Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu... (TV Prima)

(více)

Recenze (320)

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Filmů o ponorkách vzniklo poměrně dost, přičemž se mi v rámci školní docházky povedlo vidět asi jeden nebo dva z produkce Sovětského Svazu a po sametové revoluci jsme pro změnu shlédl několik z americké provenience. Dramatické sovětské snímky o neohrožených hrdinech východu vystřídaly podobné příběhy, v nichž hrál prim americký voják. V roce 2002 korporace států USA / Velká Británie / Německo / Kanada natočila film K-19: Stroj na smrt, který se paradoxně odehrával na palubě atomové sovětské ponorky. Aniž bych od něj něco čekal, pustil jsem si K-19 jednoho dne doma a když po 132 minutách obrazovka zčernala, byl jsem dojatý. Ano, opravdu jsem neměl daleko k slzám a nebojím se k tomu přiznat. Samozřejmě mne pak zajímalo, jak moc byl skutečný příběh sovětské ponorky, který se odehrál v roce 1961, od americké filmové školy přikrášlen a kupodivu jsem zjistil, že se až tak moc realita a děj filmu nelišily. Jak jsem se už zmínil, děj se odehrával roku 1961 v době, kdy sovětské nukleární zbraně byly schopné zničit celou planetu dvakrát a americké dokonce desetkrát. Toto období bylo v historii nazýváno jako studená válka, kdy se svět ocitl na pokraji jaderné katastrofy, protože Američané poslaly atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. Na  to Sovětský svaz odpověděl vysláním nejnovější jaderné ponorky s názvem K–19, ačkoliv ještě nebyla plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu. S předčasným zařazením ponorky sice nesouhlasil její kapitán Michail Polenin (Liam Nelson), ale se zaslepeným vedením socialistického státu nic nemohl dělat. A protože svou loď a posádku měl raději než politické zájmy komunistické strany, její představitelé rozhodli o výměně velení a novým kapitánem se stal Alexej Vostrikov (Harrison Ford). Posádce se výměna oblíbeného velitele nelíbila a arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání nového kapitána na jeho popularitě rozhodně nepřidalo. Hned při nástupu vyměnil jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru poručíka Jashina (Peter Graham) a nahradil jej Vadimem Račejkem (Peter Sarsgaard), nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy na lodi nepracoval a neměl žádné zkušenosti. Problémy nastaly ještě před vyplutím, když se při slavnostním křtu lodi nerozbila láhev šampaňského o její příď, což posádka vnímala jako prokletí lodi a mezi sebou jí říkali Stroj na smrt, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibyl ještě doktor (Lubomir Mykyťuk), který při nakládání zásob zjistil, že dostal špatné léky a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přišel o život. Byl narychlo nahrazen lékařem sloužícím na základně jménem Genadij Savraj (Donald Sumater), který trpěl mořskou nemocí a také neměl zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedla kotvy a vyrazila na moře. Počátek plavby byl z rozkazu nového kapitána ve znamení spousty simulací a cvičných poplachů a zkoušek, čímž posádku vyčerpával a vystavoval zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkl, ale Vostrikov byl umanutý a neoblomný. I přesto, že při cvičném odpálení torpéda došlo k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky, hned druhý den nařídil nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což bylo nad technické možnosti ponorky. Následně nařídil rychlé vynoření i přes velké množství ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozil životy svých lidí a riskoval zničení lodi. Nový kapitán údajně přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne vypustili zkušební střelu a jelikož vše dobře dopadlo, posádka dostala volno a dokonce