Režie:
Wolfgang BeckerKamera:
Martin KukulaHudba:
Yann TiersenHrají:
Daniel Brühl, Katrin Saß, Maria Simon, Čulpan Chamatova, Florian Lukas, Alexander Beyer, Burghart Klaußner, Michael Gwisdek, Marc Bischoff (více)Obsahy(1)
Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).
Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (448)
Jeden z tech slusnejsich a originalnich nemeckejch filmu, na kterej se da koukat opakovane. Po uvodnich zhruba 15 minutach, ktery precejen krapet nudi, se rozjede cca. hodinova komedie, kdy se hlavni hrdina snazi usetrit matku soku. To je zatim vse v naprostem poradku, film je podbarvenej hezkou hudbou, svizne a pohodove plyne, sem tam tu je nejakej dobrej vtip a obcas nejaka ta dramaticka scena a do toho slusne herectvi vsech nemcu, v cele s Danielem Bruhlem. Jenze pak nastoupi posledni pulhodina, ktera uz neni moc komicka, krapet nudi a je tak trochu navic. Nebejt toho, mozna bych dal i 5*, ale takle to sou slusny 4*. ()
Velká obyčejná nuda, která se snaží zakrýt pravdu a realitu tam, kde je přítomnost a skutečnost. Pro mě nesmyslný příběh, který je plný snahy ochránit jedince před realitou pomocí lží, které možná mají působit jako lži z rozumu(milosti?), ale působí křečovitě a zbytečně. Člověku by realita neměla být zakrývána za železnou oponu lží... ()
Zajímavý film, a to hlavně nápadem a námětem. Musím říct, že jsem i přes všechny kladné recenze byla k tomuhle snímku značně skeptická, ale předčil moje očekávání spojená s názvem "Německá komedie". Ale ono v podstatě ani nejde o komedii - spíš je to úsměvný film o lásce, porozumění a obětování se pro druhého a že je Německý se na kvalitě vůbec neprojevuje. Naštěstí. I když některým věcem ve filmu se dá jen těžko uvěřit, ale herci a umná režije tyto nedostatky velmi dobře zakrývají. ()
Výborná německá tragikomedie o historickém pádu NDR a sjednocení Německa ukázaná v dopadech změny na jednu východoberlínskou rodinu. Film Good Bye Lenin! mne velmi potěšil i pobavil, v závěru i hodně dojal. Dávám čtyři hvězdičky za výborně natočenou "ostalgii": za dopisy oděvním firmám se socialistickým pozdravem, za sprähwaldské okurky, za prázdnou samoobsluhu rychle naplněnou barevným západním zbožím, za přepadlé lidi po padesátce, které propustili z "jejich" fabriky, za řidiče taxi kosmonauta Jähna v Ladě a později ve vládě (nestal se každý jen poslancem, Remku), za dojemnou starost syna o nemocnou matku, za dopisy otce emigranta ukryté za kuchyňskou linkou, za rozměrné vlajky Coca-Coly nahrazující stejně monumentální vlajky NDR, za nenápadný filmový majstrštyk - šedivé televizní noviny, za visícího Lenina (pardon - jeho sochu), za dojemný chápavý pohled laskavé matky, když jí syn v posledních zprávách představuje svou verzi sjednocení Německa. A snad nejvíce - za ty nadšené západní Němce stěhující se a prchající za lepším na Východ, jak to syn matce přehrává v předtočených televizních novinách. Trailer: http://www.csfd.cz/film/111733-good-bye-lenin-good-bye-lenin/videa/ ()
Nad mé očekávání vynikající snímek, který mě bavil prakticky od samého začátku až po úplný konec. Tvůrci skvěle vystihují atmosféru doby, do níž je příběh zasazen, precizně míchají komediální žánr s dramatem, ale i romantikou, takže vás dokáží pobavit, ale i dojmout, k čemuž napomáhá vedle vynikajícího zpracování i řada skvělých hereckých výkonů. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (27)
- Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu. (SLOTH)
- Při krácení filmu poskytl režisérovi Wolfgangu Beckerovi svěží úhel pohledu jeho dobrý kamarád Tom Tykwer. (NIRO)
- Vrtulník, který nese sochu Lenina, je transportní vrtulník Mil Mi-8, který byl široce používán ve všech státech Varšavské smlouvy. V NDR byl používán speciálně v roli létajícího jeřábu. (sator)
Reklama