Kladivo na čarodějnice

Trefný film o tom, jak mocenská mašinérie často řízená primitivní ideologií (ať už je to náboženství, komunismus nebo fašismus) drtí ve jménu své pravdy jednotlivce. Doporučuji zejména lidem, co jim ještě nedošlo, z čeho vyrostla církev a jakými předsudky, pověrami a jejich následky "obohatila" tento svět. Jinak jako metafora na 50. léta díky chytrému obsazení (Šmeral versus Štěpničková) taky trefné, oni ti komunisté v trezorové komisi nebyli hloupí lidé... (11.01.2009)

Že by nejlepší na temnou notu hrající film, jaký jsem kdy viděl??Dost možná ano. Film je od začátku do konce depresivní až to bolí, ale i tak ho budete sledovat s určitou radostí nad tím, jak krásně je film zvládnut. Vladimír Šmeral zahrál snad nejnesympatyčtějšího maníka, co jsem na plátně viděl. Kladivo na čarodějnice je vhodný pro silné nátury, drží se verně své knižní předlohy od Kaplického, kterou jsem měl možnost číst, a musím řící, že kniha je ještě o krapet lepší. To ovšem nic nemění na situaci, že tento film je vyjímečný. (21.10.2009)

Nj, já ostuda nepatriotská nejen, že jsem to viděla teprve teď poprvé v životě, ale dokonce, což se mi u českých titulů stává pravidelně, ze zásady je nečtu, předloha je pro mě tabu. Tak si myslím, že to bohužel v konečném důsledku nesplnilo úplně nějakou mou představu, poněvadž jsem filmů o inkvizici viděla mraky a knížek jsem četla ještě víc, páč je to velice zajímavý fenomén. Nicméně, z toho všeho usuzuji, že na tehdejší poměry u nás jsem ochotná přiznat, že klasa první třídy. Režisér se tak snažil, že jsem mu to uvěřila komplet celé. Herci to dotáhli pak do naprosté dokonalosti. Děj je to každopádně zajímavý a scénář má docela grády. Ale ten konec?! Proč takového útočení na city a nedej BOŽE, ještě právě tyto? Já vím, já vím. To je ale bohužel to, co já neocením, naopak, vytočí mě to. Takže za pět to bohužel dát nemohu. (PS: já teda zrak neodvracela, i když provrtávání nohou musím pochválit maximálně). (15.03.2011)

Skvělý. (25.07.2012)

I když je ve filmu pár historických nepřesností a obsah je trochu ovlivněn dobou vzniku ( Kaplického román i Vávrův scénář - stejně jako u Jana Žižky či Jana Husa ) a komunistickým náhledem na tuto dobu, musí se ocenit celkový dojem filmu, výborné scény a ukázka neveselé doby. Nechci a obsahově ani nemůžu srovnávat toto dílo s filmem Jméno růže, ale oba filmy jsou pefektní ukázkou síly a moci tehdejší inkvizice. (13.09.2010)

"SKRZE ZENU PRISEL NA SVET HRICH. ZENA JE HRICH, LUNO ZENY JE CESTA DO PEKLA. VSECHNO SE DEJE Z TELESNE ZADOSTIVOSTI, KTERA JE U NICH NENASYTNA". Reziser Otakar Vavra sa predviedol v plnej nadhere so svojim Kladivom na Carodejnice. Film Kladivo na Carodejnice nie je protikrestansky film. Jeho posolstvo znie : varovat pred panmi z Edelstadtu, ktori ziju v kazdej dobe. Aj tej nasej. A pruser nastava vo chvili, ked takito ludia dostanu vdaka nejakej ideologii /fasizmus, stalinizmus, komunizmus..../ "spravodlivost" do ruk. Film je o tom, ako si Pan Boblig z Edelstadtu /v podani skveleho Smerala/ zacal riesit svoje mindraky, fobie a komplexy brutalnym terorom a silenym vrazdenim. Disponoval takmer neobmedzenou mocou "svatej inkvizicie", ktoru mu poskytla RKC. Ostatni sa mohli len bezmocne prizerat. Z tohto uhla pohladu je fim nadcasovy, s kopou skvelych hercov - Smeral /Cintamani a Podvodnik/, Romancik /Kapitan Dabac, Volanie Demonov, Na pochode sa vzdy nespieva/, Valentova, Obermaierova, Maciuchova atd atd. Vyborna bola aj stara dama Lola Skrbkova v roli starej zobracky. Ako sa vo filme spomina, ide o sumperske carodejnicke procesy v rokoch 1678 - 1695. O tie vsak az tak v skutocnosti nejde. Vavru inspiroval monstrproces so Slanskym, a teda ceskoslovenske monstrprocesy 50. rokov a Balsaja Cistka v ZSSR rokov 1937 - 1938. Preto priesak scenaru Kladiva .... do reality je az desivo realny. Podla mna Je to -- najlepsi Vavrov film -- najdepresivnejsi film z nasich koncin -- jeden z najlepsich ceskoslovenskych filmov /spolu so Spalovacom Mrtvol/. Pre mna film, ktory ma navnadil sledovat kinematografiu byvaleho Ceskoslovenska. 100 % (08.01.2013)