si na ledové pláni zamrzlého Severního ledového oceánu zahráli fotbal. V dalších dnech měla ponorka hlídat pobřeží v oblasti mezi Washingtonem a New Yorkem, ale během plavby praskla trubka chladicího systému reaktoru a ten se bez možnosti chlazení začal přehřívat, jelikož nebyl k dispozici instalován záložní chladicí systém. Námořníci si museli pomoci sami, jelikož byla poškozená anténa rádia a jelikož k výbuchu reaktoru mělo dojít přibližně za tři až čtyři hodiny, museli něco vymyslet. Nakonec Pavel Loktěv (Christian Camargo) navrhl využít sladkou vodu z ponorky a sestrojit provizorní chlazení z trubek, jenže kvůli tomu museli opraváři otevřít radioaktivitou zamořenou místnost a vejít dovnitř. Kapitán tento plán schválil a určil dvojice mužů, kteří budou uvnitř pracovat po přesně stanovenou dobu 10 minut a to pouze v protichemických oblecích, protože ty protiradiační jaksi chyběly ve vybavení jaderné ponorky !!!! Následovalo svařování trubek, při němž se dvojice střídaly i přesto, že pak muži sotva stáli na nohou a zvraceli. Po úspěšné práci teplota reaktoru začala klesat, ale nastaly další problémy, neboť dveře zamořené místnosti nešly zavřít a hrozilo rozšíření záření po celé ponorce. Polenin navrhl obrátit se s žádostí o pomoc na nedalekou základnu NATO, což Vostrikov zamítl a přikázal plavit se k Sovětskému svazu. Každému bylo jasné, že při nízké rychlosti je všechny radiace zabije dříve, než se dostanou domů. Námořníci dostali alespoň povolení vylézt na trup ponorky, aby byli dále od škodlivé radiace. Pak přiletěla helikoptéra US Navy z nedalekého amerického torpédoborce, jehož kapitán nabídl pomoc, ale Vostrikov ji odmítl. Po několika hodinách svár na provizorním chlazení praskl a teplota reaktoru začala opět nebezpečně stoupat. Vostrikov přikázal mužům na trupu ponorky návrat dovnitř, aby se mohli ponořit. Radčenko se rozhodl díru svařit sám, ale pak v jiném sektoru na palubě vypukl požár. Polenin odmítl Vostrikovův rozkaz spustit protipožární systém, který by udusil hasící muže a běžel za nimi koordinovat boj s ohněm. Když byl pryč, na můstku proběhla vzpoura, politický komisař Suslov (Ravil Ustanov) a důstojník Demičev (Steve Nicolson) Vostrikova zbavili velení, ale po návratu Polenina od požáru mu jej zase vrátil a rebelanty nechal zatknout. Situace však byla stále zlá, protože pokud by reaktor a jaderné střely explodovaly na hladině, výbuch by zničil nedaleký americký torpédoborec a pravděpodobně i malou základnu NATO na ostrově Jan Mayen. Jelikož spojení s velitelstvím nefunguje a záměry ponorky tak byly pro okolí nejasné, tato katastrofa by mohla být snadno desinterpretována jako jaderný útok a mohla by iniciovat masivní odvetný úder ze strany USA. Posádka pochopila naléhavost situace a mezitím se Radčenkovi podařilo díru svařit a ponorka se mohla opět vynořit. Následně byla K-19 nalezena jinou sovětskou ponorkou S-270, na kterou se muži přesunuli, i kdžy k tomu neměli povolení. Kapitán Vostrikov byl po návratu postaven před vojenský soud, ale Polenin emotivně svědčil v jeho prospěch. Soud nakonec uzná, že Vostrikov nepochybil, ale kapitán dostal zákaz velení jakékoliv ponorky. Následovala dojemná scéna na hřbitově, na němž se roku 1989 sešli přeživší členové, aby vykonali pietu za zemřelé kamarády. A právě to mi skoro vehnalo slzy do očí….Ale vůbec celý ten šílený průběh plavby na ponorce, utrpení posádky, nesmyslné rozkazy, vůči nimž nikdo nemohl protestovat a další věci, to byl fakt masakr. A svět ani nevěděl, jak málo stačilo k tomu, aby přestal existovat. Nemusel jsem se tak narodit, zaregistrovat se na ČSFD a napsat tento dlouhý komentář….Suma sumárum, hluboce mrazivý film K-19: Stroj na smrt ode mne získal čtyři káčkové hvězdy ****. () (méně) (více)

