Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu... (TV Prima)

(více)

Recenze (320)

Xawerius 

všechny recenze uživatele

Tento film asi není až tak dokonalý jak by být mohl, ale mám k němu tak trochu výjimečný vztah díky prvnímu promítání. Šli jsme na něj do kina s kamarády po odstávce kina a teprve tam zatopili. Bylo nás tam pět a v kině bylo 8°C, tohle nás docela vtáhlo do děje a atmosféra z toho prvního shlédnutí se mi prostě nějak dostala pod kůži. Pro mě přes patetičnost filmu 5* ()

jossC 

všechny recenze uživatele

Mám rád filmy o ponorkách a tenhle se určitě řadí mezi ty nejlepší.Nemá to sice takový spád jako Krvavý příliv,ale to hlavně proto,že se tam nejedná o konflikt s nepřítelem,ale o vlastní technické problémy.Toho času rozhodně nelituju. ()

Sandai 

všechny recenze uživatele

Výborný film o skutečné a velmi nebezpečné situaci. Kdyby místo posledních dvaceti minut filmu dali titulky o dalších osudech posádky, dal bych hvězdiček pět. ()

violik 

všechny recenze uživatele

Musím dát plný počet, nemohu si pomoci, ale tak vynikající atmosféra hrůzné, plíživě sebevražedné mise, se jen tak nepovede. Smekám před řežií Kathryn Bigelow. Strašně mě to překvapilo, nečekala jsem nic vyjímečného. Že Rusáci, nikdy po technické stránce nic pořádného nevymysleli je známé a fanatismus mladých přisluhovačů byl reálný. O to příšernější bylo, že to bylo celé skutečné. ()

renener 

všechny recenze uživatele

Mal to byt film o skutocnom sebaobetovani a hrdinstve ktore sa v skutocnosti odohrali. Bohuzial Kathryn Bigelow svojvolne zmenila dolezite pasaze aby to vyhovovalo agende o fanatickom ruskom vedeni. Napriek zaveru filmu skutocni namornici boli vyznamenani a sluzili dalej. Ti ktori prezili. Konflikt medzi hlavnymi postavami v reale neexistoval. Ako film bola prva polovica dobra, druha slabsia, dalo sa vsak z toho vytazit ovela viac ak by sa reziserka drzala realii a nezanasala tam propagandu. ()

Rathe 

všechny recenze uživatele

Natočit zajímavý příběh o ponorce a její posádce, tak, aby udržela diváka v pozornosti se jen tak nikomu nepodaří. Proto zde tleskám za zdárné splnění. I když se začátek rozjížděl docela pomalu, tak konec to plně vynahradil. I když mi role k Harrisonu Fordovi moc neseděla, tak ji zahrál hodně přesvědčivě. Neustálé simulace problémů, které někteří vnímali až jako šikanu a pak oprava reaktoru - vše to v prostoru ponorky působilo tak hrozivě až klaustrofobicky. Jakoby čekali na vlastní smrt, které ani nemohou utéct. Výborný snímek, který určitě všem doporučuji - vyplatí se věnovat tomu čas. Tím, že ho zpracovali Američané se stal ještě zajímavějším. ()

megacik 

všechny recenze uživatele

Vo filme sa nachádza zopár technických nezrovnalostí a dramatizácie holywoodskeho typu(napr. teplota, ktorá ide nahor najprv rýchlo, potom zase pomaly a dolu zase príliš rýchlo, je v štýle časovanej bomby vo filme - t.j. v reálnom čase bomba vybuchne za 1 minútu, ale režisér z toho dokáže urobiť filmových 10 minút), ale keď sa necháte unášať filmom, sú tieto chyby vo filme nepodstatné. Skutočné udalosti neboli určite tak dramatické, každopádne, keď vidíte film prvý krát, nedokážete sa od neho odtrhnúť... ()