Film , který nám ukazuje , že největší zlo na světě je církev a náboženství!!!! Jak málo stačilo na někoho ukázat a způsobit mu kruté mučení a děsivou smrt. (30.10.2007)

Inkvizice ve své temné a ponuré době. Miniaturní proces, který se změnil v bezpočet udávání, mučení, zatýkání a změnil se v kolosální. (08.10.2008)

Něco tak brutálního můžeme natočit je my. Syrové, surové, reálné, nešťastné. Většího českého dramatu/hororu snad ani není. Z Vladimíra Šmerala, bodrého šenkýře, se během okamžiku stává opět inkvizitor, protože šlechta nemá peníze a zástěrkou se stane čarodějnictví. Tento film´mne ještě více utvrdil v lidské hlouposti a nespravedlnosti, proto nemám rád jakékoliv náboženství - zvlášť křesťanství, které nás ovládalo 2000 let a věčně nám něco zakazuje. Neříkám, že všechno je od nich špatně, ale převládají spíše negativa = dogmatismus ve věci sexuální, historické, příjímat jakoukoliv novotu, zázraky atd. Nejhorší je, že křesťanství je v nás už bohužel zakořeněno - stačí jen, když se něco stane a hned každý už ze zvyku volá: pane bože !!! Už to je síla jejich moci. (20.11.2008)

Na pomery Československa prekvapujúco surové, brutálne a s perfektnou atmosferóu doby svätej inkvizície. Týto páni v čiernych kabátoch sa nesrali s ničím a keď bolo potrebné niekoho odstraniť boli len a len štastní. Valentovej ako Zuzky mi prišlo skutočne ľúto. 85% (25.05.2010)

Opravdu depresivní, v mnohém připomíná Schindlerův seznam. Situace jsou schválně až groteskně směšné, ale přitom jde obětem o život, aby ukázali byzarnost procesů a zároveň útočí na komunismus. Vše vypadá realisticky a také to skutečnosti odpovídá, navíc film podkresluje silná, pronikavá a mrazivá hudba. Uvěřitelnosti napomáhají i herci, kteří se do svých rolí skutečně vžili. Takhle to pokaždé dopadne, když chamtivý, sebestředný a špatný člověk dostane neomezenou moc a nikdo mu v páchání zla nebrání. Film doporučuji všem, kdo chce vidět syrový, ale ne brutální film. (15.03.2014)

Jeden z nejdokonalejších českých filmů, i když je na něm poněkud vidět zub času. Ale dodnes nepochopím, jak se to Vávrovi za komančů podařilo prosadit. Čemu je to podobné muselo být jasné každému, snad mimo cenzorů, kteří se nechali zaslepit protináboženskou propagandou. 10/10 (02.10.2015)

Neuvěřitelně krutý a nelítostný film!! Postava sadistického primitiva Edelstadta nemá ve filmu obdoby... (26.03.2006)

"Mrak, černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." Nejlepší Vávrův film s velice citlivým a přesným přístupem k látce, získané z knihy Václava Kaplického. Dokonale sugestivně navozená atmosféra období, kdy onen černý mrak zaklenul se nad krajem šumperským a losinským, kde skončilo kvůli cynismu a ziskuchtivosti pána z Edelstadu, který uznával pouze jednu knihu Disguisitionum magicarum libri sex, v plamenech hranic více než sto nevinných osob v čele se šumperským děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem a JIndřichem Peškem... Jako průvodce v Šumperku s aktivním zájmem o české witch trials si dovoluji tvrdit, že film s knihou se jen nepatrně rozchazí s fakty. AR: 2,35:1 - CinemaScope(?) (13.03.2007)

Geniální, geniální, geniální. Jednoznačně jeden z nejlepších českých filmů. Když myslíte, že je snímek z velké části autentický, mrazí vás víc než při stovkách krváků. Dechberoucí atmosféra s vynikajícmi hereckými výkony (obzvlášť musím vyzdvihnout Josefa Kemra, poprvé jsem ho viděl v podobné roli a obrovsky mě dostával). Vřele doporučuji každému, kdo snad ještě tento klenot neviděl... (22.03.2008)

Ta atmosféra! (02.08.2008)

