Erin Brockovich

No, nevím, zda to bylo na Ozzyho, ale rozhodně jde o pozoruhodný výkon. Julii Roberts se daří prezentovat vyzývavou a na nic si nehrající Erin Brockovich způsobem, jaký by si ona dáma nejspíš sama přála, a to není řeč jenom o těch dlouhých nohách;) Anyway - film občas ztrácí tempo, ale to se při hledání v archivech a hrabání se ve spisech (také občas;)) stává, a ten zbytek si rozhodně divákovu pozornost udrží. Nezdolný duch či triumf vůle, whatever, skutečná Erin Brockovich si zaslouží obdiv. Julia Roberts ji "jenom" zahrála...a abych nezapomněl - typické rukopisy jsou v tomhle filmu hned dva - režisérský a skladatelský - a oba se předvádějí v dobře vyladěné formě, takže nemám problém s osmdesátkou. (01.03.2006)

Čekal jsem nějaké strašné životní drama, věděl jsem jen zhruba o čem film je a musím říct, že mě překvapilo, že přestože šlo o těžké a smutné případy udržel si film díky povaze neuvěřitelně sympatické postavy Erin a jejího úžasného vztahu s šéfem odlehčenou atmosféru, což se mi na něm opravdu hodně líbilo. (09.05.2015)

Velmi dobré soudní drama podpořené právě tím, že jde o film, založený na skutečné události. V jedné z hlavních rolí exceluje Albert Finney. Julia Roberts má samozřejmě krásný prsa, ale podle mého názoru si ztasloužila Oscara mnohem víc než Kim Basinger v L.A. Confidental (viz můj komentář.) Jo a víte co? Já bych Oscara za ty prsa klidně udělil. Tak ;-) (21.04.2003)

Já tyhle ty „sociální dramata“ zrovna moc často nevyhledávám, přestože v ledasčem s nejrůznějšími aktivisty souhlasím, s chudými lidmi soucítím (sám nejsem žádný pracháč) a věřím, že většina boháčů a nejrůznější firmy těží z neštěstí jiných, kradou kde se dá, ničí přírodu a hazardují se zdravím jiných jen kvůli vlastnímu obohacení. Tento kousek však těžil nejen ze samotného příběhu Erin Brockovich, ale především z výborného výkonu Julie Roberts. Ta byla excelentní, příběh samotný byl plný emocí a jako finální produkt to dopadlo dle mého velmi dobře. Sice mi to popravdě stačilo vidět jen jednou, ale to neznamená, že neumím ocenit celkovou kvalitu a sílu celku jako takového…70% (13.06.2018)

O Lvu Tolstém koluje řada mýtů. Často je pokládán za myslitele, filozofa, theologa, proroka. On sám se tak nezřídka rád stylizoval, ale pravdou je, že ve všech těchto oborech byl eratický diletant a nic chytrého nevydumal. Lev Nikolajevič skutečně uměl jen jednu věc: uměl psát. Prostě uměl psát. I kdyby napsal povídku třebas o zažívacích potížích Lýdie Tuberkulózovny, bylo by to po čertech dobré čtení. --- A o to jde. To se mi vybavilo při sledování tohoto filmu. Ten příběh už dávno patří do kategorie hollywoodských osvědčených standardů, nového a překvapujícího na něm není nic. Jenže je dobře napsaný. Není to, pravda, žádná Anna Karenina, nicméně drobky toho, co dělá krásnou literaturu velkou, se v něm najdou. Dává prostor k zamyšlení. Třeba o tom, jaké možnosti má nadaná a pracovitá mladá žena, která arci dost nešikovně svůj život odstartovala. Jak zacházet s takovým živlem jako šéf a jak jako životní partner? Dokážeme nezaujatě vnímat muže, který se rád a dobře stará o děti? Není profesní úspěch rozvedené matky tří malých dětí jen třešničkou na zkaženém dortu? Jak z toho její děti vyjdou? Kdyby žila v Evropě na sociálních dávkách, byl by výsledek lepší nebo horší? --- Ne, nečekejte nic bůhvíjak emotivního. Příběh je to civilní, zajímavý, a především: dobře napsaný. --- A konečně, ať si říká třeba celá CSFD něco jiného, Julia Roberts je vynikající charakterní herečka. (06.07.2016)