golfista 

všechny recenze uživatele

U žádného jiného filmu se mi tolik na rty nedralo trošku zprofanované slovo "hrdina". U tohohle filmu to přišlo úplně samo. Je to jediné možné vyjádření zásluh vojáků, kteří se zasloužili o opravu reaktoru směřujícího k nekontrolovatelné štěpné reakci. Je to film o "slavné" ponoce, ale ta tady nehraje hlavní roli na jakou jsme z filmů o ponorkách zvyklí. V té je tu kapitán a jeho posádka. Harrison Ford se zhostil své role výborně a na režijním přístupu Kathryn Bigelow je znát, že se na tenhle film připravovala velmi pečlivě. Je moc dobře, že tohle téma někdo natočil a asi je dobře, že se svými finančními možnostmi američané. Myslím, že tenhle americký pohled na situaci v roce 1961 je o to zajímavější. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Moc pomalé, příliš patetické, ale řemeslně velmi dobře odvedená práce. Hudba je šílená, stejně jako ruský přízvuk herců. Jen lehce nadprůměrné drama, které znevažuje dovětek na hřbitově. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Že Kathryn Bigelow umí, to vím už od doby, kdy jsem viděl její STRANGE DAYS. První dvě třetiny K-19 jsou vynikající, mají spád, ukazují bordel v sovětské armádě. Scéna opravy reaktoru je děsivá a působivá. Poslední třetina však ztrácí hodně ze svého tempa, je příliš patetická a uslzená. Přesto jde celkově o dobrý film. Výtky ohledně nudy absolutně nechápu. Viděl bych to tak na tři a půl *. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Žen, které obohatily filmovou tvorbu kvalitními díly, je poskrovnu. Ano, mé drahé genderem posedlé feministické obludky, je tomu tak samozřejmě proto, že vás patriarchát již celé věky utlačuje;) Ale o tom se teď a tady bavit nebudeme, řeč totiž bude jen o té jedné ze světlých výjimek a jejím, ač nukleárním žárem rozpáleném, mrazivém (jen okrajově politickém) thrilleru. Paní režisérka dokázala navodit atmosféru honby za plánem, ve které je nějaká bezpečnost jen trapnou podružnou otázkou a následně stejně zručně ukázala, že ve skutečném světě je máloco černobílé a ještě k tomu vzdala čest všem těm mužům tam hluboko v chladné temnotě oceánu, kteří věděli co je třeba a kašlali na to, jestli z nich budou hrdinové, kterými se stali. 80% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Kathryn Bigelow mám rád od dob Bodu zlomu,al efakt si poradila velmi dobře i s tímto poměrně vážným tématem a dokonalé ukázce o tom co znamená slovo "obětovat se". ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Po nepříliš lichotivých kritikách mě tenhle film příjemně překvapil. Navíc jsem nedávno viděl i dokument o tom, jak to tehdy s K-19 skutečně bylo a tento film se od pravdy vpodstatě neodlišoval. Slušnou úroveň jen trochu srážejí herecké výkony, které v tomto složení mohly být přece jen na vyšší úrovni. Nejlépe dle mého názoru zahrál svou roli Peter Sarsgaard, i když ani on se nevyvaroval mírného přehrávání. Jinak mě na samotném příběhu zaujalo hlavně věkové složení posádky - připadalo mi to, že velká část těch námořníků sotva vyšla ze školy... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Je přeci poněkud zvláštní sledovat Americký film o Rusech. Asi tak jako koukat na Evropského Nepřítele před branami bez Rusů. K-19: Stroj na smrt je ale opravdu pravdivý příběh, na který se nádherně kouká. Na filmy o ponorkách se může koukat kdykoliv, protože ať koukám na Das Boot z druhé světové války, nebo právě na K-devatenáctku, nevidím v tom zase tak veliký rozdíl. Podstatné samozřejmě je, že v těchto filmech vzniká určité citové napětí, až možná vydírání..psychický tlaky, a celkově rozhodně ne příliš příjemný pohled na svět v plechovce pod vodou. Co je hlavní, že se na to dá koukat, a že napětí neustává, protože v tomhle případě ani nemůže, v ponorce je klaustrofobicky dusno a člověk jako já bych s tím vším měl asi hodně velké problémy. Škoda jen, že Das Boot je jenom jedna. I když je K-19 hodně dojemný příběh o odvaze a bůhví čeho ještě, nedokázal jsem se u toho udržet na plno jako právě u té německé. