Ehi amico... c'è Sabata, hai chiuso!
Sabata
Sabata
Režie:
Gianfranco ParoliniScénář:
Gianfranco ParoliniKamera:
Sandro MancoriHudba:
Marcello GiombiniHrají:
Lee Van Cleef, William Berger, Ignazio Spalla, Linda Veras, John Bartha, Gianni Rizzo, Claudio Undari, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, Carlo Tamberlani (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Brilantní pistolník Sabata (Lee Van Cleef) musí překazit plány hodnostářů z Daugherty, kteří chtějí za ukradené armádní peníze koupit cenné pozemky. Je jisté, že kečup poteče proudem... První příběh o Sabatovi, málomluvném, vždy připraveném a lehce šíleném postrachu „italského Divokého západu“, je úvodem do samostatné kapitoly spaghetti-westernu. Ve snímku sice záhadného hrdinu hraje velká hvězda žánru Lee Van Cleef, ale režisér a spoluautor scénáře Gianfranco Parolini vytvořil oproti Leoneho filmům spíše salónní western kombinovaný s bondovkou. Film je plný bizarních postav s podivuhodnými metodami boje, exotickými zbraněmi a nadupaný akčními scénami včetně salt a přemetů. Vše se nese v odlehčeném tónu, což podporuje extravagantně barevná výprava a soundtracková všehochuť sahající od popu přes mexické kytary až po zlověstné varhany. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Pokud máte rádi kopce mrtvol a pestrost ve způsobu střelby a použití skrytých zbraní nejrůznějších typů, tak je to film pro Vás. Já očekává i nějaký smyslupný děj a styl, bohužel toho je tu pomálu a ani Lee Van Cleef to nezachrání. ()
Je pravda, že film nepostrádá všechny atributy spaghetti westernů, ale režie mi připadá nevýrazná, člověk se neubrání věčnému srovnávání s genialitou Leoneho. ()
Dlouhy, siroky a slachovity Indian (dneska by tam byl negr a asiat) a BANJO. JO a vytuneny zbrane. Klasika. ()
Jakože Sabata i Banjo jsou zábavný charaktery, příběh už tolik ne. Ten je zmatený a nezáživný stejně jako u Paroliniho prvního vlivného westernu o Sartanovi, ze kterého Sabata vychází. Parolini měl vizi i slušné oko pro scénu, ale už nebyl tak dobrý režisér, aby dokázal lépe využít svých nápadů. Sabata je jen průměrný italský western se dvěma ikonickými populárními herci žánru. A opět platí, že ani spousta hraček v podobě skrytých pistolí v rukávu, pušek v banju, atd. nemůže vynahradit smysluplný scénář. Proč jen tak zřejmý fakt nedokázal Parolini pochopit. Ale ono těch skutečně dobrých režisérů ve spaghetti westernu opravdu moc nebylo a za Leonem a Corbuccim je ohromná mezera. ()
Cožpak Cleef je prostě svůj, opět co by pistolník co nikdy nemine. Ovšem doprovodné "figurky" v podobě ožralýho tlusťocha, indoněmýho atleta a hlavně konkurenta v rezavý paruce s banjem jsou dost protivný. Děj pak nezachrání ani ultra slizkej hlavní "záporák" s plechovejma terčema a kudlou v hůlce, ani počty zabitých nepřátel, kdy vlastně padají jak hrušky naprosto bez většího důvodu a efektu desítky chlápků. ()
Není to western a není to ani spaghetti western. Je to něco mezi tím, což znamená, že z obojího něco. Fanoušci zmíněných žánrů zaskřípají zuby, že to prostě není nějak ono, avšak v ryze zábavné formě snímek funguje naprosto dokonale. Hvězda stříbrného plátna a především matador spaghetti westernů Lee Van Cleef se zhostil hlavní role a vyznívá přesně tak, jak je v těchto filmech známý. Skromný, nebojácný a zásadový. Snímek je plný nápadů, hlavně co se týče ukrývání zbraní, které byly použity i v mnoha pozdějších filmech. Sabata je jméno záhadného a lehce šíleného střelce. Něco takového vždy fungovalo v rámci napětí a dané atmosféry. Nakonec i Clint Eastwood či Franco Nero by mohli vyprávět. Námět příběhu také není v dnešní době už nic neznámého. Byl recyklován tolikrát, že se i tato klasika vlivem tohoto skutku stává pro dnešního diváka naprosto předvídatelná. Ale není důvod si tím kazit filmový zážitek. Snímek je k plnému uspokojení plný westernových a spaghetti westernových postupů a hlavně kaskadérských scén, které jsou prostě úžasné. Sabata je ve své podstatě stejný pojem jako Django. Když se takové jméno vysloví, je okamžitě jasné o koho se jedná a co má od něj očekávat. ()
S láskou al dente uklohňané, spousta podivných a celkem protivných postav, gradace téměř noirově nekonečná, neprůstřelný hlavní hrdina, chladnokrevný Ital. Nesmí chybět dynamit, vrhání nožů a naolejovaný Bruce Lee na trampolíně. Prostě špageťák jako řemen... Za soundtrack přidávám hvězdičku. ()
