Witchhammer
Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (962)
Temná stránka církve, která boužel nebyla nikdy potrestána... ()
Velkolepá metonomie vykonstruovanosti komunistických procesů zejména padesátých let.Lepší přirovnání mne nenapadá.Ve vlastní podstatě filmu se ani nedá hovořit o jiném záměru než jaký nám scénář nastoluje!!!Velmi kvalitní,šokující Trezorový klenot! ()
Docela jsem se do Kladiva na čarodějnice přemlouval. I přes kvanta zdejších pozitivních komentářů jsem nějak nechtěl věřit, že by mě tak starý film mohl dnes něčím zaujmout. A nakonec jsem rád, že jsem se odvážil vstoupit do sklepení plných mučících nástrojů. Sugestivnější snímek si v poslední době nepamatuji. Tak stísněně hutná atmosféra a explicitní ukázka lidské hlouposti se opravdu jinde nevidí. Jestli by se Evropa měla za něco ve své historii stydět, jsou to jistě čarodějnické procesy. Technicky nemá i přes svůj věk Kladivo na čarodějnice žádnou chybu. Herci zcela uvěřitelní a Šmeral s Kemrem nemohli být obsazeni lépe. Teď se nějakou dobu nebudu moci dívat na Chalupáře. Strhující a neuvěřitelně napínavé dílo. Klobouk dolů. ()
Skutečně majstršty Otakara Vávry (je smutné, že svou plodnou kinematografii zohyzdil takovými filmy, jako NÁSTUP nebo NĚMÁ BARIKÁDA), inspirovaný knihou Václava Kaplického a hlavně skutečnou postavou inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga, který stál za řadou církevních monstrprocesů, v tomto případě tzv. Jesenckých procesů. Hnusně vynikající výkon Vladimíra Šmerala však podle mě ještě vyvyšuje Elo Romančík v roli děkana Lautnera (jehož podobnost s Vávrovým Husem zřejmě není čistě náhodná), který s inkvizitorem svede neúspěšný boj o spravedlnost. Dalším plusem je zcela jistě další hnusně vykinající výkon Josefa Kemra. Taky výborná analogie s politickými monstrprocesy (tortura, učení se výpovědi nazpaměť). Díky černobílé kameře skvělá atmosféra filmu. A otázka do pranice, byl Boblig skutečně oportunistou a fanatikem, jak jej vykresluje film, nebo pouhým hamounem a karieristou? Historie mluví všelijak. ()
Hustý, hustý. Viděno za komančů. Film, který předcházela velká pověst a po shlédnutí ve mě zůstal ještě silnější dojem, který trvá dodnes. ()
Určite ide o jeden z vrcholov československej kinematografie. Na svoju dobu ide o pomerne excentrický film s výrazne depresívnou atmosférou, ktorý neustále vyvoláva návaly rozličných emócií - od ľútosti až po hnev. Bravúrne herecké výkony podtrhujú kvalitu tohto diela. Hlavne "pán inkvizítor" Šmeral je až príliš presvedčivý. Charakterizujúce pre tento film je aj to,že pôsobí tak nepríjemne, že ďalšiu chuť na zhliadnutie budem hľadať veľmi dlho. ()
Nechápu jak ultrakonformista Vávra mohl natočit film, který kritizuje přizpůsobivost, styl života typu- co se dá dělat, že sousedka je čarodějnice, když nebudu upálen já, nevadí. Možná hrála roli opět Vávrova přizpůsobivost, prostě se svezl na nové vlně- kriticko- sociálních filmů, aby si pak oči udělal na šikmo /když ho budu citovat/ Paradox filmu je, že se v 17.století nevzbouřili lidé dole ani místní šlechta, ale zasáhla až vrchnost, protože by byly ohroženy jejich zájmy. Že by se v "happy endu" skrývala i určitá skepse k lidem dole a ve středu pyramidy ? Vlastně i k těm nahoře pyramidy, kterým vadilo, že by upalování pokračovalo do dalších krajů a bály se ohrožení mocenské hegemonie. Inkvizitor Boblig podle Historie CS nebyl kariérista, mocichtivec ani chtivý peněz, ale náboženský fanatik. Možná mohl Vávra mírně změnit scénář a směřovat Bobliga k náboženské vášni podle historických faktů... ()