Lucy39 

všechny recenze uživatele

Naprosto odzbrojující drama... Dilentatismus soudruhů neznal mezí - proto se nenainstalovalo záložní chlazení, nenalodily se správné léky, vše fungovalo tak nějak napůl.. a přesto posádka šla nejen na hranici svých možností - ale hrubě za ni.. Bohužel za cenu ztráty života.. Skvělé herecké výkony, naprosto uvěřitelné prostředí ponorky i dalších reálií, kdo kritizuje patetičnost - pak se podle mne ještě tvůrci drželi hodně zpátky.. Čekala bych, že takový film spíše natočí Rusové (než O NICH Američané) , ale zřejmě takové sebereflexe ani nejsou schopni... Je to film, který rozhodně pustím svým dětem, až přijde čas.. Historická paměť se nemá ztrácet, film stojí za to vidět už jen kvůli jinému náhledu na svět za studené války... ()

PanIncognito 

všechny recenze uživatele

Povedený film, jenž vyčnívá nad ostatními. Události posádky zvládají zaujmout i bez akčních scén. Dobrodružství a napětí je více, než na úrovni. :) (viděno s 2. dabingem) ()

burg 

všechny recenze uživatele

To, že sovětstán = jeden velkej bordel, to jsem věděl, ale že až tak moc velkej, to jsem neměl dosud ani tucha... ()

corbi 

všechny recenze uživatele

Jak již bylo dříve zmíněno film tohoto ražení není tak úspěšný jako dnešní marvelovky, avengers apod, vypráví o tom, jak mohla reálně vzniknout 3. světová válka, jako tedy již i v jiných případech. Z dnešního úhlu pohledu většina nedokáže docenit, čím si museli vojáci na této ponorce, a nejen na této ponorce, projít. Co lidi museli obětovat nebo jak byli obětování. Je jedno jestli se jedná o vojáky na ponorkách, pěšáky na souši, piloty, tankisty, dělostřelce atd. nikdy bych nechtěl zažít to, co jiní zažili a jsem rád, že to nemusím dělat. Nevím, zda bych měl dost odvahy a odhodlání udělat to, co dělali oni obecně kdekoli. Nemáme tu válku 75 let a nemáme tu komunisty 30 let, můžeme čerpat výhod, které pro nás byli připraveny a podobných skutků si podle mě dostatečně nevážíme. O tom je podle mě tento film, to nám má připomínat. Co se týče zpracování, tak 1. 2/3 filmu mají velký spád a poslední 1/3 je již rozvláčnější, herecké výkony skvělé. Kamera, hudba palec nahoru. za mě 5 z 5. čest památce těmto a jiným uctěným i neuctěným vojákům. Děkuji, že tu není válka, nemusíme si jí prožívat a můžeme být doma s rodinami. ()

andy60 

všechny recenze uživatele

Nebýt to tak patetické, jednu hvězdu bych ještě přidal, ale co je moc, to je příliš. Nejhůř asi vyzněla závěrečná scéna na hřbitově. Jinak řemeslně zvládnuté velmi dobře, během sledování se mé myšlenky stále vracely k jedinému bodu - že to není vymyšlené, ale nějak takto se to skutečně odehrálo. A z toho úplně mrazí. ()

SNCIS 

všechny recenze uživatele

Obsahuje spoilery: "Vzchopte se. Jste důstojník sovětského námořnictva. Řekněte jim, že se jejich stav zlepšuje. Jelikož o záření nic nevíte, třeba je to pravda." Komorní drama zasazené do období studené války, které sleduje jednu ponorku a lidské osudy její posádky. Je to podle skutečné události a Liam Neeson s Harrisonem Fordem jsou zde skvělý. - 60%. ()

