451 stupňů Fahrenheita

"KNOWLEDGE IS DANGEROUS." ------------ Na nový Fahrenheit som sa dosť tešil. Nie len preto, že som očakával podarený film o eventuálne možnej, nie príliš nereálnej situácii, no najmä kvôli zhliadnutiu pôvodných 451 stupňov od Truffauta. Tieto dve navzájom porovnávať radšej nebudem, predsa len ubehlo 52 rokov, techniky a postupy sa zmenili, no a takisto aj to, čo divák na obrazovke očakáva. Navyše, bol by som nútený tomuto streliť buď "odpad!" alebo jednu hviezdu. To však nechcem. Obsadenie je síce úplne katastrofálne (Jordy proste hrať nevie, treba sa s tým zmieriť), poslednú polhodinku to za veľa nestojí a záver bol tak vlažný a na rýchlo zbúchaný, až to bolí, no prvá hodina bola veľmi obstojná, solídne ma vtiahla a pustila až vtedy, keď sa Bahrani nezmestil do kože a začal pred koncom až moc kombinovať. Pozdravujem toho chlapca, čo vedel naspamäť všetkých 13 000 kníh. Pff. Dávam za 3* s tým, že večer pravdepodobne pôjdem už len na 2*. (20.05.2018)

Truffautova adaptace mě zase tolik nechytla, takže na ní netrvám jako na "definitivní" verzi. Tenhle film je ale bohužel dobrý jen tím, co s ní sdílí - tedy budování světa a vztahů. Shannonova postava je pak dokonce o level výš, byť nikam nevede. Film ztrácí svým slabým protagonistou a inklinací k akci v závěru. Není to nějaká svatokrádež, mělo to našlápnuto, ale nakonec už jsem se nudil a jen přemýšlel, jak by šlo vlastně dystopické sci-fi udělat, aby ještě fungovalo. Zdá se, že tenhle subžánr ztratil osten. 2 a 1/2 (14.05.2018)

Přijde mi to spíš jako adaptace Truffauta než jako adaptace Bradburyho, a trpí stejným neduhem, kdy hlavní hrdina prochází příběhem jako arogantní robot a neexistuje napojení na diváka. Čím to, že čím víc "moderní" se filmoví adaptátoři scifíček snaží být, tím víc prázdně a nerelevantně jejich výtvory většinou vyzní. (22.12.2021)

Fahrenheit 451 je okrem iného aj o tom, že spoločnosť sa snaží ľuďom do hláv natlačiť nepodstatné sprostosti, zaujať ich nezmyslami a oni zabudnú na podstatu. Nebudú sa pýtať prečo sa to robí, ale ako sa to robí. Nie o pálení kníh, ale o snahe vytvoriť z ľudí stádo, ktoré sa ľahko ovláda. O tom celom to je. Príbeh síce jednoduchý, ale obsah podstatný. Bahrani nie je nešikovný, iba nemal po tejto knihe vôbec siahnuť. Vy ale môžete. Bola napísaná pred 66 rokmi a dnes je aktuálnejšia viac než inokedy. A Shannon? ... ten nesklamal. 2,5* (26.05.2019)

Téma sociální spravedlnosti podle dystopické novely amerického spisovatele Raye Bradburyho z roku 1953. Román byl jedním z jeho pěti nejslavnějších děl a byl ověnčený žánrovou cenou Hugo. Názvem odkazoval na teplotu, při které se papír vznítí a hoří. Kniha reagovala na masivní rozšíření televize v amerických domácnostech a s tím spojený nárůst konzumerismu, na studenou válku, na soudobou politickou éru mccarthismu, projevy totalitarismu, na obřadné pálení knih, které byly ve třicátých letech v Německu označeny jako nepřátelské vůči nacistické ideologii. V roce 1966 román poprvé zfilmoval klasik francouzské nové vlny režisér François Truffaut. Tuto druhou, televizní adaptaci (HBO) provedl Američan íránského původu Ramin Bahrani. Je to "update", částečně i upgrade Bradburyho prozíravého příběhu. Ne však moc povedený. Zde již existují i knihy elektronické a děj se na rozdíl od předchozí adaptace odehrává v úplné tmě. Postavu hasiče zde ztvárnil černošský herec Michael B. Jordan, v původnímu filmu to byl "árijsky" modrooký blonďák Oskar Werner. Tato nová verze byla vytvořena pro generaci diváků odkojených sérií Hunger Games. Potenciál filmu o společnosti v níž jsou zakázány knihy není moc využit. Také další motivy nepůsobí moc rozvinutě (například důvody vzniku "druhé občanské války" a co se stalo po ní, jsou jen mlhavě naznačeny. Dialogy jsou doslovné a motivace postav působí nepřesvědčivě. (11.07.2018)