Solaris

Solaris má skvělou myšlenku (ovšem doslova přejatou) a perfektní atmosféru. To mu rozhodně nebudu upírat. Bohužel ale tato mystická a až nadpřirozená cesta, která by se dala přirovnat k 2001, není rozvinuta natolik, aby dala filmu vyniknout. Soderbergh se soustředí na vše kolem, ale uniká mu jemná podstata toho všeho a k závěru kráčí monotónně a bez nápadů k cíli, který většina zájemnců už musela vidět v originále. Vše bylo řečeno už v Tarkovského verzi, což dělá toto Solaris naprosto zbytečným filmem. (13.12.2009)

Ku tomuto filmu som sa dostal vďaka knihe. A ku knihe som sa dostal vďaka kamarátke, ktorá mi ju dala so slovami: "Prečítaj si to, mohlo by sa ti to páčiť." Nemýlila sa. Rovnomenný román poľského spisovateľa Stanislawa Lema sa mi veru páčil. No a filmová adaptácia v réžii Stevena Soderbergha sa mi páčila tiež. Niekoľko detailov je síce zmenených, ale inak to dokonale vystihuje atmosféru literárnej predlohy. Nie je to žiadne popkornové sci-fi plné mimozemšťanov, laserových zbraní a vesmírnych bitiev. Jedná sa o hlboko psychologickú, komornú science fiction drámu, kde hlavnú úlohu bravúrne stvárnil George Clooney. **** (12.03.2015)

Viete čo? Založiť v Hollywoode z pozície najsexi mužskej hviezdy planéty Zem filmovú spoločnosť (spolu s kamarátom, v profesijnom živote riadne čudným režisérom) a vyrábať v nej filmy, to je odvaha. Ale robiť v nej remaky sovietskych sci-fi (!), to už je niečo viac. George Clooney, môj milášik od čias obľúbeného pediatra Douga Rossa z Pohotovosti, raz povedal, aby mu radšej zlomil väz film ako SOLARIS, než film ako BATMAN A ROBIN. A zjavne to myslel vážne. SOLARIS mu väz nezlomil (iba na pár mesiacov krehko nalomil). Je to projekt zvláštny, odvážny, snový, záhadný, osobný, tajuplný, meditačný i hrôzostrašný, prekvapivý a neprekvapivý, hodný zamyslenia i útoku. No nikdy nie nudný, ani blbý. Rozhodne je to niečo úplne iné, než čo by ste čakali od chlapa, ktorý sa pravidelne vyskytuje na titulných stránkach časopisov. Navyše je to dobrý príbeh, ak teda máte chuť počúvať. Dole klobúk. Produkcia: James Cameron. Kino Považan NMnV 2003 (05.12.2004)

„A smrt nebude míti vlády…“ Vyrovnání se s odloučením, či ztrátou může být při poznání, že lidská inteligence i vnímání jsou v konfrontaci s jinými formami života značně omezené, docela problematické. Když z toho člověk vyvázne (relativně) živ, odchází s ponaučením, že pokud lpět na nějakém životě, tak na tom, co patří tomu nejbližšímu.. Dvě stě kilová korpulentní dáma zvaná Forma zalehla střízlíka Obsah a konec je zcela mimo Lemův lem, nicméně v rámci celku, melancholické lovestory, v níž vesmír hraje až druhotnou roli, proč ne. Natascha McElhone umí roztřást kolena, doktor Ross se taky snaží, přechody mezi flashbacky a lodí jsou neuvěřitelně plynulé a vesmír tepe hypnotickým, ambientním hučením. Nevím, jak to ten Soderbergh dělá, ale jeho filmy jsou nasnímané tak, že v nich všechno vypadá dobře. I Clooneyho chlupatý zadek.. (25.03.2013)

Vzácná ukázka dokonalé pokory před těžkou látkou. Film ukotven v bezčasí i anonymitě národnosti, který kdyby neměl v hlavní roli George Clooneyho (který je nezvykle tlumený v projevu), bylo by obtížné identifikovat, kdo film natočil a kdy. Podobně jako v Tarkovského verzi je Soderberghův Solaris především o citech. O rozhodnutí, jestli raději zvolíme bolestnou realitu nebo podivuhodný sen, jehož podstatu nechápeme. A podobně jako Tarkovskij dokázal Soderbergh vložit do filmu neuvěřitelně hypnotickou atmosféru, která člověka dokonale pohltí (na čemž má nemalou zásluhu vynikající soundtrack Cliffa Martineze). Velmi smutný a krásný film o lásce a značně nedoceněný Soderbergh. P.S. Úvod odkazující k 2001 imho působivější, než citovaný originál. (19.12.2005)