26. Český lev

Když jsem se dozvěděl, že Vinczeová po loňském výborném výkonu nebude letos moderovat, dostavilo se u mě zklamání. A když se ke mně navíc dostala informace, že ji „zastoupí“ Kopta, přidaly se i obavy. Tímto bych se ovšem chtěl moderátorovi omluvit, protože mě mile překvapil, těch slabých momentů (např. šlapky) měl jen pár a místo humoru za každou cenu se uvedl docela umírněným projevem. Ani nedošlo na užití „přerušovacího“ tlačítka, takže v tomhle ohledu se neopakoval loňský trapas jménem Vladivojna La Chia. Té trapnosti divák bohužel neutekl prostřednictvím některých předávajících (nejvíce mě zklamala dvojka z Dukly 61), ale našli se i tací, kteří pobavili (minulý rok nejvíc zabodovali Neužil s Pleslem, letos mě nejvíc pobavil Jeřábek). Se samotnými vítězi jednotlivých kategorií jsem neměl větší problém stejně jako s jejich poděkováními (s výjimkou klasického „to jsem nečekal/a“). A dokonce tentokrát naštěstí nedostávala prostor agitka (tu vtipně shodil už v úvodu Tonda Blaník). Celkově bych letošek označil za lepší průměr. (24.03.2019)

Úvodní výlet českými filmy v podání Kopty se mi líbil a navnadil mě na celý večer. Perfektní nápad byl zakomponovat filmové postavy do předávání cen (ty kreslené!) a líbila se mi i scéna. Pokud jde o moderátora, tak víc mi tam sedla Adéla Banášová a její humor, protože Václav Kopta je v poslední době snad úplně všude a já moc nerozumím, proč tomu tak je. Jsem ráda, že ceny vyhrávaly filmy, které nebyly plánované jako vítězné a že šla politika stranou. Jen tak dál, těším se na další ročník! (25.03.2019)

Dnešní pořad k předávání Českých lvů ráda pochválím. Konečně to nebylo trapné, odsejpalo to, Václav Kopta vše sfoukl levou zadní, líbil se mi výběr předávajících osobností, scéna, doprovodná hudba (po loňské otřesné Vladivojně, která mě do té doby bavila, po té už nikoli, vůbec a ani náhodou.., to byla velmi příjemná změna), krásně byla pojatá děkovačka za celoživotní přínos české kinematografii a i dojemná vzpomínka In memoriam. Osobně jsem spokojená i s oceněním tvůrců, jsem fanynka Hastramana a konečně se těším, že nejsem jediná. Speciálně Karlovi Dobrému srdečně gratuluji, ale také všem ostatním nominovaným i oceněným ve všech kategoriích. Že nic neurval Toman, mě mrzí, ten film se mi moc líbil, ale co už naděláme... Není na světě ten, který by se zalíbil všem. (23.03.2019)

Ty vole Vašku.... já bych ti tak rád řekl, že mě to s tebou bavilo... ale spíš ne! Neklesl jsi sice na dno jako když Lvy moderoval Jarda Dušek, nejzajímavější momenty ale vytvořili spíše samotní držitele Oscarů. Perfektní Eliška Křenková, zajímavá minuta ticha u Dukly, hláškující Plívová- Šimková, a především Jenovéfa Boková, jasná hvězda dnešního večera! Jinak klasický nezajímavý ceremoniál, který je ale dle všeho těžce moderátorský ukočírovatelný. I ty Oscaři fungovali bez moderátora líp! Co se týče výher nemám žádný problém, budu muset rychle dohnat King Skate a Všechno bude, jsem rád, že nic nevyhrál Jan Palach, trochu mě mrzí fakt, že fajnovky Toman i Zlatý podraz odešli z prázdnou a pohled na smutnýho Ondřeje Trojana byl opravdu brutální. Nápad s tím, že předávající přijdou na pódium v kostýmech velmi zajímavý, doufám, že příští ročník na pódium dojde Zdeněk Godla jako Franta v popelářském munduru a zařve na celý Rudolfinum: Dycky Most! (23.03.2019)

Za mě dobrý. Mirka Spáčilová sice blekotala něco v tom smyslu, že letošní předávání Lvů sice mělo úroveň, ale zato ho sledovalo nejmenší množství diváků u televize a pak psala nějaký hloupý argumenty, který vůbec nedávaly smysl, ale čert to vem. U ní už to člověk musí brát jako recesi...hloupou, ale pořád recesi. Já osobně jsem si letošní předávání docela užil, leč bylo místy trošičku nudné. To ale u předávání holt tak bývá. Některá ocenění jsou zajímavější, některá méně. S tím nikdo nic nenadělá. Nápady ale letošní ročník měl a to se sakra počítá! Václav Kopta, coby moderátor, mě velice mile překvapil. Už úvodní scénka, kde probíhá snad všemi scénami všech filmů, aby došel na ceremoniál, mě hodně pobavila. Stejně tak i In Memoriam bylo moc hezky připravené a mělo myšlenku stejně tak, jako nápad, že lvy budou předávat herci a herečky oblečení do svých rolí z nominovaných filmů. Nejhezčí momenty byly určitě u paní Plívové-Šimkové, Jenovéfy a Elišky, na které byla radost koukat, a kterými krásně hýbaly emoce. Po shlédnutí jsem měl dokonce pocit, že loňský rok byl u nás na filmy poměrně úspěšný a to je po roce předchozím poměrně příjemná vzpruha. Jen tak dál! (26.03.2019)