Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Perry Smith a Dick Hickock se setkali ve vězení a vloupají se do domu na kansaském venkově, kde se podle jejich přesvědčení nachází trezor s 10 000 dolary. Poté, co zabijí čtyři členy domácnosti, však zjistí, že sejf je pryč, a rozhodnou se vydat do Mexika. (Cinemax)

Videa (1)

Trailer

Recenze (97)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Zpočátku to vypadá prostě na mrazivou, takřka dokumentární thrillerovou záležitost, při jejímž sledování nám bude  až do konce dokonale zle z dvojice hlavních hrdinů. Jenže ono je to ještě mazanější. Zlomyslnějí. Ne snad že bych si Perryho nebo Dicka oblíbil, ne snad, že by mě přestalo mrazit a že bych jejich příběhu nevěřil, ale postupem času jsem se o těch dvou dozvěděl takové věci, že jejich počínání začalo být v mých očích tragické nejen pro jejich oběti, ale i pro ně samotné. A neodvratný konec rozhodně nepřinesl žádné zadostiučinění, naopak akorát podtrhl celou tu ošklivě smutnou bezvýchodnost. Brrr. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Mimo dobro a zlo - přesně takový svět se tu před námi rozvírá. Svět, kde s Bohem zemřela morálka i jakákoliv představa o ní. Proč přestává být otázkou a stává se nesmyslným protimluvem. Na cokoliv daného se spolehnout nemůžeme a stát se může skutečně cokoliv. Na hledání příčin je pozdě, vedlo-li to vůbec kdy k něčemu. Černobílo již nikoliv jako výraz přehlednosti a jasných hranic - černobílo jako změt činů bez motivů a důsledků bez příčin. ()

Reklama

Maq 

všechny recenze uživatele

Jedna věc tomuto realistickému dramatu láme vaz: V šedesátých letech ještě neuměli na plátně ztělesnit blbce. (Forman a spol. byli v tomto průkopníky v celosvětovém měřítku.) A tak oni dva zoufalci komunikují v souvislých větách, gramaticky správných, a dokáží udržet téma. Tím jde veškerý realismus do hajzlu, hrozně mi to vadilo. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Chladnokrevně uděluju tři hvězdy. Jsem si plně vědom toho, že je to pro tento snímek krutý, ale mohu si dovolit mu to udělat, protože se stejně jako Clutterovi proti mý zvrácenosti nemůže bránit. Samozřejmě jsem si všiml, že je výborně nasnímán, parádně sestříhán a obsahuje velmi emotivní scény. Jenže je také na můj vkus zbytečně protahován a chvílemi až filozofickým moudrům absolventů tří tříd základní školy jsem zkrátka nemohl uvěřit. Nehodlám polemizovat o kvalitách tohoto snímku, ale prostě nejsem fanda filmů, které mne vtáhnou, sežvýkají a pak vyplivnou na zem bez toho, že by se mne pokusily alespoň trochu pobavit. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem zatím nečetl a pokud jde o samotný kriminální případ, dost mne zamrazilo už při čtení zdejšího obsahu. Na samotném filmu mne nejvíc překvapilo, jak dokázal být v několika drobných momentech uprostřed chladnokrevného příběhu docela poetický. Připravil mi zase nejednu emočně náročnou chvilku, i přes většinou chronologické vyprávění přesunul scény s klíčovým masakrálním incidentem až na později a mezi tím hlouběji ukázal dvě postavy, které by mi mohly být za jiných okolností i sympatické. Vlastně mohlo by to být pěkné road movie o dvou sotva dospělých klucích, z nichž jeden se toužil stát zpěvákem a cestoval všude s kytarou, v ukradeném auťáku přidali sebou starého pocestního dědu s vnoučkem a vydali se hledat poklad... cestou potkali víc lidí, občas trousili husté hlášky (třeba ,,Co mají společného cesta na záchod a cesta do hrobu? No když musíš, tak musíš...") a při vší smůle poklad i našli: v podobě skleněných láhví odhozených daleko za silnicí. A my bychom mohli u toho málem snít a také se bavit u nadhledu, s jakým se Dick Hickock (Scott Wilson – viděl jsem ho podruhé a tady podává ještě lepší výkon než v The Gypsy Moths) přiznává k odcizení vozu. Nebýt hlavně toho brutálního incidentu v podobě vyvraždění rodiny a bez řádnějšího motivu k tomu. To je oba při odsouzení na trest smrti snad člověk ani nemůže litovat, leč film díky svým sugestivním scénám z vězení k závěru neměl od toho daleko, aby ve mne kontroverzní pocit lítosti i vyvolával. Rozhodně ale oceňuju tento způsob podání, neboť v případě zcela chladných emocí by Chladnokrevně v mé paměti dost možná záhy zapadlo mezi jinými poválečnými kriminálkami ještě černobílými. A je tu zase přítomen onen smutný paradox: zatímco na jméno Dick Hickock tak skoro nezapomenu, podobně jako na jména Fritz Opitz nebo Olga Hepnarová, jména obětí si už pár desítek hodín po zhlédnutí vybavuju stěží. A co se to vlastně událo...? Zdá se, že pouze jedny z mnoha vražd za dlouhou dobu celého lidstva. A samozřejmě novináři vydělali během pár dnů mnohem víc, než je běžné. ,,Politici budou mít více projevů. Vzniknou nové zákony a každý dostane svůj podíl. A potom za měsíc, za rok... se znovu stane to samé." :-( Bohužel nejen tenhle výrok z filmu zůstává pořád platný... 90% ()

Galerie (87)

Zajímavosti (12)

  • Rodinné fotografie v domě jsou skutečné rodiny Clutterových. (Kulmon)
  • Průměrná délka záběru je 9,4 sekundy. (Kulmon)
  • Během scény, v níž Perry Smith (Robert Blake) hledí v myšlenkách nazpět na celý svůj život, se déšť zvenku tekoucí po okně odráží na hercově tváři tak, že to vypadá, jako kdyby byla pokrytá slzami. Tento efekt vyzdvihovalo mnoho kritiků ve svých recenzích. Ve skutečnosti ale vznikl omylem, déšť za oknem byl umělý a jinak bylo velké teplo. Někdo v blízkosti se osvěžoval větrákem a ten způsobil, že kapky vody narážely na okno a odrážely se v hercově tváři. (Morien)

Reklama

Reklama