Noc oživlých mrtvol

Po nedávnom zhliadnutí remaku z roku '90 s prakticky totožným príbehom, som nečakal, že moje nadšenie z Romerovho originálu bude také obrovské. Perfektne plynúci thriller s tajomnou a mrazivou zombie atmosférou, ktorá dala základ tejto odnoži horrorového žánru, dodnes veľmi obľúbenej. Príbeh je neskutočne jednoduchý, ale stále je sa na čo pozerať, dej vlastne nemá slabého, naivného, či nelogického miesta, chladne tragicky ladený a dokonca je aj slušne zahraný. A záver ma trafil ako kladivo po klinci. Zremasterovaná verzia má navyše novú (neviem, či lepšiu, ale dostatočne mrazivú) hudbu a skvelý obraz. 90%. (28.12.2008)

(1001) 3. 9. 2010: Viděla jsem 30th Anniversary Edition a to bylo tedy zatraceně působivé. Dokonce mám dojem, že se ani nebudu pokoušet sehnat původní film, protože bych si ráda zapamatovala tohle. Nejsem schopná posoudit, co všechno bylo dotočeno a co je původní (z textů na netu jsem pochopila, že zejména ten kazatel), každopádně celek šlapal jako hodinky snad v každém směru. Rozhodně se mi líbilo to, že film byl natočený způsobem, jako kdyby šlo kupříkladu o soudní drama či jinak vysoce seriózní nebo aspoň na tento post útočící film. Herci byli mňamkózní, stejně tak scénář a kamera. Jde o nezávislý snímek a přesto je každý záměr komponovaný s velkým důrazem na estetiku, mňam mlask. A třešinkou, kterou jsem si nechala na závěr, je pochvala hudby, kterou pro tu po-třicetiletou verzi napsal Scott Vladimir Licina. ♥ Ta se podílela na extázi, která se mě během filmu zmocňovala, alespoň z jedné třetiny, ne-li víc. Právě kvůli tomu bych snad tu pravou starou verzi vidět ani nechtěla, protože si Noc oživlých mrtvol nedovedu představit bez té mrazopudné strachomuziky. --- 17. 10. 2022 Tož už jsem viděla i tu původní verzi a taky dobrý. (03.09.2010)

V mnohých veciach neobyčajný film. Nielen tým, že bol vlastne prvým hororom, ktorý predstavil filmových zombies tak, ako ich dnes poznáme - teda pomalé, kráčajúce mŕtvoly s neoblomnou chuťou na ľudské mäso, ktoré sa boja ohňa a dajú sa zabiť len ranou do hlavy. Výborná, dôkladne budovaná komorná atmosféra aj za pomoci skvelej minimalistickej hudobnej zložky a rovnako minimalistická, špičková čiernobiela kamera (tak krásne čistý obraz sa u čiernobieleho filmu často nevidí) s početnými diagonálnymi zábermi sú veľmi pôsobivé; preto je škoda, že sa neskôr čiastočne vytráca. A pritom je od pohľadu jasné, že je Night of the Living Dead veľmi lacnou záležitosťou, občas až s nádychom amatérskeho filmu a s absolútnymi nehercami (toľko k "výkonom", i keď neboli úplne najhoršie). Viac prekvapí na 60. roky nezvyklo otvorený prístup k explicitnému zobrazovaniu brutality, surovosti a krvavého násilia všeobecne (je trochu škoda, že sa prvé vraždy kladivom odohrávajú mimo záber, ale aj to má svoj účinok), a zároveň napätých vzťahov medzi skupinou ľudí, ktorí musia nečakane držať pohromade. A práve ukážkovo ideálne sa to nevyvíja. SPOILER ALERT. A ak by to na príkladné šokovanie nepripraveného diváka nestačilo, Romero má v rukáve mierne politicky kontroverzný motív černocha, ktorý ako jediný prežil "epidémiu", aby ho nakoniec zabili "záchrancovia". Všetci dobre vieme, že aj v tej dobe ešte nebol postoj všetkých Američanov k obyvateľom tmavšej pleti práve príkladným. KONIEC SPOILERA. Možno je film v mnohých veciach naivný a neprofesionálna produkcia sa na ňom zjavne podpísala, i tak je aj po rokoch nečakane funkčný a zaujímavý. Hlavne ale nie je priemerný a prefláknutý. Čakal som však ešte o trochu viac, takže "len" 75% (26.05.2014)

Černobílá jakoby dokumentární kamera dodává filmu neobyčejnou syrovost a opravdovost. Potácivé oživlé mrtvoly vzbuzují dojem, že je snadné jim uniknout - opak je pravdou. Mnohá tabu padají jako věž ze sirek - nahota, pojídání vnitřností, dcerka se vrhá na rodiče a nakonec je sama zabita. Úvodní scéna ze hřbitova působí zpočátku jako rodinné video, aby se vzápětí zvrhla v nepojmenovatelnou a nepochopitelnou hrůzu. Postavy neví, co se děje, a divák společně s nimi tápe. V uzavřeném domě se následně ukazuje, že možná daleko větší nebezpečí, než jsou zombie venku, představují lidé sami mezi sebou. A bezvýchodný konec ( který je změněn v remaeku) vše jen potvrzuje. Bojuj, bojuj, bojuj....nakonec budeš stejně zabit. Neviděl jsem naštěstí kolorovanou verzi a ani ji vidět nechci. Poloviční síla filmu je právě v černobílém snímání, ve hře světel a stínů, v protikladu černé a bílé, který zde působí silně symbolicky. Film skrývá řadu rovin - mezilidské vztahy, kritika společnosti, celková krize, zbytečnost vzpoury, úpadek, dekadence. Ale dá se na něj dívat i na jako mrazivý horror, který vás prostě vyděsí.... (07.08.2010)

Noc oživlích mrtvol jsem viděl až jako třetí v pořadí po Romerově Úsvitu mrtvých a Dni mrtvých, což mi trochu narušilo zážitek. Tehdy jsem jí dal čtyři hvězdy. Ovšem dnes jsem se po čase podíval znovu na tuhle hororovou klasiku a musím říct, že je to prostě pecka, která si to plné hodnocení zaslouží. Samozřejměbych mohl jmenovat věci, které se snímku dají vytknout, ale je to přecijen milník hororové historie a to už skoro padesát let starý, a proto můžeme nějaké ty drobné nedostatky opomenout. Nezapomenutelné scény, skvělá hudba a klasické téma dělají z tohoto snímku perlu, které bychom si měli vážit. Proto dám bez váhání plné hodnocení, i když následující Úsvit mrtvých mám daleko radši. (29.12.2011)