Kinsey

Ať si o doslovné aplikaci přírodovědeckých metod na společenskovědné obory a ignorování emocionálních vazeb (mluvit takhle o lásce je docela děs, že?;)) myslím cokoliv, jedno doktoru Kinseymu nemůžu upřít - že odvedl setsakra velký a ještě daleko záslužnější kus práce. Dnes už sice (alespoň v mém okolí) nikdo nevěří, že orální sex by mohl způsobit zemětřesení (i když, pokud se to opravdu umí, jsem ochoten o tom diskutovat;)), ale naše doba má zase své ujeté tmářské postuláty. Můj extra oblíbený je ten, že homosexuálové ohrožují tradiční rodinu. Jako by v ní někdy žili:P BTW v roce 1997 při rozsáhlém průzkumu veřejného mínění ve Francii zaškrtla u homosexuality čtvrtina dotázaných možnost "homosexualita je nemoc, která by se měla léčit". Zrovna od pronároda zženštilých prokletých básníků a kolaborantských alkoholiků bych to nečekal;) Ale dost řečí, zpět k filmu - Kinsey je životopisným dramatem se vším všudy. Přistoupil jsem na Condonovo pojetí, a tak svoje výhrady k možná trochu zbytečně natáhnuté stopáži přecházím mávnutím ruky. "Vzestupy a pády" velkého společenského štváče a svým způsobem i pěkného úchyla (teď myslím tu posedlost žlabatkami;)) jsou díky Liamu Neesonovi silné tak jak mají být, a taktéž Laura Linney je - nemůžu si to odpustit - s těma svýma tmavýma očima naprosto úžasná. Mimochodem, byly tak strašně tmavě hnědé nebo prostě černé?:) I na ostatních hercích je vidět, s jakou chutí si střihli tu svoji roli, ať větší nebo menší. I díky tomu je film jako takový velmi povedený a může diváka obohatit hned v několika rovinách. Jednou z nich je například i informace o tom, v čem všem může americký senátor taky vidět zákeřnou komunistickou diverzi:)) Dalo by se toho napsat a říci daleko více, ale já končím a dávám naprosto zasloužených 80%. (16.04.2008)

Od režiséra, který tak výtečně zvládl vytvořit komorní atmosféru v Bozích a monstrech, bych čekal daleko víc. Úvod, kde sledujeme Kinseyho pohnutky a zkoumáme psychologii postav, je skvělý a v Neesonových výzkumech jsem si doslova užíval. S přibývajícím časem se však síla ze začátku otupí a film z náznaků zabředne do přehlídky úchylek a místy i nechutností. Velká škoda. (23.03.2006)

75% ze Amerika je plna prudernich pambickaru vime vsichni uz davno. Ze za slovo sex se tam zaviralo do vezeni v dobe kdy tady Kristian klatil jednu holku za druhou je taky jasny. Scenar Kinseyho je chytry a citlive napsany, jen mozna mohl jit emocionalne vic do hloubky a vytriskat z postavy hlavniho hrdiny vic kontroverze. takhle zustava jen perfektni jednohubka, ktera rychle vysumi, a v pameti zustanou je vzpominky na pomalu uz mozna samozrejme perfektni vykony Neesona a Linney (vsimete si, jak Liam starne nejen makeupem a vlasy, ale i gesty a drzenim tela) a samozrejme na zlabatky, bezim nastudovat, co jsou vlastne zac, zaujalo me to pri zhlednuti vic nez ten vsudypritomny sex;) (08.12.2009)

Sice to viditelně není tak dokonalé jako předešlý Condonův film Bohové a monstra, ale je to velice zajímavý portrét vědce, který ve své době zašel tak daleko, že některé jeho činy šokují ještě dnes. Skoro mě překvapuje, že se v zemi, kde se téměř všichni tváří, že by bylo lepší, kdyby se o sexu vědělo tak málo jako před těmi padesáti lety, vůbec našlo studio ochotné natočit o Kinseym film. Ten vyloženě zdobí famózní herecké výkony Laury Linney a Liama Neesona. (27.07.2005)

Jako zkušený gigolo mám nejen jistou povědomost o tom, že děti nenosí čáp a že při orálu k otěhotnění nedochází, ale ovládám i obě dosud objevené sexuální pozice. Zejména v poloze "na lenocha" patřím ke světové elitě. Pan Kinsey však žil v době, kdy sex sloužil pouze k plodění dětí, nemanželský sexuální chtíč byl považován za nemoc a časopis Maxim nevycházel ani v samizdatu. To byly tak skvělé podmínky pro výzkum, že panu Kinseymu rozhodně závidím to, že on byl tím vyvoleným, který to začal zkoumat. Kinseyho vědecká práce byla zkrátka zajímavá, ale určitě si zasloužila méně uměleckého střídání černobíla s barvou a o něco vyšší žhavost. V této podobě byl film zábavný asi jako dvouhodinová přednáška o žlabatkách a to je poněkud škoda. (27.12.2013)