Tenhle film jsem viděl poprvé na vojně. Můj kamarád, vychodňar Ďura byl velkej chlap, kterej hravě vymlátil hospodu. Tady jsem viděl jak skřípe zubama a tečou mu slzy. Dlouho jsem se utápěl v naději, že Boblig to všechno dělal pro peníze. Nedávno jsem četl, že to kvůli penězům nebylo. Ten kretén to dělal proto, že tomu věřil. Ve jménu Boha. Potěš koště. Aktivní blbec je horší než třídní nepřítel. A takovejch pitomců po světě běhá, jistých si svou pravdou. V každém případě skvěle natočený film, který z hlavy nezmizí nikdy. ()
Vávra se dokopal k tomu, aby konečně natočil skutečně zásadní film. ()
Absolutně dokonalá aktualizace. ()
Silný film, kde vyniká především skvěle zahraný inkvizitor Boblig. Atmosféra je opravdu mistrně vytvořená, možná až příliš opravdová, až je to depresivní. ()
Malleus maleficarum ( Kladivo na čarodějnice).Obsahuje teologický výklad temných nadpřirozených sil, zejména čarodějnic, který obsahuje soudobé lidové představy, tradované nebo dokumentované případy k pronásledování čarodějnic,jakož i návod jak postupovat.Mocný nástroj v rukách tehdejších inkvizitorů.Svévole má posvěcení na papíře a tak zloba, závist,hamižnost, chtíč a mnoho dalších lidských necností má možnost "vyniknout" .Snímek Otakara Vávry vychází z knižní předlohy Václava Kaplického a je situován do Velkých Losin. Syrovost snímku , jakož i nahota na plátně nebyly v době vzniku tohoto díla zcela běžné. Režisérovi se povedlo převést do díla autentickou atmosféru druhé poloviny 17. století, což je velikým kladem kdy divák film nevnímá jako nějakou historickou příručku ale jako velmi silný příběh . Kdo četl knihu, má možnost porovnat jak se atmosféru podařilo zachytit na filmové plátno.Podle mého, je to zdařilá adaptace. ()
Strhující svědectví o fanatismu a mocenské zvůli lze díky Krumbachové interpretovat i jako feministickou obžalobu patriarchální společnosti jako takové. Samotný Vávra by takové umělecké pronikavosti zřejmě nedosáhl a zůstal by u pouhého antiklerikalismu a politické alegorie. Úžasní jsou všichni herci, za zmínku stojí Cupák v nezvykle charakterově komplikované úloze. Jedinou výhradu bych měl k Elo Romančíkovi, kterému v roli děkana Lautnera trochu chybí expresivnost. Jiří Srnka je dnes bohužel dost ve stínu Zdeňka Lišky, přitom zde odvedl opravdu skvělou práci. ()
Dokonalý obraz ľudskej zloby, zákernosti a nespravodlivosti. Detailná práca s kamerou a postavami tiež nie je na zahodenie. Najlepší film o inkvizícii a čarodejnických procesoch a pravdepodobne najlepší český film. U mňa 5* a 100%. ()
Stydím se, že tento film jsem viděl až včera poprvé. Film je i z dnešního pohledu fakt výborný a popravdě nevím, jak takový film mohl vzniknout v roce 1970. Ta atmosféra, člověk, co pro vlastní obohacení udělá naprosto cokoliv, vykonstruované případy a mnoho dalších věcí, které v 50. letech 20. století byly naprosto běžné. Tento film by se měl povinně pouštět na základních školách během výuky dějepisu. 5*. ()
Působivě depresivní snímek, při jehož sledování je lehké si uvědomit, že vymítání "čarodějnic" nemusí být jen záležitost minulosti... Vytknout mu lze snad jen přílišnou přímočarost. ()
