Que la bête meure
Ucciderò un uomo
Beštia musí zomrieť
This Man Must Die
This Man Must Die
This Man Must Die
Režie:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrají:
Michel Duchaussoy, Caroline Cellier, Jean Yanne, Anouk Ferjac, Marc Di Napoli, Maurice Pialat, Dominique Zardi, Michel Charrel, Robert Rondo (více)Obsahy(1)
Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník.
Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Brahmsova hudba cituje Kazatele 3:19: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí."
(Česká televize)
Recenze (75)
Tak toto sa nevydarilo. Pritom nápad krimi-drámy nie je zlý a aj začiatok sľuboval viac. Potom sa však príbeh prehupne do takých pokojných vôd a vyslovene nudí. Postavy sa síce nechovajú stupídne, ale divne áno. Tiež to, aké divné a nezaujímavé dialógy vedú. Po celý čas som k nim cítil chlad. Klincom je čiernobielo napísaná a zahraná záporná postava, za charakter ktorej by sa nehanbila ani hocaká lacná rozprávka pre deti. Celkovo hrajú zjednodušenia prím. Záver s vyšetrovaním polície iba podčiarkuje slabé spracovanie. Slabé vcelku i v detailoch. ()
Motiv, rozpracovaný trochu jinak než v o 20 let starším Krejčíkově Svědomí s M.Nedbalem, a kouzlo bretaňského pobřeží u Quimperu. V příběhu, jehož napětí udržuje hlavní herecká trojice, moje vnímání času paradoxně nejvíc zpomalovaly nikoliv psychologizující pasáže ale prvky detektivního žánru. (u kamery mj. Claude Zidi) ()
Velmi dobrá Chabrolova psychárna. Námět úžasný. Jednu * dolů dávám za vady scénáře (popsáno v komentářích jiných) ale jinak musím uznat nádhernej nervy drásající dryják k zamyšlení. Potěšili mě Galové, tentokrát ano. ()
Adekvátní trio hvězd a ani o chlup víc si (ne)zaslouží tahlecta sólo jízda osamělého "jezdce" za vytouženou pomstou. Perfektně herecky poskládané. Obzvlášť ústřední lovec a C.Cellier. Celé je to ale ve výsledku utahané a působí celkově nemastno/neslaně...Besie musela umřít,ale mohlo to být rozhodně nápaditější a stylovější... ()
Špičkový depresivní thriller z doby kdy Francie produkovala jednu kriminální perlu za druhou. A jednou z nejblyštivějších v tomto pomyslném náhrdelníku je Que la bęte meure. Formálně dokonalý, komorní snímek, odehrávající se v drsné ale krásné Bretani. A stejně drsné a krásné je i srdce Charlese Theniera, žijícího pouze s cílem pomstít smrt svého syna. Geniální Claude Chabrol pojal příběh ve stylu antické tragédie. Postavy neodvratně směřují ke svému osudu. Není čas na pochyby, lítost nebo slabost. Vše je podřízeno jedinému účelu, láska je jen prostředek a přátelství je nástroj. Strašlivě silný a syrově nádherný film. ()
Psychologické kriminální drama režiséra Claude Chabrola, který tento typ filmů zatraceně dobře ovládal. Jedna z nejzápornějších rolí pro Jeana Yanneho, ta se mu musela hrát ... Pro mne po Michelu Bouquetovi (Dva muži ve městě) asi druhý "nejhnusnější záporák". Přesto, že děj je poměrně jednoduchý - otec pátrá po "vrahovi" svého malého synka, Chabrol zpočátku "netlačí na pilu", ale postupně odkrývá charaktery i motivy jednotlivých postav a dává hlavním postavám dostatek příležitostí k vyniknutí. Bez ohledu na to, že film zdánlivě plyne dost pomalu, divák je vtažen do děje a ani chvilku se nenudí. Přesto, že konec je dost předvídatelný, celkovým rozuzlením Chabrol diváka stejně dokáže překvapit. ()
Velmi pěkné. Řekněme: Sošné. Překvapivě čistá práce s temnými strunkami, jež dodnes rezonují. Do ticha. Do mořských vln. Kamkoliv. ()
Perfektní atmosféra severní Francie, výborní herci tří hlavních rolí, solidní kamera, která umí přírodní scenérie i detaily obličejů, příjemné napětí. Zpočátku mi vadil chatrný a vykonstruovaný scénář, ale o ten tu v prvním plánu ani snad nešlo, a navíc to v závěru všechno docela zapadlo do sebe. 85%. ()
