The Long Goodbye
Režie:
Robert AltmanScénář:
Leigh BrackettKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Elliott Gould, Nina van Pallandt, Sterling Hayden, Mark Rydell, Henry Gibson, David Arkin, Warren Berlinger, Stephen Coit, Jack Knight, Pancho Córdova (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký režisér Robert Altman patřil v 70. letech k hlavním průkopníkům americké nezávislé scény, kteří se snažili o hollywoodský umělecký film. Proslul jako autor, který si vypěstoval velmi osobitý styl založený na provokativním pojednání společenských témat a ve svých filmech vyjadřoval kritiku a nedůvěru k americké společnosti. Po celou svou kariéru si pohrával s tradičními filmovými žánry a stereotypy. Ve válečném snímku MASH (1969) zachytil protiválečný postoj prostřednictvím absurdního humoru. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová (1971) nebo Buffalo Bill a Indiáni (1976). Slavný snímek Nashville (1975) představoval mozaiku společenských vztahů na pozadí country festivalu... Ve svém snímku Dlouhé loučení (1973) pro změnu navázal na tradici filmu noir. Jedná se o osobitou adaptaci slavného románu Raymonda Chandlera Loučení s Lennoxem, jehož děj Altman oproti předloze zasadil do období svobodomyslných 70. let. Hlavní postavou příběhu je soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould), k jehož charakteristice neodmyslitelně patří nezřízené pití alkoholu, kouření cigaret a projevy plné cynismu a ironie. Jednoho večera se u něj v bytě objeví jeho přítel Terry Lennox a požádá ho, aby ho zavezl do Mexika. Marlowe mu vyhoví, ovšem ihned po svém návratu se ocitne ve vazbě kvůli vyšetřování vraždy Lennoxovy manželky. Na první pohled se zdá být vše jasné – žárlivý manžel zavraždil svou manželku a poté spáchal sebevraždu v Mexiku. Jakmile se ovšem Marlowe ocitne na svobodě, rozjíždí pátrání na vlastní pěst. O jeho vyšetřování se nápadně začne zajímat i úspěšný, ale věčně opilý spisovatel Roger Wade a jeho žena Eileen. Přibývají další mrtví a Marlowe začíná rozplétat záhadu, která stála za zmizením jeho přítele. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Tohle nemilosrdně sestřelím. Všechny knihy o detektivu Marlowovi jsem poctivě přečetl, navíc myslím ve správném pořadí a tohle s tím nemá, snad krom kostry příběhu téměř nic společného. Nevadilo by mi přenesení díla do 70tých let, byť to, že hlavní hrdina jezdí v této době nějakým tehdy 30 let starým cadillacem (což má asi evokovat dobu, kterou Chandler popisuje ve svých knihách), jako zbytečný kýč. Co ale film nejvíc zabije, je přetavení zemitě cynického charakteru hlavního hrdiny, v jakéhosi ukecaného Žida, jemuž schází grácie ony ironie, již je je Phil proslulý. Jiná věc je svébytný způsob jakým film pracuje s detaily, jejichž barvitý popis v předloze tady působí zcela unyle, nebo naopak tendečně v duchu doby (boj proti systému, politickému establishmentu atd. atd.). Obojí filmu nijak nepomáhá. A proč sakra Marlowe řeší prvních 10 minut žrádlo pro svoji kočku???? ()
V první polovině hrozně nezajímavý post-noir bez sympatických postav a témat, ve druhé dochází k jakési gradaci za použití řady neokoukaných až bizarních dějotvorných prostředků a režijních nápadů. Asi rozumím tomu jak se Long Goodbye dostal do 1001 filmů, nějakou zprávu o své době nese, ale já se nudil. Film se ničím nezasloužil o můj zapnutý mozek, dokoukával jsem ho už vyloženě mechanicky. ()
Nejlepší adaptace Raymonda Chandlera, kterou jsem měl možnost kdy vidět. Robert Altman sice vykuchal lehce chaotický, ale i tak naprosto kultovní román, změnil co se dalo, ale stejně je to film, který má k Chandlerovi nejblíž. Je to atmosférou, která je opravdu plná chlastu a jehel a pak prořízlou hubou uhrančivého Elliotta Goulda, který hraje Phila Marlowea opravdu tak, jak ho Chandler o desítky let zpět napsal. Oproti jiným frajerům. It´s OK with me.... ()