Zhusteny dej zahrnuje osudy skupiny obžalovanych z autentickych inkvizičnych procesov v Cesku ktorym v skutočnosti padlo za obet 105 ludi.V dobe ktora už bola schopna širit osvetu a humanizmus prepukol zrazu prekonany stredovek a najprimitivnejšim spôsobom uviedol znovu do chodu hrozny mechanizmus demagogie,dogiem,patologickych skutkov,vzkriesil nežnašanlivost,nenavist a pravo argumentu odvedeneho z temneho mytu,pritom silou brutalnej moci a nasilia vyvolal zbabelost a lahostajnost väčšiny. ()
Jeden ze skvostů české kinematografie, kterému jsem se dlouho vyhýbal. Atmosféra i samotné téma působí opravdu děsivě. Vskutku výjimečné jsou herecké výkony hlavních postav! Dvojice Kemr a Šmeral jsou opravdu fantastičtí, hrají to vskutku úžasně! Co se tentokrát extrémně povedlo, je hudební doprovod, který celý snímek podtrhuje a přidává na hrůznosti. Možná je tohle pro mne jeden z těch snímků "jednou a dost", což ale na kvalitě nikterak neubírá. Zvláště se mi líbila postava, kterou ztvárnil Elo Romančík. Velmi poutavé mi přišla, jak jeho výrazová mimika, tak i zápal, se kterým sypal jeden z argumentů za druhým. 90% ()
Jakýpak brutal film. Naprostá realita sedmnáctého století v českých zemích, kdy probíhaly čarodějnické procesy zase o několik desítek let později než jinde v Evropě. Všemu vládla církev a proto se mohl i takový Boblig stát pánem nad životy v kraji. Vynikající Vladimír Šmeral, i když jako Zdeněk Nejedlý ve Skřiváncích na nitích byl rovněž perfektní. Josef Kemr a Václav Lohniský v roli deklamujícího jezuity nepřekonatelní. Samozřejmě, že souhladím s názorem,že všechno zlé pochází z lůna ženy. ()
„Nám je už hej. Už s námi táhne zubatej. už s námi táhne zubatej“. Díky Václavu Kaplickému a za úctyhodné pomoci Otakara Vávry se ocitáme na konci 17. století ve Velkých Losinách na šumperském panství. Příběh nás velmi rychle seznamuje s ústředními protagonisty filmu. Snímek v sobě má zajímavou dávku poezie a uměleckého nadhledu, je podstatně sebejistější než většina filmů tohoto režiséra. Vlivem přirozené lidské touhy po senzaci dochází k první gradaci příběhu a do města je přivolán inkvizitor. Inkvizitor, který za sebou již nějakou minulost má, v úzkých kruzích není zapsán příliš dobře a jeho touha po majetku je více než nezdravá. Přijíždí aby utišil choutky místní šlechty po skandálu, aniž by ona šlechta vůbec tušila, jakým užitečným prostředníkem se v následné krvavé mašinérii stane. Na druhé straně se nám představuje katolický duchovní děkan Kryštof Lautner, kterého lze popsat jako zcela renesančního člověka, sbírá obrazy, miluje hudbu, kulturu i umění. Je pravým opakem Bobliga a tento povahový rozdíl je ve filmu geniálně vyobrazen (styl mluvy i užívání některých slov, postoje i styl oblékání) za což patří dík především scénáři, který měl na starosti právě Otakar Vávra spolu s Ester Krumbachovou. Děkan Lautner má množství přátel, mezi které patří především měšťanstvo. Boblig touží především po majetku měšťanstva, což rozpoutá bitvu morálních hodnot. První polovina filmu je podstatně lepší než zbytek, je to z důvodu toho, že Vávra dokázal téměř dokonale zachytit houstnoucí a gradující atmosféru. Druhá polovina filmu je nutná akce, kde nastává značný zmatek v jednotlivých postavách (v knize je jednotlivým postavám a jejich výslechům věnován podstatně větší prostor). V konečném důsledku se dle mého názoru jedná o jednu z nejlepších adaptací románu z Československého filmu a zároveň o jeden z nejlepších tuzemských filmů vůbec. Snímek byl uzavřen v trezoru, příliš připomínal monster procesy 50. let - to srovnání se samozřejmě přímo nabízí, o to naléhavějším snímek byl, je a bude. ()
Související novinky
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)