Tajemství Ocelového města

Můj nejoblíbenější klukovský film, tahle naprosto sugestivní volná adaptace románu Julese Vernea a jednoznačně nejlepší film ve filmografii režiséra Ludvíka Rážy, který se snad jako jediný filmový tvůrce dokázal přiblížit originálnímu uchopení Verneova světa Karlem Zemanem, Tajemství Ocelového města má mnohé z poetiky jeho filmů, i když kvalitativně je pravda na trochu jiné úrovni. Mimo dokonalého hereckého obsazení, sugestivně ponuré atmosféry Ocelového města, naprosto dokonalé mizanscény, výtvarného pojetí, zaujme především podmanivá hudební složka, bez účinku vynikajícího hudebního podkresu by bylo Tajemství Ocelového města sotva poloviční...a samozřejmostí je výrazné antimilitaristické poselství, které byl jistě i důvodem, proč tento film mohl Ráža v oné době vůbec natočit a proč prošel systémem schvalovacích komisí, modelový souboj dobra se zlem, tedy měst Fortuny a toho Ocelového, jistě nejednoho aparátčíka nenechalo na pochybách, že Ocelové město je zářným příkladem kapitalistické prohnilosti, pikantní, jak se dnes tato interpretace obrátila a Ocelové město je zřejmou alegorií totalitního státu, v kterémžto faktu je asi největší přednost a síla Rážova opusu magnum... (20.11.2006)

Demokratické a antimilitantní smýšlení proti holomrázové centralizaci moci, aneb agent Hanzlík z Hobitína na dobrodružno-záchranné akci v industriálním Mordoru zbrojaře Vinkláře.. Varhany L.Fišera sice kouzlí ponurost dovedně, nicméně když Verne, tak Zeman, protože autor literární předlohy i sám vědeckofantastický žánr si zaslouží vtisknout půvab. Závěrečné selhání "Tlusté Berty" názorně ukázalo, že žádné velikášství by se nemělo předimenzovat.. (16.10.2012)

Taky patřím mezi lidi, kteří mají velkou slabost pro "Zemanovky" a "Verneovky". Ovšem tohle podání Ludvíka Ráži nedosahuje kvalit Karla Zemana, byť je to pořád dobré. Dobré je však průměr a nemohu hodnotit lépe. Překvapivé je naprosto hvězdné obsazení, byť i do rolí statistů či vyložených štěků.... například Jiří Kodet neřekne ani slovo, v záběru je pár vteřin a pouze kouří.. V tomhle snímku se snad ukázali všichni, kdo v té době patřili k české herecké špičce :) což je velmi milé. (21.10.2009)

Ocelové město je moje neojblíbenější kniha od Julese Verna a jsem nesmírně rád, že právě Češi ji zfilmovali. Už jenom proto, že když Verneovky zfilmuje někdo jinej, nestojí většinou za nic. Ale pokud je za kamerou Čechoslovák...Zvláštní, že se dříve takové filmy točili jako na stříbrném podnose a dneska po nich neskočí ani pes, a když už jo, tak jsou natočeny tak strašně, že se na to nedá koukat. V čem to tenkrát bylo tak jiné. Neřikejte mi, že Komunista šlapal na pilu a chtěl se veřejnosti představit v tom nejlepším světle právě díky dobře natočené Verneovce. Tahle nepatří mezi uplně ty nejlepší. Tam se řadí Tajemný hrad v Karpatech. I tak se mi na to ale koukalo moc hezky a závidím, především tátovi, který tyhle filmy miluje, dobu, kdy tyto filmy u nás v zemi vycházely a byla radost na ně koukat. (07.07.2010)

Dnes, při zpětném pohledu na českou kinematografii i na adaptace Verneových románů ve světě, jsem přesvědčen, že jde o mistrovské dílo a společně s oběma Zemanovými filmy možná nejlepší verneovkou co kdy spatřila filmová plátna. Je jiná než fantazií okouzlené zemanovky. Je syrová, realistická, občas až depresivní, ale také napínavá a v některých okamžicích až strhující. A přestože jde o volnou adaptaci zasazení do Verneova světa je dokonalé, duch Verneovek je zachován v plném rozsahu a občas mám pocit, že je to působivější než originál. Vše jen podtrhuje brilantní obsazení v čele s hrozivým Josefem Vinklářem a výborným Jaromírem Hanzlíkem. A to poselství je pořád je tak zatraceně aktuální, až z toho běhá holomráz po zádech. (24.08.2013)