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Skvostné při vší naivitě. Miluju ponorkářské filmy a tenhle má všechno důležité, drama, atmosféru, charismatického kapitána (vlastně dva) s roztomile neruskou výslovností... Má také hromadu patosu, který aplikován na obyvatele SSSR, soudružství a stranu získává zcela nový (trochu sarkastický) rozměr a tak nějak potvrzuje, že aby západní tvůrce pochopil východní mentalitu, musí si ji zcela přizpůsobit té své. Ale to je pro mě jen další pozitivní stránka příjemného spektáklu, který má všechny atributy kvalitní podvodní podívané. To comrades! ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem nudný film podle pravdy, která byla skrývána 28 let, ale dostal jsem mnohem více. Výborně stupnované dramatické scény s dobrou hudbou. Slušná režie a výborní herci v hlavních rolích Harrison Ford a Liam Neeson. Chvílemi mě překvapovalo pár věcí překvapovalo na to, že je to natočené podle skutečnosti. Nevím proč, ale od té chvíle co Vadin začne brečet před reaktorem mi bylo jasné, že to bude on kdo nakonec všechny zachrání. Zvláštní, že i život je atkto ironický :). také je zde ukázána síla Sovětského svazu a psychika komunistických přisluhovačů. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Christopher Kyle .. Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli chce režisérka Kathryn Bigelow jen zesměšnit tehdejší sovětskou armádu v její marné snaze vyrovnat se USA nebo vystavět dobové hrdinské drama. Dlouho to nasvědčovalo, že se odehraje varianta první, ale nestalo se tak. Film je, bez nějakých extra velkých klišé, slušnou poctou oddaným a statečným lidem/vojákům. Neoslní sice v hereckých výkonech, ale zručná režie a povedená atmosféra tvoří pozornosti hodný snímek. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Z filmů o ponorkách zrovna neskáču radostí 5 kilometrů do vzduchu, ale když se povede, tak proč ne. K-19 má pár opravdu silných momentů, které stojí minimálně za zhlédnutí v televizi, ovšem je to hrozně patetické a občas tam jsou vyloženě klišoidní scény. Dovětkem s důchodcema na hřbitově to podle mě pohřbili. Ford dobrý, Neeson dobrý a vedlejší role jsou nesympatické. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,TADY JE KAPITÁN. NAŠE SITUACE JE ZOUFALÁ...“ /// Rok 1961 a jaderná ponorka K-19, který se již brzy začne říkat ,,Hirošima“, vyráží ukázat sílu námořnictva SSSR. Celkem solidní vystižení stavu technický úrovně a ideovýho myšlení v SSSR. Film, kterej dokumentuje prekérky jedný ponorky, je plnej chlapskýho sebeobětování, cti, a samozřejmě, že se nevyhne hrdinskýmu patosu či citovýmu vydírání. Ale nemyslím, že zrovna to by ho mělo nějak srážet. V paměti rozhodně dlouho zůstane scéna, ve který se bojuje se zahřátým reaktorem. Bohužel asi jen ona. A protože jsem určitě viděl Ponorku víckrát než Kathryn, tak to u mě na 4* prostě nestačí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Filmy podle skutečnejch událostí prostě žeru! (Zvlášť ty vod Kathryn Bigelow). 2.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Dever 

