Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (508)

M-arta 

všechny recenze uživatele

Přála bych panu Uhlíři a Svěrákovi (a vůbec všem, kdo si s pohádkou dali práci), aby tenkrát i oni mohli být v té tramvaji, kde si asi tak tříletý kluk s holčičkou pro ukrácení chvíle střihli při koukání z okna jen tak mýrnix-týrnix duet: "Já jsem ten nešťastnííííík...." / "Já jsem ta slečna,..." / "je z toho najednou láska neskutečná-áááááá".... (Navíc tak parádně a čistě -dokonce se všemi melodickými ozdobami, posuny, a rytmickými frajeřinkami! , že mi spadla brada.) ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Jsa odkojen Hodinami zpěvu a Cimrmanem, není divu, že je Lotrando mou srdeční záležitostí. Neviděl jsem ho už ani nepamatuji, tak jsme slavnostně vyhrabali prehistorickou véháesku a vzpomínali. Rukopis pánů Svěráka s Uhlířem je více než patrný, ať už se jedná o skvělé písničky či skvělý humor ("vidíš, když se díváš pořádně, tak jedou"). Moje bezkonkurenčně nejmilejší pohádka... 100% ()

Reklama

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Už je to nějaký pátek, co tahle pohádka vznikla. Takže ji znám jako dítě a i jak dospělý. A musím říct, že pokaždé je vtipné, podobně jak je to tomu třeba u Asterixe. Vtipy jsou vymyšleny tak, aby byly vtipné jak pro děti, tak pro dospělé. A to nedokáže jen tak někdo, za to ode mě obrovská pochvala. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Moc hezká Svěrákovsky chytrá pohádka o princezně a chudém hošíkovi, kterak se do ní zamiloval a ke skromnosti přivedl. Příjemné herecké projevy s lidovou moudrostí a krásnými hláškami zde hrají prim. K tomu dodnes populární písničky, které baví i další generace. Pohádka, jejíž dokonalost prověřil čas. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (22)

  • Režisér Karel Smyczek si, jako obvykle, střihnul malinkou roličku: "Z pověrčivosti. Mám strach, že když se před kamerou nějakým způsobem nemihnu, film dopadne špatně. Na straně druhé mě to při natáčení strašně zdržuje a je mi to vlastně nepříjemné. Něco jiného je při aranžování předehrát hercům, co od nich chci, ale jakmile kamera zavrčí na mě, cítím, že mi chybí bezprostřednost. Vím, že neumím hrát a beru to spíš jako recesi. V Lotrandovi jsem hrál pouštního zoufalce ovšem víceméně z donucení, protože nikdo jiný tam s námi nebyl a kameraman Honza Malíř, který by se na tu roličku hodil mnohem víc, ji striktně odmítal." (NIRO)
  • Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun. (mcleod)

Související novinky

Vysílá studio Brno

Vysílá studio Brno

11.10.2016

Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)

Reklama

Reklama