Krakonošovo tajemství

Tak po druhé režisérské pohádce to už můžu říct. Peter Bebjak umí točit pohádky! On teda obecně umí mnoho věcí a je v posledních letech takovým úkazem na naší československé scéně. Nicméně Krakonošovo tajemství jsem si od začátku do konce fantasticky užil. Trošku temnější atmosféra, výborní herci od těch mladých, po ty klasiky v oboru, tradičně vydařené kulisy (a to jak interiér, tak exteriér) a originální příběh. Úplně nechápu, proč někteří očekávali odkaz na původního Krakonoše. Já jsem za tu originalitu naopak rád. Právě pro tu invenci jsem hledal ty detaily a narazil třeba na krásný odkaz filmařů na dědečka Kuby Prachaře. To se jim zatraceně povedlo. Skoro se až nabízí zamyšlení, jestli není lepší na Krakonošovo tajemství nahlížet jako na film odehrávající se v 19. století v českých zemích než na pohádku, jako takovou. Je vidět, že Peter Bebjak do těch svých pohádek vždy umí přidat něco z žánru navíc. Předchozí pohádka to taky tak měla. Jako pohádka je tu totiž místy opravdu až realisticky tajuplná a fantastický David Švehlík v roli Krakonoše tomu s vážností nepřidá. Pořád je tu ale Ondra Sokol, jehož role nadšeného národopisce tu padla jako poslední dílek puzzle do výsledného obrázku. Zkrátka tato pohádka se hodně povedla a myslím si, že bude jedna z těch, ke kterým se budu rád vracet. (26.12.2022)

Peter Bebjak to se mnou umí, naladím se na jeho filmovou notu bez problémů a sleduji pohádkový příběh se zvědavostí i úsměvem,  Krakonoš se mýma očima povedl, David Švehlík dokonale naplnil má očekávání, moc se mi líbil.. Potěšila mě účast Martina Huby, ráda jsem ho viděla, pánové Ondřej Sokol a Jan Nedbal to též zvládli parádně.. Příjemná záležitost v podmanivé kráse naší země, tudíž u mne spokojenost.. (26.12.2022)

Večer s tímto filmem jsem si celkem užila, bavil mě, ale rozhodně se k němu už nebudu vracet. Škoda, že jsem už dlouho neviděla novou pohádku, ze které by se mohl stát kult, na který se díváme každý rok. Líbí se mi samotný nápad postavit pohádku na mýtické postavě z pověstí. Nejvíc mě ale zklamalo, že se Krakonošovi zalíbila Liduška, protože si myslím, že Krakonoš by měl být aromantik povznesený nad tyhle záležitosti, a dokonce Lidušku ještě věznil, čímž se ze strážce spravedlnosti stala záporná postava a incel. Naopak se povedl národopisec Jiráček, který byl až do konce takový, jaký měl být, a ve kterém jsem se docela viděla. (26.12.2022)

Vidíte to? Já moc ne. S brácháma nám přišlo, že tomu trochu chybí šťává.   Ale občas se našlo něco, u čeho jsme se nahlas zasmáli a chvilku se bavili. K originálnímu humoru tvůrci neměli nakročeno tak špatně a Boží hod to určitě nezkazilo. Příběh byl moc rychlej (tři výpravy najednou) a zároveň pomalé a nevýrazné odvyprávěnej, Švehlík mě ničím nezaujal a jeho Krakonoš byl docela kruťas. Nejlepší byl Sokol/Jiráček. Fakt super... Těšil jsem se na každou jeho další scénu, dost mě bavil a když kraluje on, je to náhodou docela zdařilé. Pohádku jsem řešil s rodinnou i kamarády..Celkové střet vědatora a  horských mýtů měl potenciál. K tomu hezké prostředí i hudba. A  na druhou to bylo docela milé a ukázalo to význam upřímné lásky nad hromaděním majetku.:o Sice se mi nelíbilo, že si Krakonos vzal hodnou holku jako posluhovačku, ale zase byl hezký motiv, jak se Liduška pro svou lásku obětovala a bylo zajímavé pro jednou vidět obětovat se i ženu za chlapa. Jen to příště doladit, aby kvůli tomu nemusela dělat bramboráky. I když bych si je dal. Určitě už bylo u nový český pohádky i líp, ale hlavně  podstatně  hůř.  Kdo by taky chtěl jíst pořád kyselo? P.S Po roce se mi to při televizní repríze líbilo víc. (25.12.2022)

Než jsem přesedlala na disneyovky, tak mezi moje oblíbené činnosti patřilo sledování televizních večerníčků (a díky listování v TV programu jsem se prý naučila ve čtyřech letech číst). Jakkoli zbožňuju všechno kreslené a animované, tím nejoblíbenějším večerníčkem pro mě byly Krkonošské pohádky. Z Krakonoše ztvárněného panem Peterkou jsem měla vždycky respekt, líbili se mi Anče s Kubou a taky hudba. Postavu Krakonoše si dnes málokdo představí v jiném pojetí, přesto se o to pokusili tvůrci nové vánoční pohádky České televize. A jak se jim to povedlo? Na úvod musím podotknout, že pohádka patří mezi moje nejoblíbenější žánry a každý nový český/slovenský příspěvek vyhlížím s napětím. Posledních pár let mě ale vánoční televizní novinky příliš neuchvátily (poslední čestnou výjimkou budiž DOBRÝ DEN). Krakonošovo tajemství rozhodně v některých ohledech vyčnívalo - zajímavým "neprinceznovským" námětem a vůbec odvahou ukázat Krakonoše jako osamělého muže toužícího po dívce, která by ho mohla milovat (a starat se o jeho domácnost). David Švehlík titulní roli zvládnul na výbornou, líbili se mi rovněž neokoukaní herci v dalších rolích (Jana Nedbala už mám rok v hledáčku). Děj ale bohužel plynul na 100 minut dost pomalu, a ačkoli kvituji, že příběh necílil primárně na nejmenší diváky, mohlo se do něj dostat trochu víc pohádkové atmosféry. Takže za mě výsledek: méně zapomenutelná vánoční pohádka než v předchozích letech, ale klasikou reprízovanou v hlavním vysílacím čase se asi nestane. (23.05.2023)