Ve jménu Krista se mordovalo, znásilňovalo, kradlo, ničilo. Ve jménu Krista se dějí a hlavně děly samé pěkné věci. Sám Kristus, ta nádoba naplněná výhradně krásou a láskou, už si musel nesčíslněkrát ulevit na oblaku řízným kurva, když hleděl sem dolů a do otčenáše si do rytmu jemně pohupoval nohou. Vedle něho seděl bůh otec v depresi nad faktem, že polovina jeho dětí jsou delikventi z káznice a druhá polovina zase z káznice delikventi. Jaký rodičovský stud ho musel polévat. Jakou rozjařenou beznaděj si musel při pohledu na hořící oběti užívat. Obzvláště při vědomí, že ta verbež nevděčná upaluje ve jménu jeho. Jeho! Vždyť bůh je láska. Bůh je odpuštění. Bůh je nekonečná tolerance. Tak jak k tomu přijde, že při tom nejhorším zvěrstvu se šermuje jeho iniciálami. A to tak, že téměř vždycky. B. Vlekle velké, nepostižitelné B a jeho věčné plamínky ne příliš nalazených čarodějnic. (30.05.2009)

Velmi pozoruhodný film o zneužití moci. O krutosti, závisti a pomstichtivosti těch, kteří touží po bohatství. Bezbřehá záliba v páchání bolesti druhým, rozkoš z moci, ať už krátkodobé, nebo dlouhodobé. Nuda a z toho pramenící zvrácený smysl pro zábavu, jejichž obětmi jsou ti, co nikdy nemohou být rovni. Dokonce to smetává i ty ctihodnější, ale nikdy ne ty, kteří vše řídí ve své zvrácené touze po moci a bohatství. Je to film o vyvolání problému z naivní zaslepenosti, kterou vyvolává systém, ale je zneužit pro osobní zbohatnutí a nejkrutějšími způsoby přinucují nic nechápající lidi k přiznání viny. Dalo by se říci, že se stávají obětmi nesmyslnosti žití. A i když si někdo uvědomuje obrovskou krutost a nelidskost takového počínaní, skoro nikdo nemá odvahu a ani ochotu proti tomu bojovat. Zajímavé postavy: děkan Lautner (Elo Romančík), který se snaží něco udělat, ale je nemilosrdně semlet systémem a odsouzen jako kacíř, inkvizitor Boblig (skvělý Vladimír Šmeral), který se zvrácenou rozkoší obviňuje, mučí a popravuje všechny, kdo se mu postaví do cesty, jeho pomocník a písař Ignác (Josef Kemr), který ve své lačné krutosti předčí i svého pána, Zuzana (Soňa Valentová), Maryna (Lola Skrbková), Dorota (Jiřina Štěpničková), Davidka (Marie Nademlejnská), Tobiášová (Mirima Kantorková), Sattler (Lubor Tokoš) se ženou (Blažena Holišová) a dcerou Lízou (Jaroslava Obermaierová), trpící oběti Bobluga, které přiznali vše, co chtěli, hraběnka de Galle (Blanka Waleská), vyvolená žena, která zaslepena vírou nechává podnikat ty správné kroky, aby se zalíbila církvi a tehdejší módě, rychtář (Ilja Prachař), který ze strachu z trestu plní všechny inkvizitorovi rozkazy, farář Schmidt (Eduard Cupák), který vše bláhově rozehrál, aby pochopil, že katolická víra v boha a vymáhání této víry, nemá s vírou boha nic společného a že vše se koná jen v touze po majetku a po moci. A to vše je prošpikováno monologem mnicha (Václav Lohniský), který horlí za dodržování zvrácených "zákonů". Velmi působivý snímek. (14.03.2010)

Tenhle film mám tak nějak rád pro jeho laskavý pohled na české dějiny ... Váš Boblig (16.09.2011)

Ve filmovém průmyslu ČSR přinesla normalizace zábavu a uvolnění, šedesátá léta mrazivou realitu. Přesně naopak od reálného života. Kladivo na čarodějnice je jeden z nejdrsnějších filmů, které jsem kdy viděl. Nesmyslnost počínání inkvizice, nemožnost odporu proti systému, nemilosrdná logika (přežije mučení -> čarodějnice -> poprava; nepřežije mučení -> nevinná -> rovnou do nebe, tak jako tak 100% smrt). "Nádherně" vykreslený příběh největšího vraha v dějinách, církve. Tohle prostě musí vidět každý pánbíčkář a uvědomit si, co bylo až do doby Marie Terezie prováděno nevinným lidem a trošku se zamyslet, jestli náhodou celá víra není úplná píčovina. 100% (30.06.2016)