Režie:
Frank CapraHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
James Stewart, Donna Reed, Lionel Barrymore, Thomas Mitchell, Henry Travers, Beulah Bondi, Frank Faylen, Ward Bond, Gloria Grahame (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Nikdo není na světě zbytečný. Klasický vánoční příběh režiséra Franka Capry s Jamesem Stewartem v hlavní roli. Jestli existuje opravdu klasický vánoční filmový příběh, tak je to určitě Caprův Život je krásný, který měl svoji premiéru o Vánocích roku 1946. Byl to Caprův první snímek, natočený po druhé světové válce, kterou trávil jako dokumentarista (známá série Zač jsme bojovali), a známý tvůrce v něm chtěl apelovat na dobrou stránku komplikované lidské povahy. V době své premiéry se Život je krásný dočkal velmi smíšeného přijetí odbornou kritikou a rovněž tak vlažného diváckého zájmu (po prvním uvedení v kinech byl stále prodělečný). Byl sice nominován na pět Oscarů (nejlepší film, režie, herec v hlavní roli – J. Stewart, střih a zvuk), ale žádného nezískal v těžké konkurenci jiného klasického díla, Wylerových Nejlepších let našeho života. Caprovi se ani dalšími filmy nikdy nepodařilo navázat na skvělé úspěchy ve třicátých letech. Zlom přišel v roce 1974, kdy vinou nepozorného úředníka nebyl obnoven copyright filmu a ten přešel do veřejného vlastnictví (public domain). Jakákoli televizní stanice, která měla k dispozici vysílací kopii, ho mohla hrát zadarmo, kolikrát se jí zalíbilo. Díky častému hraní na obrazovce se také tento snímek stal tím, čím je dnes – opravdovou filmovou klasikou. Caprův sen o tom, že tohle bude jeho nejlepší film, se po letech naplnil. Vlastní příběh George Baileyho (vynikající James Stewart), který se dostane do těžké životní deprese, z níž ho dostane anděl druhé kategorie Clarence, vznikal poněkud kuriózním způsobem. Když Philip Van Doren Stern, autor krátké povídky Největší dar, nemohl najít žádný časopis, který by ji publikoval, poslal ji jako vánoční pohlednici svým přátelům. Díky kladnému ohlasu se dočkala nejen zveřejnění ale i prodeje filmových práv společnosti RKO, která její zfilmování nabídla Franku Caprovi. Natáčelo se na filmovém ranči RKO v kalifornském Encinu, kde bylo na ploše čtyřech akrů postaveno fiktivní severoamerické městečko Bedford Falls. Vzhledem k tomu, že mimořádnou úlohu ve filmu hraje sníh, který v Kalifornii existuje jen na vrcholcích hor, bylo nutné použití umělého sněhu. Do té doby používané obílené ovesné vločky byly dost hlučné, což by vylučovalo použití kontaktního zvuku, na němž Capra trval. Proto přišli specialisté z trikového oddělení RKO s náhražkou, tvořenou foamitem (chemická směs z hasicích přístrojů), mýdlem a vodou, a za tento nápad byli oceněni zvláštním technickým Oscarem. Vedle Jamese Stewarta se ve filmu objevují další skvělí herci – Donna Reedová (jeho žena Mary), Lionel Barrymore (zlý pan Potter), Thomas Mitchell (popletený strýček Billy) a Henry Travers (Clarence). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (436)
Tenhle film není bez chyby. Ve druhé polovině se komplikace hlavního hrdiny až příliš začnou natahovat a závěrečná procházka s andělem neskutečně irituje tím, že George ani po x-té názorné ukázce své hypotetické neexistence nedokáže pochopit, která bije. Jenže o tom Caprova vánočně rodinná oslava života není. Není o detailech, není o tom, že bude divák studovat příběh. Je to jenom o tom, že stojí za to žít, mít někoho rád a i přes nutnost vzdát se svých životních snů se nezastavovat ve snaze o cokoliv. Je zvláštní shoda náhod, že jsem film pustil právě v náladě, kdy se mi zdálo, že osobní, studijní i jakákoli jiná situace je prostě špatná a oproti mým libovolným dřívějším problémům mě žádný film nedokáže rozptýlit. A právě Život je krásný ve mě něco probudil. Ten pocit, že právě ve chvílích, kdy si myslíme, že nemůže být hůř, může blízko nás být třeba právě naše životní štěstí. ()
