Bod obnovy

„Je to divnej pocit. Člověk se cítí…“ - „Smrtelnej?“ - „Chtěla jsem říct spíš jako člověk.“ Technologie nejsou dokonalé. Už začátek se skenem známek života ukáže jejich nespolehlivost. Ale co když je ten největší problém v jejich stvořiteli, tedy člověku? Jistě, uvědomuju si nedostatky snímku, který není dokonalý. Dají se asi zmínit povětšinou nepříliš povedené dialogy, scenáristické veletoče či slepá, nepříliš pasující ulička ohledně „dárečků“ (včetně toho pomrkávajícího na konci). Ale pořád je Bod obnovy moderní české sci-fi, které nepůsobí trapně. Ba naopak, má kvalitní řemeslnou stránku, zajímavý futuristický svět, atmosféru, napětí a v neposlední řadě myšlenku. Ta v sobě sice může mít technologické mouchy, ale po stránce psychologické/etické? Rozhodně stojí za úvahu. Ústavní právo na oživení v případě nepřirozené smrti, zneužití systému…Hlozův celovečerní režijní debut určitě má něco do sebe. I přes zmíněné zápory tak dám slušné 4*, milé překvapení. „Jak dlouho to potrvá? To prázdno?“ - „Jestli to někdy zmizí, dám vám vědět.“ (02.02.2024)

Bod obnovy je z hlediska výpravy, speciálních efektů a celkového vyobrazení atmosféry a fungování svého světa na poli českého filmu rozhodně jedním z pozoruhodnějších počinů posledních let. Je však velká škoda, že při tom všem mu podráží nohy dost tuctová zápletka a nedomrlý scénář, který když svlečete od všech těch vizuálních lákadel, nenabídne vám nic víc než banální krimi televizního rázu a k tomu variace na motivy, které jste viděli už v jiných, často lepších filmech (hodně se s tímto dílem bude skloňovat třeba Minority Report). Snahu cením, ale dalo se to o hodně víc vyladit. [KVIFF 2023] (08.07.2023)

I já ve filmu vidím ty problémy českého sci-fi, které se prostě u nás netočí a po Bodu obnovy zřejmě ani nezačne (byť samozřejmě na Netflixu je to hit). Cítím z toho, že film cílí spíše na starší diváky, kteří ideálně neviděli klasiky typu Blade Runner, kterého tvůrci citují/vykrádají a některé věci zkrátka nepůsobí úplně dobře, nejvíce mi to připomínalo tou futurističností první polovinu Demoliton Mana se Slyem (konceptem zas Altered Carbon) a já tu zkrátka musím být za toho, co chválí, jelikož když vidím ty české lokace a cyberpunkové kulisy v tom zasazené, musím skutečně smeknout klobouk nad tím, jak se Robertu Hlozovi a celému štábu kolem výpravy atd povedlo s takovým malým rozpočtem v kontextu žánru připravit takovýhle mix žánrovky, co u nás nemá období. Samozřejmě také vidím podivné dialogy, které nejspíš někdo šil horkou jehlou a chce se mi v tomto případě být celkově smířlivý a filmu přát a doporučit ať si ho na tom Netflixu pustíte. (01.02.2024)

Ano, ve světové rybníčku je to jenom další průměrné, schématické scifi béčko... Ale v tom českém malý zázrak. Má to nápad, má to atmosféru, strašně mne bavilo, jak "lehce" se dá udělat scifi, když se na to jde dobře. Pár jednoduchých triků, trochu zamaskovaná oktávka, trochu vypimpená Praha a má to vyloženě futuristický tón. Palec nahoru... 80% (04.10.2023)

Český film má dlouhodobě jeden zásadní problém (no, spíš česká kultura obecně, ale zatímco českou literaturu už nikdo normální nečte, na filmu lidem z nějakého, mně neznámého důvodu furt záleží): až náboženské lpění na předpotopním rozdělování na „vysoké“ a „nízké“ umění a z toho plynoucí přesvědčení, že pouze to „vysoké“ může zprostředkovávat význam, natož hlubší vhled do podstaty brouka, což v českém podání znamená v lepším případě hřebejkovské stolování, v tom horším „chcípácký lůzr bloumá městem a má myšlenky“. S tím logicky souvisí ofrňování se nad žánry coby útvarem, který přece „z principu“ nemá co říct, a fakt, že se tu točí jen s největším sebezapřením, neochotou pochopit, co vůbec je jeho smyslem, a tupým přejímáním, co udělali někde jinde, ať se tedy lůza nažere, když nepobírá opravdovou tvorbu. Česká romantická komedie tudíž není pokus o to ztvárnit jeden z milionů způsobů, jimiž se v tomhle studeným vesmíru pokoušíme nebýt sami; je to Langmajer, co nesnáší svou manželku. Kriminálka zobrazováním lidských krajností netematizuje sociální problémy; účelem je zaslintat si nad sexy vraždičkou. A u historického filmu radši rovnou zapomeňte na nějaké jeviště, kde by se analogicky naráželo na problémy moderní doby, a buďte rádi, že tu lesní mlátičku klubu historického šermu netočili iphonem. Bod obnovy nestojí za povšimnutí proto, že jde o první seriózní, neparodické české sci-fi od Ikarie XB1 (ježíšikriste). Stojí za povšimnutí proto, že fungl jde od Ikarie XB1 o první upřímný, kompetentní, neustrašený žánrový film, tečka; žánrový film, který si je pro změnu vědom, na čem zvolený žánr stojí, a vědomě s tím pracuje, včetně konzistentního worldbuildingu, od nějž se odvíjí realita vnějšího i vnitřního světa postav, a tématu, jímž je krásně české „a tak to zprivatizujem, ne?“. A to je kombinace, která se v Česku obecně prostě nevyskytuje. (24.09.2023)