Čertí brko

Tato patlanina je přímo ukázkovým vzorkem úpadku naší filmové tvorby. U pohádek od Zdeňka Trošky jsem si zvykl je obcházet sto kilometrovým obloukem, ale i toto se nějak nepovedlo. Vše stojí a padá na kvalitním scénáři. Zde opět byl položen nekvalitní stavební kámen, který má jen hrubý popis, nikdo si nad ním nelámal hlavu, aby ho propracoval do nejmenších detailů a tak to je i s tímto scénářem. Herci, i kdyby sebe víc chtěli, můžou svůj výkon mačkat jak citron, nicméně kde není vody není rostlin. Možná by pomohlo, kdyby tyto chujoviny (scénáře) odmítali natáčet, ale je to jejich práce a kdo bude živit hladové krky doma. No co, snad se stane zázrak a vrátíme se k lepším létům, Mimochodem nedoporučuji. (02.01.2020)

Mám pro tvůrce jednu radu - milí tvůrci, já vím, že musíte točit ty nejpohodovější pohádky plné humoru, písniček a lásky, aby nám o vánocích náhodou nezaskočila rybí kůstka. Jenže vaše tzv. pohádky jsou o ničem. Vážně. Víte, myslím, že kdybyste do pohádky vložili trochu vážnosti, zlo by bylo opravdu zlé, tak by pohádka získala na působivosti. A mohu-li poprosit, je to takové mé osobní přáníčko, buďte tak laskaví a příště bez písniček ju? Vždy, když se nějaká postava nadechuje, že bude vyluzovat muzícírovaná slova, fakt odcházím na toaletu, protože se to nedá, fakt se to nedá - poslouchat. Jenomže - zlo je tu spíše směšné, protože tvůrci se asi bojí ukázat, že zlo je zlé. Pak tu musí být povinně aspoň dva totální troubové, což má být asi vtipné (dva nápadníci v knajpě), klaďas (čert! sic!) je spíše taky trouba. A tak místo toho, aby měla pohádka nějaké silné poselství a morální ponaučení (což pohádky vždy měly, je to jejich atribut!), že proti zlu je třeba svést nesnadný zápas, že hrdina musí mít opravdu silné morální kvality a přesvědčení, tak namísto toho dostaneme povinně oddechovou "něco-jako-pohádku". Navíc okořeněnou o tak hloupé pojetí pekla, že srovnání s klasickými pohádkami je naprosto nemožné.... ale dnes se to tak halt točí mno... (13.12.2019)

Po té bídě současných pohádek (se světlou výjimkou v podobě pohádek od Jirky Stracha) zase jednou taková, u který jsem se necítil trapně za herce i sám za sebe, že se na to koukám (a bavím se). Zkrátka pohádka, co netrpí infantilností těch Troškových, prvoplánovou ztřeštěností těch Janákových, ani nudou těch Zelenkových. Punková čertovská jízda s božím Budařem. (26.12.2019)

Čertí brko natočili tvůrci Kanceláře Blaník - a je to na něm vidět. Přinejmenším polovinu jeho zápletky totiž tvoří výrazně akcentovaná politicky-satirická rovina, která je naštěstí docela obecná a záleží jen na vás, do jaké míry ji vztáhnete na aktuální českou politickou situaci. Kromě toho ale snímek s ničím výraznějším nepřichází a zastiňuje tím dokonce i zbytek pohádkového příběhu, jenž je vyloženě slabý a šablonovitý - dává se totiž do pohybu tím, že hlavní hrdina na začátku něco zpacká (nechá se okrást o kouzelné předměty) a pak se to v průběhu zbytku filmu snaží napravit, což je jednak evergreen nemalého počtu českých pohádek a hlavně je to zápletka na dvě věci. Ústřední dvojice hrdinů není moc zajímavá a kupodivu ani sympatická, kdy on vstupuje do děje jako ňouma, co akorát způsobuje problémy, a ona je představena jako zdatná manipulátorka, co zištně tahá za nos své nápadníky, a pak se mění ve zranitelný objekt touhy, jenž akorát pasivně čeká na záchranu. Oba se do sebe osudově zamilují hned při jejich prvním letmém setkání (kdy ho ona považuje za zloděje a poleje ho vodou), spíš proto, že to vyžadoval scénář, než že by to z té jejich interakce nějak přirozeně vyplynulo. Ve druhé půlce se příběh přerodí v ne vždy zcela smysluplnou a ne moc chytrou sérii honiček, rvaček a léček, přičemž film neobsahuje nic ani trochu strašidelného (i Lucifer je tu spíš za starostlivého strýčka) a kupodivu nabízí i poměrně málo humoru. Záplatuje to slušná filmová výprava, zahrnující i pozoruhodně vymyšlený koncept pekla, občasná neotřelá nápaditost, několik vizuálně výpravnějších sekvencí, sem tam hezký herecký výkon (zejména Ondřej Vetchý) a především pak zmíněný zřetelný politický rozměr. (26.11.2018)

Pokud se pohádka až příliš podobá každodennímu životu, přestane být pohádkou. (26.12.2019) Podruhé to nebylo zdaleka tak špatné. Vaše Velkorohosti a Vaše Ďáblorodí bylo vtipné, ale pozdrav Hříchu zmar? Peklo by se snad mělo radovat, když je hřích rozmáhá a nikoliv, když je mařen. Také mě zaujalo, že čerti klejou. Třeba Krucifix by mělo být něco jako sprosté slovo, které se neříká ... U téhle pohádky platilo to nejlepší na konec. A písničky se opravdu povedly. (31.12.2022) (26.12.2019)