Poslušně hlásím

Vynikajici pokracovani Osudu dobreho vojaka Svejka. Vzdycky kdyz ten film vidim tak se ohromne bavim a smeju ze mi div nepukne branice. Dnes je tenhle film klasika podobne jako dvoufilm Cisaruv pekar, Pekaruv cisar. Zde vsak misto Jana Wericha exceluje Rudolf Hrusinsky. No jo, tenkrat to byli jeste Pani Herci. (09.11.2005)

O tomto dílku české kinematografie platí téměř bezezbytku to, co už jsem napsal k filmu "Dobrý voják Švejk", přesto se mi "Poslušně hlásím" zdá sevřenější a vyrovnanější. Částečně je to dáno předlohou, která už není tolik složena z jednotlivých epizodek, takže i její filmový převod je celistvější. Úměrně tomu ubylo vyloženě žánrových scén, které v "Dobrém vojáku" slouží především jako oslí můstky a výplň mezi jednotlivými příhodami hlavního hrdiny. Švejk také méně působí jako někdo, kdo ve skutečnosti ví a jenom hraje, nýbrž jako skutečný a upřímný blb. Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99 (08.10.2006)

Po tvůrčí stránce stejně kvalitní. Výborný obraz českých důstojníků, kteří si užívali radovánek a bylo jim tak nějak jedno, kdo to nakonec vyhraje. A obrovské plus Marvan a jeho Vachmajstr. Pro mě jeden z nejlepších komediálních výkonů v rámci čs kinematografie. "Ty můj zlatej kluku slovanskej!" "Neboj se, Kozáci už budou na Moravě cobydup!!" (17.09.2011)

"Dobrý voják Švejk" mi přece jen asi přišel trochu zábavnější, hlavně díky naprosto skvělému Kopeckému, který si toho hodně ukradl pro sebe. Rudolf Hrušínský dál podává skvělý výkon a tentokrát film skutečně stojí plně na ně. On to zvládá s bravurou, ale už to nějak není ono. to kouzlo prvního filmu zůstalo, ale jelikož je tohle druhý film, je to přece jen až moc stejné. Kdyby se filmy spojily a vytvořil se jeden, asi by byl konečný výsledek o něco lepší. (28.01.2014)

Druhá část osudů Dobrého vojáka Švejka vybírá z bohaté zásobnice historek a episod, jež Hašek ve svém románu sebral, několik nejcharakterističtějších, zejména Švejkovu budějovickou anabasi a závěrečnou historii, kterak Švejk upadl do rakouského zajetí. V této druhé části se snad ještě více než v první projevuje nedostatek jednotné dramatické linie, kterou se vyznačuje sama literární předloha. Je jisté, že úloha zdramatisovat nebo zfilmovat „Osudy dobrého vojáka Švejka" je nesmírně těžká. Nelze říci, že by se tvůrcům tohoto filmu podařilo všechny obtíže překonat. Film musí sahat k velkému zkracováni a deformování literární předlohy, což je u díla tak známého a populárního jakým je „Švejk", vždy na pováženou. Tak se stává, že charaktery hlavních osob (na př. lajtnanta Duba a kadeta Bieglera) v této zkratce zůstávají ploché a neprokreslené. Mnoho nesmírně populárních a filmově jistě vděčných postaviček bylo vypuštěno a to také čtenáře Haškova románu na filmu dost nepříjemně zarazí (jednoroční dobrovolník Marek!). A tak nezbývá než konstatovat, že ani tentokrát nedokázali filmaři převést Haškův román do filmové podoby způsobem, který by se dal nazvat kongeniálním. Filmový přehled 52/1957 (25.11.2007)