Smrt černého krále

Mordparta rady Vacátka je i na prahu nastupující normalizace stále ve výborné formě. Jako vždy jde o herecký koncert pomalu odcházející generace těch nejlepších českých herců... Parta ze ,,čtyřky" je tentokrát ochuzena o pana Mrázka a dostává se před zapeklitý případ, kde podezřelých je až příliš mnoho a který je v brilantní metafoře ke konci filmu reprodukován coby partie šachových figur. Detektivka Jiřího Sequense se, jak je u něj zvykem, dotýká toho nejsmutnějšího v lidské povaze - hrabivosti a nekřesťanského mamonu po penězích, ve své stylizovanosti je ale až příliš realistická... ,,Koukejte, pane Brůžek, udělejte, co vám říkám a neptejte se po spravedlnosti..." Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského (20.11.2006)

Další ze série Hříšných lidí, oproti Partii krásného dragouna o poznání smutnější, ale zachovávající si svůj přístup k podezřelým-svině jsou více méně všichni a tady jsou to opravdu mrchy par excelence. Královou manželkou počínaje, přes dceru, sestru, potencionálního zetě, zelináře, továrníka staršího i mladšího a konče kapsářem Pépim (skvostná role „Vinetou“ Stanislava Fišera). Člověk se vlastně nediví, že se Král rozhodl skončit, tak jak skončil. Jinak je film opět profesionálně natočen, výborně zahrán, ale přece jen, ta posmutnělá atmosféra mně nějak nesedla. Ale špatný film to rozhodně není. (24.12.2012)

Po přečtení knižní předlohy a po novém shlédnutí ubírám jednu hvězdičku a mám chuť ubrat dvě. Posuny oproti předloze jsou sice pochopitelné. Je to relativně jednoduchá povídka z níž dost dobře nelze udělat celovečerní film, na druhé straně jsou ty posuny většinou k horšímu. Mnohé z nich jsou přitom motivovány snahou po "ideologickém vyostření". Z normální továrny se stane továrna před krachem, z normálních majitelů nezodpovědní defraudanti, ze snahy zjednat spravedlnost vědomí naprosté nespravedlnosti. Svým způsobem je to trochu překvapivě jeden z nejideologičtějších filmů té doby... Škoda. Předloha je výtečná, nesmírně vtipně napsaná a má téměř čapkovský půvab, z něhož ve filmu nezbylo vůbec nic... Celkový dojem: 75% Původní komentář ponechávám níže beze změny: "Osobně si nemyslím, že by to bylo až tak natahované. Zkrátka to není normální detektivka. Prokreslení jednotlivých postaviček je téměř bezchybné, patřičně sychravé a zbytečně nenadlehčované sentimentálními klišé o idylické první republice. Komickou linku dostatečně a přitom velmi jemně a nenuceně zprostředkovává především policejní sbor v čele s radou Vacátkem, břitce pronášejícím skvěle mířené sarkastické poznámky. Scéna notně podroušených postaviček v podání Vlastimila Brodského a Josefa Kemra, vracejících se nad ránem z hospody je snad nejlepším zpracováním tohoto tématu v českém filmu vůbec. Takřka geniální jsou však i mnohá další místa, především skvostné herecké etudy Petra Čepka, o tradičně skvěle hrajícím Marvanovi nemluvě... Zcela subjektivně nejlepší ze všech čtyř celovečeráků." (01.04.2008)

Tento detektivní příběh se mě při první projekci tolik nezamlouval jako pak při dalších. Každým opakováním jsem našel další detaily a charaktery postav jsem více poznával. Děj není špatně vymyšlen a film má svou atmosféru. Herec Fischer ve své roli hraje velmi dobře. Samozřejmě o Brodském či Marvanovi je zbytečné se rozepisovat. Každopádně tento díl se dělí s Partií o druhé a třetí místo v oblíbenosti. (29.06.2009)

Poslední celovečerní film ze série Hříšní lidé města pražského je nejsmutnější. Když zazní ten kouzelný klarinet, jsem v pasti. Mistr Liška dokázal každému filmu vtisknout tu pravou atmosféru, ať už se jednalo o cokoliv. Obsazení opět bezkonkurenční a zahrané s naprostým lidským umem, prostředí první republiky dokonalé. Hříšní lidé města pražského - ať už seriál nebo celovečerní filmy jsou nejlépe natočeným odkazem doby třicátých let minulého století - jak kriminálními případy, tak onou dobou, jak se dříve žilo. Jiří Sequens byl režisérem, který ve vyprávění prvorepublikových případů neměl konkurenci a velice rád se k jednotlivým dílům i seriálu pražské Čtyřky moc rád vracím. Takže někdy zase nashledanou pane rado Vacátko, pane Bouše, pane Brůžku a pane Mrázek (pozdravujte Kokiho). (25.01.2016)