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Filmů o ponorkách vzniklo poměrně dost, přičemž se mi v rámci školní docházky povedlo vidět asi jeden nebo dva z produkce Sovětského Svazu a po sametové revoluci jsme pro změnu shlédl několik z americké provenience. Dramatické sovětské snímky o neohrožených hrdinech východu vystřídaly podobné příběhy, v nichž hrál prim americký voják. V roce 2002 korporace států USA / Velká Británie / Německo / Kanada natočila film K-19: Stroj na smrt, který se paradoxně odehrával na palubě atomové sovětské ponorky. Aniž bych od něj něco čekal, pustil jsem si K-19 jednoho dne doma a když po 132 minutách obrazovka zčernala, byl jsem dojatý. Ano, opravdu jsem neměl daleko k slzám a nebojím se k tomu přiznat. Samozřejmě mne pak zajímalo, jak moc byl skutečný příběh sovětské ponorky, který se odehrál v roce 1961, od americké filmové školy přikrášlen a kupodivu jsem zjistil, že se až tak moc realita a děj filmu nelišily. Jak jsem se už zmínil, děj se odehrával roku 1961 v době, kdy sovětské nukleární zbraně byly schopné zničit celou planetu dvakrát a americké dokonce desetkrát. Toto období bylo v historii nazýváno jako studená válka, kdy se svět ocitl na pokraji jaderné katastrofy, protože Američané poslaly atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. Na  to Sovětský svaz odpověděl vysláním nejnovější jaderné ponorky s názvem K–19, ačkoliv ještě nebyla plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu. S předčasným zařazením ponorky sice nesouhlasil její kapitán Michail Polenin (Liam Nelson), ale se zaslepeným vedením socialistického státu nic nemohl dělat. A protože svou loď a posádku měl raději než politické zájmy komunistické strany, její představitelé rozhodli o výměně velení a novým kapitánem se stal Alexej Vostrikov (Harrison Ford). Posádce se výměna oblíbeného velitele nelíbila a arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání nového kapitána na jeho popularitě rozhodně nepřidalo. Hned při nástupu vyměnil jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru poručíka Jashina (Peter Graham) a nahradil jej Vadimem Račejkem (Peter Sarsgaard), nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy na lodi nepracoval a neměl žádné zkušenosti. Problémy nastaly ještě před vyplutím, když se při slavnostním křtu lodi nerozbila láhev šampaňského o její příď, což posádka vnímala jako prokletí lodi a mezi sebou jí říkali Stroj na smrt, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibyl ještě doktor (Lubomir Mykyťuk), který při nakládání zásob zjistil, že dostal špatné léky a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přišel o život. Byl narychlo nahrazen lékařem sloužícím na základně jménem Genadij Savraj (Donald Sumater), který trpěl mořskou nemocí a také neměl zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedla kotvy a vyrazila na moře. Počátek plavby byl z rozkazu nového kapitána ve znamení spousty simulací a cvičných poplachů a zkoušek, čímž posádku vyčerpával a vystavoval zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkl, ale Vostrikov byl umanutý a neoblomný. I přesto, že při cvičném odpálení torpéda došlo k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky, hned druhý den nařídil nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což bylo nad technické možnosti ponorky. Následně nařídil rychlé vynoření i přes velké množství ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozil životy svých lidí a riskoval zničení lodi. Nový kapitán údajně přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne vypustili zkušební střelu a jelikož vše dobře dopadlo, posádka dostala volno a dokonce si na ledové pláni zamrzlého Severního ledového oceánu zahráli fotbal. V dalších dnech měla ponorka hlídat pobřeží v oblasti mezi Washingtonem a New Yorkem, ale během plavby praskla trubka chladicího systému reaktoru a ten se bez možnosti chlazení začal přehřívat, jelikož nebyl k dispozici instalován záložní chladicí systém. Námořníci si museli pomoci sami, jelikož byla poškozená anténa rádia a jelikož k výbuchu reaktoru mělo dojít přibližně za tři až čtyři hodiny, museli něco vymyslet. Nakonec Pavel Loktěv (Christian Camargo) navrhl využít sladkou vodu z ponorky a sestrojit provizorní chlazení z trubek, jenže kvůli tomu museli opraváři