James Stewart je tak kouzelně kladný, že by si ho člověk nejraději koupil domů, aby z něj kus té ohromující kladnosti nasál. Děj je půvabně roztomilý s několika smutnějšími scénami, ale nikdo se nemusí bát nějakých "nepříjemností", je to přece americký film. :) Po shlédnutí tohoto rozkošného díla se asi každému na nějakou krátkou chvíli začne zdát, že je život opravdu krásný. Horší je, když se pak z toho snu probere do současné životní reality. ()
Propracovaný, brilantně napsaný a stylisticky natočený film. Takřka dvou a čtvrt hodinové vyprávění s precizním kauzálním propojením všech prvků, v němž rána stíhá ránu a každý okamžik má své pevné místo v organizaci filmu. Život je krásný vlastně vůbec není tak "krásný" a "kladný", jak se tvrdí. Naopak jde o relativně depresivní dílo o tom, že naděje jsou falešné iluze a že pokud máte být skutečně dobrým člověkem, musíte obětovat vlastní sny. Frank Capra představuje fikční svět, kde s poctivostí nejen nedojdete nejdál, ale nedojdete skoro nikam a jediným zadostiučiněním může být poznání, že bez vás by byl daleko horším místem. Navíc se do té doby nikdo neodvážil spojit příběh o síle rodiny a amerického maloměsta s nejtemnějšími vizemi filmů noir, přičemž se během jedné půl hodiny poruší mnohá klasická narativní pravidla. Konec je sice šťastný... ale současně zatraceně ironický. PS: Film existuje i ve zrůdné kolorované verzi (střílet!), která je devátým kruhem pekla de facto vždy - ale v tomto případě navíc zásadním způsobem deformuje stylistické strategie v celku filmové formy, takže rozhodně doporučuji vidět jen původní černobílou podobu. ()
I díky hrátkám s flashbacky a fantaskní představou paralelního vesmíru, v němž George nikdy neexistoval, působí vyprávění filmu dodnes zcela svěže a 130minutová stopáž rychle utíká. Jistě též kvůli této tvůrčí odvaze se snímek v poválečných kinech velkého úspěchu nedočkal, což podtrhly i rozpačité kritiky. Na svou slávu si musel počkat až do poloviny 70. let, kdy se z něj kvůli propadlým licencím stalo volně šiřitelné dílo – na což televizní stanice zareagovaly stovkami repríz ve vánočním čase. Dnes si už zámořské Vánoce bez Caprovy klasiky nelze ani představit, ale připomenout si tento neustále skvěle fungující a žánry překračující snímek se vyplatí v kteroukoli roční dobu. Více zde. ()
Ve čtyřicátých letech vznikly v Americe opravdové klenoty, a tenhle film rozhodně patří mezi ně. Doba, kdy se točily filmy hlavně kvůli skvělým lidským příběhům a "boxoffice" byl až na druhém místě. Tehdy mohli vzniknout filmy jako je tenhle - filmy které pohladí na duši a které (pokud nemáte srdce z kamene) jsou schopny vyvolat ty nejsilnější emoce. Nezapomenutelný snímek ! ... P.S. Tuhle klasiku jsem si sehnal (horko těžko) bohužel až teď (podzim 2007). To úsilí za to stálo :) ()
Galerie (72)
Zajímavosti (58)
- Před scénou u telefonu byl James Stewart značně nervózní, protože měl premiérově po poválečném návratu do Hollywoodu políbit ženu. Zvládl to napoprvé a tak brilantně, že část objetí musela být kvůli vášnivému projevu vystřižena, protože jinak by narazila u puritánských cenzorů. (džanik)
- Pro roli pana Pottera (Lionel Barrymore) byl zvažován Vincent Price. (džanik)
- Původní název filmu měl znít "The Greatest Gift" (Největší dar). Tak se totiž jmenovala novela Philipa van Dorena Sterna, jenž posloužila jako předloha filmu. (kosticka7)
Reklama