Cromwell

Cromwell. Jedna z nejznámějších postav britské historie. Britové se rozhodli zvěčnit jeho filmovou podobu v roce 1970 prostřednictvím výpravného velkofilmu, za účasti tehdejší herecká elity. Člověk by tak čekal opravdu super film. Výsledný produkt přesto působí značně rozpačitě. Ale začněme nejprve tím, co se podařilo. Pro mě jsou to jednoznačně herecké výkony. R. Harris v hlavní roli přímo vyzařuje nebezpečným despotismem a fanatickým odhodláním otočit kolo dějin proti monarchii. Nejvýš pak stavím výkon Aleca Guinnesse v roli krále Karla I. Jestli bych si ve svých myšlenkách dokázal někdy představit anglického krále ze 17. století, vypadal by přesně takto. Ta aristokratická vznešenost, která je přítomna v každém jeho pohybu, řeč očí a vědomí vlastní velikosti. Té postavě prostě vdechl život. Další věc, co film oživuje, je množství dobových kostýmů a rekvizit spolu s interiéry paláců z doby prvních Stuartovců. Možná zbytečně moc času, peněz a energie bylo věnováno bitvám, které dnešního diváka budou spíš nudit. Tím se dostáváme k tomu, co se nepovedlo. Největší zlo filmu je zkreslení nebo zamlčení zásadních historických faktů. Uvedu jen několik příkladů. Např. Většina filmu se točí kolem občanské války, boje krále s parlamentem. Vrchním velitelem sil parlamentu v tu dobu ale nebyl Cromwell, byl jím Thomas Fairfax. Dále. Král Karel I. po své porážce nejprve utekl z vězení do Skotska. Popraven byla až po další prohrané válce. Film úplně zamlčel Cromwellovo tažení do Skotska a hlavně Irska, které lze dnes považovat za genocidu. Další věc. Ve filmu Cromwell rozpustil násilím parlament po šesti letech. Ve skutečnosti ho rozpustil hned po válce a byl jmenován doživotním lordem protektorem (diktátorem). Královská koruna mu pak byla nabídnuta až po šesti letech. Ačkoli nejsem expert na historii Anglie 17. století, domnívám se, že tyto chyby jsou tak veliké, že dočista sráží jakýkoli historický základ, na kterém takový film přeci musí být postavený. _____Prostě nebýt zde Guinnesse, je to pro mě podprůměrný film. 60% (13.09.2016)

Demokracie se mnohde rodila v krvi a nejinak tomu bylo i v Anglii. S přihlédnutím k faktu, že se tak dělo v polovině sedmnáctého století, tedy době, kdy se ještě stále v celé Evropě hojně upalovaly čarodějnice, je to vlastně fascinující. Díky tomu má Anglie před mnohými státy západní Evropy náskok mnohdy i mnoha set let a dnes je tedy stále před mnohými napřed. Ano i před námi. Herecké výkony jsou tu opravdu skvělé ať už se jedná o Cromwella či anglického krále Karla I. Je neuvěřitelné, jakou práci si dali tvůrci s tím, aby se herci podobali velmi věrně svým historickým protějškům. Stačí se podívat na rytinu zachycující popravu krále z roku 1649 a na podobizny hlavních aktérů v medailoncích na popravištěm. Lord Fairfax, nebohý Král či Cromwell zachycení dávnou rukou umělce si jsou hercům opravdu velice podobní. Celá ta výprava snaha o kvalitní herectví. masové bitevní scény, kdy něšlo šiky kopírovat klávesami Ctr c, Ctrl v .... Tohle je prostě klasická záležitost se starých dobrých časů. Dnes se najdou tací, co z Cromwella dělají diktátopra, ale podle mne on sám předběhl dobu. Tehdejší svět nebyl pro jeho vidění světa ještě připraven. Ale byl to on, kdo položil základy demokracie. A jak kdosu řekl... Demokracie má své chyby a zcela jistě je nedokonalá, ale je to to nejlepší co zatím máme. Dávám za sepsaných 5 podmínek králi. * * * * * (20.05.2023)

Pátos, kostýmová dokonalosť a vážne deklamované posolstvá, zahrané s nasadením a vervou. Taký je nielen Cromwell, ale mnoho, dodnes ikonických, historických filmov 50. až 70. rokov. Námietky k dejinnej nepresnosti sú smiešne. Veľkorozpočtové mamutie filmové historické produkcie, popisujúce raz udalosť, inokedy osobnosť alebo aj oboje zároveň, vždy prioritne odrážali skôr dobu vzniku filmu a momentálne aktuálne ideové trendy spoločnosti, v ktorej vznikali. Obdobie, ktoré zobrazovali, bolo často na druhej až tretej koľaji. Napriek tejto výhrade, z ktorej sa vymanilo len  málo diel, je dobré, keď v mysliach divákov vzniká po pozretí aké-také povedomie o dobe, správaní, vzťahoch, či kultúre dvoranov, šľachty, vojska i poddaných. Podľa jedného známeho - historika archivára je preto dobrý každý historický film, hocijako faktograficky nepravdivý či nepresný. Z daného uhla pohľadu je aj Cromwell super. (17.04.2022)

„Každý, kto vedie vojnu verí, že Boh je na jeho strane.“ Nádherná, pôsobivá a strhujúca (to viete, Richard Harris) záležitosť, koledujúca si o zaradenie do klasiky. Napriek výborným dialógom, sebavedomej réžii a ponurej anglickej atmosfére stojí CROMWELL predovšetkým na skvelom Harrisovi (ČERVENÁ PUSTINA), na staré kolená mládeži známemu „len“ vďaka GLADIÁTOROVI a HARRYMU POTTEROVI. Hercov presvedčivý výkon od muža, ktorý nestrpí vo vlastnom dome počúvať reči o revolúcii je úžasný a presvedčivý. (18.08.2007)

Pre mňa jedna z najzábavnejších a zároveň najpoučnejších hodín histórie. Konverzačný film je po trištvrte hodine predelený polhodinovým "zostrihom" dvoch dôležitých, patrične epicky nakrútených bitiek. Týmito udalosťami sa definitívne mení postavenie základných figúr a pešiakov na šachovnici. Scenár a réžia Kena Hughesa podáva látku veľmi zrozumiteľne, i keď ste o udalostiach vopred nič nevedeli, nebudete mať pocit, že ste stratení v preklade. Zároveň si užijete aj kvalitnú, nikdy nenudiacu kvalitnú filmárčinu. Scény z parlamentu majú patričný drajv a o výkonoch Harrisa a Guinessa sa nemusíme vôbec vybavovať. Kľudne by som si hneď dal, po cca desať minútovej prestávke, sfilmované obdobie protektorovho vládnutia. 90% (02.04.2018)