Já Chandlerovky nějak nebral, a neberu. To Chase už je jiná třída. Tedy v některých knihách. Film nepřekvapil zhola ničím. Pomalé tempo, v podstatě bez akce, komíhání děje sem tam. Zde navíc nesympatický hlavní hrdina. Prostě mne to vůbec nebavilo a nezaujalo. Ale viděl jsem to do konce bez přeskakování, takže těch dvacet bych dát měl. Ale nedám, protože kdybych mohl, přejížděl bych. Arnold je zde s knírem, a jen pár okamžiků, ale neřekne ani popel. ()
Hrozně rozvleklý film. Vleče se to jak týden do výplaty. Navíc jsem to vůbec nepochopil, protože ten detektiv ze sebe dělá takového vola, že jsem se v tom úplně ztrácel. Prostě nudný film u kterého jsem usínal. Jen ten konec mě trochu probral a ještě překvapení Arnold s porno knírkem. 2-* ()
Je to hodně atypický styl,který prostě někomu sedne více a někomu méně,to mají Altman a Anderson podobný.Vlastně už začátek dává tušit,že to bude lechce v noir atmosféře,která nebude podobná už stylem vyprávění.Samozřejmě Marlowe v podání skvělého Goulda je všude.Zapálí si cigaretku o sirku,kterou zápálí vždy stylově,má kočku,která jí jen jeden druh značky a detektivně na to jde úplně jinak,kdy moc nepospíchá,ale samozřejmě tomu všemu přijde na kloub s docela nečekaným koncem.Typická kamerová industrializace,kdy na scénu koukáte vzdáleně,je jeden s příkladů odlišnosti tohoto snímku.Samozřejmě Arnie tu hodí jeden kukuč do kamery,svlíkne se a sedí,což někomu musí na cameo stačit,ale opět je to až dětinsky chytlavé.Nejvíc mě osobně bavila osoba zkrachovalého pisálka,který lapnul chlast a všechny je posílal jak si on sám myslel s jeho komtesou a jeho nesmrtelným "Hej Marlboro".Bohužel ostatní už trochu vázne,občas si člověk říká,že trochu tempa ve vyprávění by neuškodila,po čase to ztrácí lesk,kdy koukáte jen na stále stejné ksichty,který vlastně ani nemají děj někam moc kam posunout,ale spíš udělat Altmanovi scénické pozadí pro jeho režisérský kumšt. ()
Kolikrát si Elott Gould coby Phil marlowe zapálí cigaretu? A o co všechno si ve filmu šktrl zápalku? Tak to je to, kromě obligátních chandlerovských hlášek, oč tu běží, vážení ... Proč ta nelogická vražda na závěr? Vysvětlí mi to někdo? ()
Cynický a ironický neo-noir z prostředí 70. let, který během úvodní desetiminutové scény nakupování jídla pro kočku, dokáže ohromit svým uměleckým a vizuálním stylem, kterým se Robert Altman vyznačuje a tato úvodní část jednoznačně patří mezi nejpůsobivější moment celého filmu, navíc v čele s překvapivým a vynikajícím Elliotttem Gouldem, jehož postava soukromého detektiva, neustále kouřícího cigarety, nabízí zcela netypický pohled na soukromé očko, je plná sarkasmu, nadhledu a důvtipu, ale i přesto je schopna být pro někoho nezajímavá, nesympatická a slabá. Elegantní, skvělá a obrazově působivá atmosféra z úvodu ale bohužel postupně vyprchává, což filmu, kde se příběh a zápletka nachází na vedlejší koleji a k samotnému rozuzlení dochází poněkud rychle a velmi snadno, značně ubírá na kráse a zajímavosti. The Long Goodbye skvěle vykresluje tehdejší atmosféru a Robert Altman si velmi působivě pohrává s filmovými žánry. Bohužel ale není schopen zaujmout diváka po celou dobu filmu a po slibném a skvělém úvodu, kterým mě okouzlil a kterým si mě získal, postupně přechází k nefungujícímu celku, kterému absolutně dochází jakákoliv motivace, energie a schopnost držet pozornost diváka. Arnold Schwarzenegger a jeho malá role v závěrečné části je úsměvná. "Well that's you, Marlowe. You'll never learn, you're a born loser. - Yeah, I even lost my cat." ()
a navíc Arnold s knírkem....)) ()
Absolútny des! Philip Marlowe v podaní Elliotta Goulda vyzerá ako nepodarený Colombo, jeho rola je priam tŕňom v oku, naozaj zle sa na neho díva. Kriminálny príbeh desne o ničom, nezáživne nudne. Roberta Altman? Ani jeden jeho film sa mi nepáčil, možno to bude v tom. ()
Gould je výborný, ale kdo má načteného Chandlera ví, že je až příliš uvolněný, příliš laxní, příliš se nechává vláčet okolnostmi a to Chandlerův Velký detektiv nedělá. Navíc v knize dost pije a to tu také neodezní, ale film se jen inspiruje, protože Velký detektiv by závěr měl jiný. Oceněná kamera z 73 mě nechytla, stejně jako ty polonahé dívenky, jsouce odrazem té doby blbečků, co si dnes říkají wokeři. Velkému detektivovi se v knihách fandí, a ač mám rád Goulda, tady nebylo čemu ani komu fandit. Navíc projevy Haydena mě unavovaly svou délkou i zbytečností. Vlastní zápletce nepomohly, stejně jako nikdy nevyplacený slíbený honorář Gouldovi, což poněkud film opomněl. Projekt gangstera, který dělá z lidí loutky byl nejlepší, jeden si hned vzpomene na politiky, kteří dělají totéž, jenom okatě nerozbíjejí lahvemi obličeje. Pocit uspokojení se mi na konci nedostavil, takže zůstanu na 60%. ()
