Reklama

Reklama

Kdyby tisíc klarinetů

  • angličtina If a Thousand Clarinets
TV spot 2
Československo, 1964, 130 min

Hrají:

Waldemar Matuška, Jana Brejchová, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Karel Gott, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Jiří Jelínek, Jana Malknechtová, Pavlína Filipovská (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (181)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Make music, not war. Protiválečná myšlenka je jasná a já s ní určitě souhlasím, jenže s hodnocením tohohle filmu mám problém. Co s tím? Na jednu stranu je to místy hodně příjemné na sledování, většina písniček toho má dost do sebe, jako přehlídka zpěváků a zpěvaček tehdejší doby je to celkem povedené a ten nápad se zbraněmi měnící se na hudební nástroje je hodně zajímavý, jenže na druhou stranu se s tím nápadem vůbec nepracuje, taky to má hodně slabý a bezradně vedený děj, až moc to stojí na těch estrádních vystoupeních a dvouhodinou stopáž si to rozhodně neuhájí. Sice je to muzikál (naštěstí ten typ, který jsem schopný odsledovat) a od něj nemůžu očekávat bůhvíco, když v něm jde hlavně o hudbu, ale i na takový druh filmu to mělo celkem slabý scénář, nemůžu si pomoct. A jestli si to budu chtít někdy pustit znova, klidně tomu tu čtvrtou hvězdu dodatečně přidám, ale zatím zůstanu u silných tří, protože i přes spoustu zdařilých hudebních scén mě to stejně až tolik neodrovnalo. Silné 3* ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Filmový přepis muzikálu Kdyby tisíc klarinetů je prapodivným pomníkem jedné etapy českého hudebního divadla. Na počátku byla inscenace Divadla Na Zábradlí ze sezóny 1958/9, po té fenomén SeMaForu a výsledkem se stalo černobílé širokoúhlé pacifistické pásmo, které u nás prohrálo v konkurenci s barevnými a srozumitelnějšími Starci na chmelu a v některých zemích bylo dokonce zamítnuto do širší distribuce. Fenomén se z filmu stal až při obnoveném uvedení za normalizace. V čem je tedy problém? Naivní zapracování rádoby nezávislé televize (stejné médium se ve filmech řešilo už před válkou a už tehdy mnohem inovativněji), zejména parodické scény se Šmídou i s celým ministerstvem války jsou jak vystřižené z jiným šedesátkových počinů (Bílá paní, Konec agenta W4C nebo Šíleně smutná princezna). Zatímco na divadle Zuzanu hrála zralá Ljuba Hermanová, ve filmu máme tutéž roli věřit sexy Brejchové, což taky drhne. Takže zůstává besídka semaforských populárů, která funguje jako náhodný jukebox a formát celovečerního filmu vrací nejméně o tři čtyři dekády zpět. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Umlknou-li na tom nejméně pravděpodobném místě zbraně a rozezní-li se tam hudba co řeč, která spojuje každého s každým, jediný pohled do záře toho míru probarví vše, co tam odehrává, rajsky. Zatímco však ti, kteří jsou lásce otevřeni, citliví k životu a vážní ve všem osudovém, radostně rozšiřují jas kolem sebe, utěšují bezprostředně i na dálku a polidšťují i to, co o život člověka usilovalo, ti světsky prozíraví hledají podloudně cesty, jak se do té cizí radosti vpít (lží reklam a peněz) a kořistit, a ti, jimž nezbývá nic než nicota, to zlé a hlučné málo roztřásají všude okolo. Ráj je tak stále podrýván i ostřelován, ale potud, pokud sám v sebe nepřestane věřit, popluje na svých vlnách dál. Snad takové je poselství semaforské alegorie, která v sobě spojuje existenciální drama v novovlnné adjustaci s velkolepou a nevšední revue. Dlouhá léta jsem si ji skládal z ojediněle postřehnutých ukázek a klipů, a když jsem později vstupoval do tohoto nekompromisně odzbrojeného areálu, zahřála mě celá ta křehká pospolitost skoro stejně silně jako má modrá knížka. – Již ve svých starších komentářích na tomto fóru jsem se, myslím, vyznával ze své lásky a úcty k Jiřímu Suchému, jeho humoru a obrazotvornosti i řeči, a budu se tedy opakovat, když to znovu připomenu: ovšem nelze nepřipomenout způsob, jakým se (s Jiřím Šlitrem) zachytil v tomto filmu, protože jej dokonale vystihuje – sebeironický, nepatetický, bdělý, oslnivý i nenápadný parašutista – v pádu i v letu, vždy hotov k sobě někoho přibrat. Od dětství mě tato otevřenost uchvacovala a svým způsobem i iniciovala – a přirozeně i přispěla k mému pacifismu. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Jsem v šoku z toho, jak Klarinety zestárly. Některé písničky i scénky pořád atmosférické, ale ta vetchá dějová kostřička, na kterou jsou navěšené, ta násilně roubovaná a v závěru dokonale na hlavu postavená protiválečnost, ty bezzubé náznaky politické satiry, to rozpačité herectví (s čestnou výjimkou Brodského zlého klauna), to přebíjení subtilní semaforské poetiky malou českou snahou o velkou světovou estrádu… A to jsem to jako kluk bezmezně miloval. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (29)

  • Pan Suchý, ač autor scénáře, se netajil  tím, že mu megalomanské pojetí filmu nesedělo. V jeho představě měl být snímek více komorní a odehrávat by se mohl v nějaké zapomenuté posádce s několika zanedbanými vojáky. (sator)
  • Jeden pražský deník, aby přitáhl co nejvíce lidí na tento film, napsal lživou informaci o dvojnásobném počtu písniček, které ve filmu jsou. [Zdroj: Robert Rohál, Vítek Chadima - České zpívající filmy] (M.B)
  • Kabriolet je americký Buick z roku 1954. Vůz, který táhne dělo, je americký Dodge M-37. Luxusní minibus je Mercedes-Benz O 319 z roku 1956. Technický vůz společnosti „Telvis“ je upravený ruský mikrobus PAZ 652 z roku 1959. Vůz s plošinou a zvedací konstrukcí je východoněmecký Robur LO 2500 z roku 1961. Další mikrobus je Robur LO 2500 B 18. Ve filmu také můžeme vidět auto Škoda Agromobil 4x4 z roku 1962. (sator)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

České lázně ve filmu

České lázně ve filmu

28.10.2019

Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)

Reklama

Reklama