nejoblíbenější díl Básníků, především díky skvělé Janě Hlaváčové, krásné a mladé Evě Vejmělkové, bláznivému Pavlu Zedníčkovi, ale i dalším hercům, kteří podávají skvělé výkony. Scénář velmi vtipný a bystrý, snad nejlepší z celé série. Natáčení seriálu režisérem v podání Jiřího Kodeta je legendární. Krásně podaná realita socialismu - to byla idylka... (24.10.2010)

I třetí díl Básníků se mi ještě líbil, protože je poslední s onou krásnou poetikou. Kvalitativní tendence dílů je sestupná, i na básních je to znát, opakuje se viděné, vyložený propad následuje ale až s porevolučním čtvrtým dílem. Ovšem z tria dívek Borůvky, Jeskyňky a Píšťalky bych si vybral Píšťalku. 65 % (02.11.2022)

(2x) ♫ V tom, už jsi, hochu, zkrátka v tom... aneb "když nemůžeš, tak nemusíš!" Třetí pokračování populární série o Básnících přineslo humorný pohled do světa začínajícího lékaře, který v novém prostředí vedle nových lidí potkává i své staré známé. Dle mého názoru si film o osudech bývalých spolužáků súspěšně udržel úroveň dílu předešlého a laťku ještě pozvedl přítomností hořkých chvil vedle humoru z každodenního života... aneb ,,když lékař filozofuje, je to beznadějné, a když filozof léčí, je to katastrofa". Z nových tváří této série v nezapomenutelných vedlejších rolích upoutala Jana Hlaváčová, která v roli sestřičky Toničky předvedla nebývale komický talent (,,...jako když pan Haničinec v televizi předvádí infarkt, dží se za srdce a vzdýchá: rychle vůz, umírám, umírám!" :o)) a ve vážnější rovině Rudolf Hrušínský coby zámecký malíř Hubáček (,,Já maluju jen zámek... já si maluju, co chci a jak chci... já maluju jenom když mám deprese."). Skvěle pobavila i bujará oslava v moravském vinním sklípku, okouzlila krásná Eva Vejmělková a docela zamrazilo z náhlého přesunutí do dramatu (nejvíc to podtrhla asi scéna s převážením nemocného profesora v podání Josefa Somra do sanitky uprostřed studené, zasněžené krajiny). Výborný film, který v lehkých narážkách již reflektuje dobu rozjíždějící se perestrojky, na což pak Dušan Klein skvěle navázal v dalších dvou (tragi)komediích v roce 1988 a 89. (90%) (30.08.2017)