První desetina filmu o kocourovi. Marlowe vypadá jako Goldstein. Trousí hlášky, které si snad Elliott sám vymyslel a hláškami nejsou. Esotomanky klamou těly. Potkáme zlé lidi a je to stále za 2*, přestože už se zajímáme. Pak se děj trochu přiblíží knize a skoro bych dal 3* , jenže nezaslouženě. Postavy bez emocí posunou děj víc, než které se předvádějí. Takové povrchně odfláklé - a to včetně exhibice svalstva. Je těžké točit Chandlera bez poodhalení fluida, nitra. ()
Tenhle snimek je pro me velkou neznamou. Spatril jsem ho bohuzel v neskutecnem dabingu kanalu mgm, takze jsem si napred musel pospojovat souvislosti a profiltrovat jejich genialni preklady, ale ve vysledku jsem se dost pobavil. Povazoval bych to spis za komedii. Zapletka je dost nanicovata, vsichni se chovaji jako blazni a u marlowa na verande neustale medituji nahe zeny. Altman se snazi vnaset do filmu "ty svoje zabery" a je z toho celkem zajimava podivana. Uz jsem ale videl lepsi Altmany... ()
Tak toto podání je hodně nestravitelné. Marlowe je zde podán jako úplně někdo jiný, než ho známe od Chandlera. Na filmu je tak zajímavý asi jen samotný příběh, ale za ten patří dík předloze a ne tvůrcům této šaškárny? Nevím, jak to přesněji nazvat. Toto že navazuje na tradici filmu noir?! Altman never more. 60%. ()
Viděno s příšerným dabingem; kdybych to viděl v originálním znění, patrně dám minimálně o hvězdičku více. ()
Zvláštní, kapku. Hodně "lazy", což je fajn, pokud jde o mne; a také trochu "crazy", což se zdálo někdy matoucí. Elliot Gould dokonalý (!!!) Nejvíce ovšem ke koukání je ta úžasně "sálající" atmosféra Malibu - vila, pobřeží a mořský příboj. Jen pro tyhle sekvence stojí za to film vidět - tedy pokud je člověk naladěn na dané "vlnové délky". ()
LFŠ 2010. Úvod Vladimíra Hendrycha postavil panu Betrandovi oblíbený film do nového světla. Altman prý ho natočil jako antichandlerovku, neboť pokládal Marlowa za ideologicky nebezpečnou postavu, která svojí nezranitelností a ikoničností byla přímým předchůdcem sterilizovaných filmových akčních hrdinů, totálně odtržených od reálného světa. Zvárnil proto Marlowa jako člověka se svými oldchool principy a způsoby života ztraceného v šílené realitě sedmdesátých let. Nic mu nevychází, nic nechápe, nemá žádný vliv na postavy ani příběh, není dokonce ani schopen získat informace od uklízečky a je tedy snadno zmanipulovatelným terčem amorálního Lenoxe. Jediné, na co se občas zmůže je hláška: It´s okay with me. Musí být, protože jinak by se nám drahý Marlowe musel zbláznit. Ke konci se, pravda, pochlapí, ale zase až nechandlerovsky, brutálně, snad sice logicky jako výsledek jeho životních postojů, pan Bertrand to ovšem příliš nepochopil ve vztahu k výšeřečenému. Jinak skvělý Altman, skvělý (jak jinak) Gould a opět skvělá kamera Vilmose Zsigmonda. Nutno vidět, ať už jako milovník Chandlerovek nebo jako námět k nikdy nekončícímu přemítání o smyslu filmových adaptací, o vztahu fikce a reality. ()
Film zajímavý pouze účinkováním mladým Arnoldem Schwarzeneggerem, rozhodně nebrat! ()
Philip Marlowe je pokaždé jasná volba, až je s politováním, že jak Humphrey Bogart, tak Elliot Gould si ho střihli pouze jednou. Dlouhé loučení opravdu stojí za to. A zdejší hodnocení je absurdní. ()
Rozevlátá kravina, ve které bylo skoro všechno jinak (a hůř) než v knižní předloze. Ještěže se toho Raymond Chandler nedožil. ()
Související novinky
Star Wars a Pán prstenů se dočkaly obří pocty
Americký národní filmový registr se letos opět rozšířil o několik významných děl, mezi něž byl konečně zařazen také fantasy počin režiséra Petera Jacksona Pán prstenů: Společenstvo Prstenu. Snímek z… (více)