Režie:
Robert HlozKamera:
Filip MarekHudba:
Jan ŠléškaHrají:
Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Milan Ondrík, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Iveta Dušková, Jan Vlasák, Richard Stanke (více)Obsahy(1)
Představte si, že žijete v roce 2041, kdy máte právo být po nehodě či jiné nepřirozené smrti oživeni. Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY. Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin. Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy technologie budou zaručovat lepší život a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (877)
Vizuální stránka je špičková a to nejen na český film, ale ve světovém měřítku. Záběry na futuristickou matičku Prahu musí každého (kdo neskáče není Čech!) zahřát u srdce. Parádní kamera Filipa Marka, k tomu dramatická hudba kopírující slabšího Zimmera a docela slušný příběh, který dává smysl a je koherentní. Ale bohužel je ke své škodě překombinovaný, strašně ukecaný a moc převratného nepřináší, navíc disponuje zvraty jak z filmové školky. Taková kriminálka Florenc zasazená do blízké budoucnosti. Herecky nevyvážený ansámbl a málo akce ukazují limity, na které je třeba se příště soustředit. Hloz ovšem odvedl neskutečnou práci a klobouk dolů, že se mu to podařilo natočit. Nejzajímavější byli paradoxně “teroristi”. Paní Dudková? ()
„Je 9 hodin. Už jste se dnes zálohovali..?“ Na jednu stranu Blade Rubber natahující se dialogy, zteřelý v oblasti etických otázek a s vytahaným námětem souboje vizionářské fuj zlé korporace a jedinců se smyslem pro spravedlnost. A na té druhé sexy ďolíček na bradě Andrei Mohylové. A taky audiovizuál, kterému stačí párkrát skloubit futurismus s brutalismem a současnou zástavbou, nasadit rázné smyčce, olepit Oktávku a starého Citroëna a máme tu výpravu s vizí, která dokáže zaujmout i drobnými detaily (protéza malíčku Karla Dobrého). A kdyby každý, kdo píše do recenze slovní spojení „na české poměry“ přidal stokorunu do rozpočtu, vypadalo by to ještě líp.. Apropo, nikde jsem nezahlédl hologramovou reklamu na primátorskou kandidaturu Ondry Prokopa. Pokud se do té doby neudusí v předsedově rektu, 2041 by mohl být jeho čas.. ()
Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______ Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. ()
Random kolekce futuristických wallpaperů obklopená robotickými postavami, prkennými replikami a zcela pitomým dějem, v němž absentuje psychologie a základní charakteristika světa. Vypravěčsky je to na úrovni televizní detektivky. Důraz na design to lehce povyšuje, ale tohohle Blade Runnera po pitvě a Minority Report po trepanaci lebky nelze brát moc vážně. ()
║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo $889,157▐ Nakoniec len pekný pokus, z ktorého číha Blade Runner či Minority Report. No ale výsledok je len dobrý po technickej stránke, po príbehovej to je strašne nezáživné kecanie. /40%/ ()
Galerie (128)
Photo © Bioscop
Zajímavosti (24)
- Když Toffer (Milan Ondrík) utíká skrz hřbitov před Em (Andrea Mohylová), má ruce spoutané, ale když doběhne na silnici a srazí ho auto, už má ruce volné bez pout. (Oxymoron5)
- Detektiv Em (Andrea Mohylová) používá jako služební zbraň futurističtější CZ P10C, která na botce závěru ukazuje stav munice v zásobníku. Taková technologie dnes již existuje a vyvinula ji americká firma RADETEC. (UncleMorty)
- V traileru č. 2 je využit hudební motiv písně „Život je jen náhoda“ od Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka, např. verze 1932. V traileru č. 1 je to zase „Óda na radost“, napsaná Friedrichem Schillerem, proslavená verzí Ludwiga van Beethovena – mj. hymna Evropské unie. (fcapab)
Reklama