všechny recenze uživatele

Soundtrack Klaus Badelt: 1. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor I. Fear - Largo ,2. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor II. Fate - Adagio ,3. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor III. War - Allegro ,4. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor IV. Soul - Misterioso ,5. Home ,6. Heroes ,7. Journey ,8. Capt. Alexi Vostrikov ,9. Missile Launch - The Rescue ,10. Reactor - Selections From "Voices Of Light" ,11. Reunion ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Budete v mojom hlásení.“ – „A vy v mojom.“ Chladný, zbytočne dlhý a akýsi nevýrazný, matný a až jemne mdlý ponorkový film. Ale nie zlý. Kathryn Bigelow je skúsená režisérka drsných vecí, ktorá sa rozhodla inšpirovať skutočnými sovietskymi udalosťami. S pomocou hrajúceho i produkujúceho Harrisona Forda zohnala fajnový, na ponorkový komorný triler absurdne vysoký 100-miliónový rozpočet, ktorý však na snímke skoro vôbec nie je vidieť, väčšina deja sa odohráva v stiesnených priestoroch a celé to vyzerá tak na maximum 20 miliónov, aj to preháňam. Je to rovnako zručne nakrútené, ako stereotypné a neoriginálne. Veľa tomu našťastie dávajú herci v čele s Fordom a Neesenom a to napriek tomu, že nie sú moji obľúbení, no tu sa mi páčili. ()

movie 

všechny recenze uživatele

Na nudu si v případě tohoto filmu nemůžu stěžovat. Už jen pohled na Forda a Neesona s pokusem o ruský přízvuk by mělo vystačit na celý film. Jinak je K-19 velmi zručně natočená připomínka chvíle, kdy málem vypukla 3. sv. válka - samozřejmě bez toho, aby se o tom do dnes nějak pořádně vědělo. Škoda, že z toho byl nakonec tak ohromný propadák. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se mi líbil opravdu hodně a nechápu tu špatnou kritiku, jakou prý všude získal. Dramata, která píše sám život jsou vždycky mnohem zajímavější a toto je Drama s velkým D. Některé detaily jsou naprosto ochromující (například ochranné obleky, doktor atp) a to tím víc, že to ti lidé skutečně zažili. A nejhorší na tom všem je, že to Rusáci ututlali, že se o jejich hrdinství nedozvěděla ani rodina, že jejich smrt svedli nejspíš na nějakou jimi zaviněnou nehodu. Smrt lidí, kterým by měly být stavěny sochy, a ne těm pigotům z Kremlu. Je tu krásně ukázán přístup vlády, kdy nejde o to, jestli je něco připraveno, ale jestli to veřejnost (v tomto případě zahraničí) očekává. Kdy každý fláká, co na oko dělá na stodeset procent. Herci možná úplně nesedli, Harrison Ford nebo Liam Neeson nejsou zrovna ruský typy, ale to ani Tim Curry nebo Sam Neill (v Honu na ponorku). Vizuální stránka filmu je dostatečně pochmurná a depresivní, aby jen prohlubovala atmosféru zmaru a krachu, jakou celý film doslova přetéká. Formě se nedá nic vytknout, střih je rychlý, ale přehledný, akce je dramatická a reálná, postavy nejsou jen dráčci ve větru. Navíc oceňuju opravdu přesné držení se faktů jakož i zatím nejrealističtěji zobrazenou nemoc z ozáření, jakou jsem ve filmu viděl. Snad tu jen trochu ubírá ten patetický závěr, ale pravda je, že tohle je jeden z mála filmů, kde mi to ani moc nevadilo. ()

Lateef 

všechny recenze uživatele

Vlézt do ponorky by mě nedonutil ani Hulk. Z těch úzkých chodbiček, průlezů a stísněných spacích prostor mi běhá mráz po zádech, je to takový studený klaustrofobický labyrint. Tento film pohání palivo značky Ford&Neeson, atmosféra a činy. Nejrůznější pocity, které ze snímku vychází, ve mně reagují. Nejhrůznější ze všech jsou pocity 'uvědomění si', nemohoucnosti a smíření se s osudem. Pro mě prostě děsivé. Ti muži byli hrdinové. Den po shlédnutí se objevuje tragická zpráva. Všichni vědí, do čeho jdou, a přesto do toho jdou. Dokáží pak ale v případných posledních chvílích čelit těm výše zmíněným pocitům?? Psychika je v jistých chvílích největší nepřítel člověka. Tenhle film mě donutil k představám, křižovatkám, obavám a hlavně znásobil moje umění 'vážit si'. Co se výtek týče, shoduji se se zdejšími uživateli. Celkově však za film děkuji. 100 miliónů dolarů(rozpočet)/65,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/-67 miliónů dolarů(prodělek z kinoprojekcí) ()

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Reklama

Reklama