Ace Ventura 2: Volání divočiny

Jim Carrey opět dokazuje, že dělat ze sebe co největšího idiota je také vlastně kus umění. A že ze sebe Carrey vydá pořádnou řádku obzvlášť debilních výkonů i výkřiků (Nemyslím to nijak urážlivě, v tom je Carrey prostě špička.) Trochu větší problém je pak najít pár vtipných míst, kterým bychom se mohli zasmát pro jejich vtipnost jako takovou, a ne pouze pro úděsně zkřivenou tvář hlavního hrdiny. Scéna s rodícím nosorožcem není nejhorší, ale zase až tak silná není a především je takřka jediná. V tomto filmu si však Jim Carrey v promitivních afrických kmenech našel konečně sobě rovné a nebylo by škodilo, kdyby mezi nimi byl zůstal a trochu se ještě přiučil v křivení obličeje, vyplazování jazyka a boulení očních jamek. (17.01.2005)

Soundtrack Robert Folk: 1. Spirits In The Material World - Pato Banton/Sting [4:40] ,2. Secret Agent Man - Blues Traveler [2:16] ,3. Don't Change - The Goo Goo Dolls [3:41] ,4. Burnin' Rubber - Mr. Mirainga [3:18] ,5. Boll Weevil - The Presidents Of The United States Of America [3:16] ,6. Blur The Technicolor - White Zombie [4:09] ,7. Watusi Rodeo - Reverend Horton Heat [2:34] ,8. Here Comes The Night - Native [3:27] ,9. Jungle Groove - Montell Jordan [5:13] ,10. Ife - Angelique Kidjo [4:23] ,11. My Pet - Matthew Sweet [2:46] ,12. It's Alright - Blessid Union Of Souls [4:54] ,13. Ace In Africa - Robert Folk [2:42], (10.06.2011)

Typický raně Carreyoský humor, skvělá stínohra (Zorro Mstitel!!!!) a znovu geniální dabing. Áfrika je nádherná země:) Po letech už exotické příhody pana Ventury sice nehodnotím tak vysoko, ale i kdyby za nic jiného, tak za tábor Vačutů tu osmdesátku prostě dát musím. Slovenskodabingový "teplý brat" pobaví skoro stejně jako "teploušek" z české verze. (12.02.2003)

Celkově o hodně horší než jednička, ale stejně zachovám 4 hvězdy. Tenhle film má totiž krom typických vad dvojek taky spoustu originálních a vtipných scén, které leckdy jedničku překonají (meditace v chrámu, soutěže s indiány, guano!?, pružinka na schodech :-D, nosorožec, a spousty dalších), takže už jenom proto si ty 4 hvězdy zaslouží. (18.07.2007)

„Preboha, viete si predstaviť, koľko domorodcov umrie?!“ – „Dáme im vyrobiť pamätnú tabuľu.“ Tá chôdza! Do roka a do dňa odvtedy, čo jednotka pri trápnom rozpočte 15 miliónov na celom svete zinkasovala 107, vznikla dvojka. Asi jediný spôsob, ako prekonať jednotku, bolo urobiť to úplne inak. Nechcem prvý diel obviňovať z tak nehoráznej veci, ako je držanie sa reality. Božechráň! Ale faktom je, že oproti dvojke to bol hotový Poirot. Dvojka na to ide z úplne inej strany a je to vyložená groteska, v podstate Tom a Jerry, ale v hranej podobe. Postavy tu zažívajú (a prežívajú) absolútne šialené, bizarné udalosti. Ostatne, už to parkovanie. Nevraviac o cliffhangerovskom úvode, ktorý je asi ešte pritiahnutejší za vlasy, ako v Slyovom origináli. Na jednotlivé scény nezabudnete (oslava mníchov, masturbácia), hoc nejeden raz sú na hranici nechutnosti, ale aj práve vďaka tomu sú nezabudnuteľné (chriachanie, nosorožec). To, čo tu predvádza Jim Carrey, vtedy na absolútnom vrchole závratnej kariéry, je jedným slovom neuveriteľné. Skvelé hlášky („Počul som, že sa mu tam stala nejaká nehoda s mývalom, alebo čo.“; „To bude asi aktivista.“). Opäť to bol trhák (celosvetová tržba 212 pri rozpočte 30), trojky sme sa však nedočkali (len kresleného seriálu a detského prequelu). O tom, ako šokujúco bleskovo stúpala Jimova hviezda, svedčia čísla: hoci od premiéry medi jednotkou a dvojkou ubehol ledva rok, tak kým za prvú časť inkasoval 350 tisíc dolárov, za dvojku 15 miliónov (!). Jimovi tu solídne nahráva anglický sympaťák Ian McNeice, ktorému v polovici 90. rokov šla karta (Útek z Absolomu, Angličan, ktorý vyliezol na kopec a zliezol z hory). Kino Považana NMnV 1996 (14.04.2009)