otevřít radioaktivitou zamořenou místnost a vejít dovnitř. Kapitán tento plán schválil a určil dvojice mužů, kteří budou uvnitř pracovat po přesně stanovenou dobu 10 minut a to pouze v protichemických oblecích, protože ty protiradiační jaksi chyběly ve vybavení jaderné ponorky !!!! Následovalo svařování trubek, při němž se dvojice střídaly i přesto, že pak muži sotva stáli na nohou a zvraceli. Po úspěšné práci teplota reaktoru začala klesat, ale nastaly další problémy, neboť dveře zamořené místnosti nešly zavřít a hrozilo rozšíření záření po celé ponorce. Polenin navrhl obrátit se s žádostí o pomoc na nedalekou základnu NATO, což Vostrikov zamítl a přikázal plavit se k Sovětskému svazu. Každému bylo jasné, že při nízké rychlosti je všechny radiace zabije dříve, než se dostanou domů. Námořníci dostali alespoň povolení vylézt na trup ponorky, aby byli dále od škodlivé radiace. Pak přiletěla helikoptéra US Navy z nedalekého amerického torpédoborce, jehož kapitán nabídl pomoc, ale Vostrikov ji odmítl. Po několika hodinách svár na provizorním chlazení praskl a teplota reaktoru začala opět nebezpečně stoupat. Vostrikov přikázal mužům na trupu ponorky návrat dovnitř, aby se mohli ponořit. Radčenko se rozhodl díru svařit sám, ale pak v jiném sektoru na palubě vypukl požár. Polenin odmítl Vostrikovův rozkaz spustit protipožární systém, který by udusil hasící muže a běžel za nimi koordinovat boj s ohněm. Když byl pryč, na můstku proběhla vzpoura, politický komisař Suslov (Ravil Ustanov) a důstojník Demičev (Steve Nicolson) Vostrikova zbavili velení, ale po návratu Polenina od požáru mu jej zase vrátil a rebelanty nechal zatknout. Situace však byla stále zlá, protože pokud by reaktor a jaderné střely explodovaly na hladině, výbuch by zničil nedaleký americký torpédoborec a pravděpodobně i malou základnu NATO na ostrově Jan Mayen. Jelikož spojení s velitelstvím nefunguje a záměry ponorky tak byly pro okolí nejasné, tato katastrofa by mohla být snadno desinterpretována jako jaderný útok a mohla by iniciovat masivní odvetný úder ze strany USA. Posádka pochopila naléhavost situace a mezitím se Radčenkovi podařilo díru svařit a ponorka se mohla opět vynořit. Následně byla K-19 nalezena jinou sovětskou ponorkou S-270, na kterou se muži přesunuli, i kdžy k tomu neměli povolení. Kapitán Vostrikov byl po návratu postaven před vojenský soud, ale Polenin emotivně svědčil v jeho prospěch. Soud nakonec uzná, že Vostrikov nepochybil, ale kapitán dostal zákaz velení jakékoliv ponorky. Následovala dojemná scéna na hřbitově, na němž se roku 1989 sešli přeživší členové, aby vykonali pietu za zemřelé kamarády. A právě to mi skoro vehnalo slzy do očí….Ale vůbec celý ten šílený průběh plavby na ponorce, utrpení posádky, nesmyslné rozkazy, vůči nimž nikdo nemohl protestovat a další věci, to byl fakt masakr. A svět ani nevěděl, jak málo stačilo k tomu, aby přestal existovat. Nemusel jsem se tak narodit, zaregistrovat se na ČSFD a napsat tento dlouhý komentář….Suma sumárum, hluboce mrazivý film K-19: Stroj na smrt ode mne získal čtyři káčkové hvězdy ****. () (méně) (více)

bernstein 

všechny recenze uživatele

Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, Severní Atlantik – sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svojí první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku Výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli – rivaly, se dostane opět do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20. století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonají osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě. Proč byste měli vidět? V roce 1961, v době, kdy svět stál na pokraji jaderné války, když USA a SSSR soupeřili v tom, kdo dokáže vyrobit více jaderných zbraní, se odehrává příběh o odvaze, cti, poslušnosti a zodpovědnosti. V rolích ruských námořních důstojníků jaderné ponorky můžete vidět Harrisona Forda (Alexej Vostrikov) a Liama Neesona (Michail Polenin), kteří představují dva různé protipóly a vůdcovské styly – autoritativní a demokratický. Autoritativní a tvrdý přístup Vostrikova zaznívá již v jeho úvodním projevu k posádce: „Je to nejlepší ponorka na světě. Vám byla udělena pocta být její posádkou a mně zase pocta být její kapitánem. Beze mě nejste nic. Bez vás nejsem nic já.“ ()

Reklama

Reklama