18. 04. 2012 (106.); Paul Decourt opravdu nebyl dobrý člověk, ale krutou smrti nemusel skončit ()
Zatím můj jediný film od Chabrola, ale nemůžu si stěžovat. Je postaven tak, že počáteční zločin ustupuje do pozadí a ztrácí na významu právě ve chvíli, kdy Duchaussoy nalézá viníka. V tu chvíli začíná pracovat skvěle zpracovaná psychologie a projevuje se už jen pouhá touha po pomstě. V průběhu sledování mě napadlo, že by nebylo špatné, kdyby postava Yanneho nebyla tak skrz naskrz prostoupena zlem a měla nějaké i světlé stránky povahy, z hlediska psychologie a pak i jeho vnímání Duchaussoyem by to bylo určitě zajímavé. Ale pak už bychom nejspíš mluvili o jiném filmu. ()
Pořád jsem přemýšlel jestli 4 * nebo dát za plnou.Před koncem filmu musím smeknout.Ten mé rozhodnutí podtrhnul!!!Koukal sem jako malý hošík s otevřenou pusou.Ooo bože sladká Francie. ()
Děj se rozbíhal pozvolně, zaměřoval se na nitro hlavní postavy a její touhy po pomstě. Napětí nastalo příjezdem na venkovské sídlo. Smrt bestie si kromě její matky přáli podvědomě všichni. Ve vzduchu visel strach a nevyzpytatelnost. Pročistil se tolik očekávanou a přesto nečekanou smrtí. Zajímavě propracované bylo jednak dilema potencionálních vrahů, ale také zamýšlené důsledky jednoho z nich. ()
Jen málo filmů si nesu ve vzpomínkách na mé rané filmové zážitky. Tento k nim patřil. Žel zjistila jsem, že nepatří k snímkům, které nestárnou. Postavy mi připadaly velmi schematické a neuvěřitelné. Místy měly nakročeno ke karikatuře, například v postavě matky. Člověk má nechat některé věci jen v nerozbitně zabalených vzpomínkách. ()
Zo začiatku ma to celkom bavilo, no postupom času to začalo byť priehľadné. V dobe vzniku to však bola špička žánru. ()
Tak jako u Nevěrné ženy i tady je pečlivě budovaná atmosféra. Snad jen s tím rozdílem, že od začátku je nám otcem mrtvého kluka předesíláno, co chce dotyčný udělat s domnělým/i vrahem/vrahy. I tentokrát je finále jednoznačnou výhrou a je protipólem současné tvorby, která častokrát neví, jak má zajímavý námět uzavřít. ()
Formálně vytříbené, ale jinak založené na sérii náhod, a komplikovaném a nelogickém chování postav. Viděl jsem z té doby daleko lepší francouzské filmy. ()
Výtečný film, ve kterém se neúprosná spirála pomsty promění v daleko cennější, smyluplnější a naději nesoucí oběť. Syrová Bretaň, opravdoví lidé, výborná hudba, originál s titulky, plných pět. ()
„Bestie musí zemřít, ale člověk také. Musí zemřít oba.“ Můj první film od nedávno zemřelého Clauda Chabrola. Dle ohlasů jsem si myslela, že bude stravitelnější než J-L Godard, a taky že ano. To ale paradoxně neznamená, že bych se bavila víc, nebo že bych si z filmu tak moc odnesla. Jistě, natočeno to bylo více než slušně, věrohodně byl zachycen i smutek a pevné odhodlání hlavního hrdiny. Michel Duchaussoy mi pro tuto roli přišel velmi vhodný, byl charakterní a koukalo se na něj opravdu příjemně. I Caroline Cellier hrála pěkně, a navíc BYLA velmi pěkná. Jean Yanne v roli jejího švagra Paula ve mně vzbuzoval přesně ty emoce, které měl... Jak já ho nesnášela! Takové šovinistické pako jsem na plátně už dlouho nepotkala, a v životě snad nikdy. Malou, přesto ve své úspornosti výraznou, roli si střihla Louise Chevalier coby Paulova matka. I přes pár scén, které mě zaujaly (krabaření na útesech, rozebírání Iliady a Odyssey, rozhovor během porcování kachny) mi film jako celek nepřišel nijak geniální, a čtvrtou hvězdičku jsem se rozhodla dát jen kvůli bezchybné kameře a jistému novátorství vzhledem k roku vzniku. „Zabiji člověka...“ ()
Pytel plný směšných šablon a staromódního divadelního herectví. ()
Nebylo to špatné, ale stále jsem měl pocit, že scénář šel zpracovat lépe. Záporák je až trochu karikatura, i když to byl asi záměr, ztělesnění bezohlednosti a bezcitnosti. Občas však diváka spíš rozesměje. A naopak s hlavním hrdinou jsem moc nesoucítil. ()