Sabatovky se dle mého soudu značí dobrými přestřelkami, to je pro mne ale skoro jediné pozitivum. Tento styl mi zkrátka nesedí, těch dějových zvretů je až přespříliš a působí to navíc silně přeplácaným dojmem. Přiznám se, že u tohoto prvního dílu jsem se skutečně nemohl dočkat konce... ()
Série cirkusových čísel, propojených chatrným příběhem. ()
Zbytečně domotané, pomotané a zamotané. Já mám rád přímočaré věci, a tak i westerny. Na druhou stranu musím přiznat nové prvky, občas úsměv, špetku napětí a dobré herce. Trochu proti je to, že jsem pár drobností nepobral. Dal jsem tedy šedesát s tím, že podruhé netřeba. Ale za ten úplný konec plný nesmyslů a natahovaný strhávám ještě dvacet. ()
Vždycky elegantní Lee Van Cleef střílí ve městě lidi kolem sebe jak na běžícím pásu a tak nějak to nikomu nevadí, ani to moc nikoho nezajímá. Nejen že se VŽDYCKY trefí, ale navíc s absurdně milimetrovou přesností od boku na desítky metrů. Do toho různé vynálezy, jako střílející hudební nástroje, střílející kabelka, střílející zrcadlo, střílející ... no je to přitažené za vlasy, ale jinak celkem zábavný netradiční western. ()
Režisér Gianfranco Parolini natočil na svou dobu velmi zvláštní western, který se vyznačoval mnohými zvláštnostmi. Tak předně sám hrdina. Ten, jak už to tak bývá, patří k těm, kteří šetří slovy. Na druhé straně je to asi nejlepší pistolník historie filmových hrdinů Divokého západu. Snad ani jednou neminul a trefil prakticky z jakéhokoli místa a pozice. Dostal úplně všechny a že těch přestřelek bylo. Film se může chlubit celou řadou akčních scén a výbuchů. Hlavní pistolník se navíc obklopí prazvláštním indiánem a další bizarní postavičkou. Rozhodně se na film dá dívat a divák se nenudí, místy je snímek i zábavný. Na druhé straně...většina příběhů o střelcích je přehnaných, ale hlavní hrdina se alespoň za potí. Ovšem Lee Van Cleef ani náhodou a to mi přijde už trochu přes čáru, že mu všechno takto dokonale vychází. Závěrem dodám, že netradiční je i hudba, za to se mi ale hodně líbila. ()
Pekný spaghetti western. Veľa strelby, žiadne ženy čo pletú hlavných hrdinov :-) a špeciálne zbrane pridávajú pozitívnu image filmu. Hlavná postava Lee Van Cleef, "najlepší zo zlých". ()
Film je zvláštní, žádnej klasickej spaghetti western. Divný postavy - tím nechci říct nezajímavý. Dobrý výkony všech - Bergera, Spally, Cantiho. Dobrej záporák v podání Franca Ressela. Všemu ale vévodí Lee Van Cleef. Bez něj by to bylo tak na 60 procent. On to vytáhnul na 80 procent. ()
Dobrý klasický špagetový western s tvrdým neomylným pištoľníkom obhajujúcim spravodlivosť, ktorý okrem neomylnej mušky a bystrého umu vystupuje veľmi tajomne, pretože, tvorcovia taja jeho pohnútky. Proti nemu stojí miestny vydriduch Stengel, ktorý je rovnako namyslený ako je nebezpečný. Situáciu ešte mieša Banjo, ktorý je rovnako tajomný ako hlavný hrdina a výborne dopĺňa atmosféru aj po hudobnej stránke. Produkcii sa podarilo vďaka hudbe a Lee Van Cleef hereckému výkonu dosiahnuť správnu westernovú atmosféru, plnú heroizmu, drsného napätia a guliek lietajúcich vzduchom. Na druhej strane mal scenárista zjavne zmysel pre humor, pretože zápletka okolo bankovej lúpeže sa hmýri rôznymi postavami a postavičkami a dej je plný vtipných momentov. 70% ()
Sabata je film, kvůli kterému se režisér Gianfranco Parolini rozhodl opustit Sartanu. Jestli to bylo dobré rozhodnutí ukáží až další díly. Hlavně teda proto, že Sabata je si s prvním Sartanou v mnohém dost podobný. Nejvýraznějším rozdílem je míň humoru na úkor dramatu a samozřejmě herec v hlavní roli, Lee Van Cleef. Tato americká hvězda italského filmu se tu představuje pro něj netypicky jako vesměs kladný hrdina. Filmu trošku sráží nohy na tento typ snímku delší stopáž. I když se během ní většinou z něčeho střílí, takže zas tak velký problém to naštěstí není. Tak uvidíme jakou kvalitu budou mít následná pokračování. Doufám že minimálně stejnou. ()
Tak jako... Nevím no. Určitě to nedoporučím dal, ale jsem rád, že jsem to viděl. I když bych vlastně radši viděl cokoliv jiného. Na "dolary navíc..." to nemá ani omylem. Záporáci vypadali jako z filmu o italském účetním, jinak přestřelky pěkný, rozuzlení taky ušlo. Vlastně to docela šlo 😎 ()
"Bol som trubačom v siedmom regimente, svojim dychom by som odfúkol aj slona... Ale regiment mi zobral moju trúbku, ani neviem prečo , ešte aj fľašu whiskey...." ()
On to tam prostě dá, aby to tam BYLO. Výstižněji nelze popsat počiny pana Paroliniho. Nic nedává smysl. Nikdo tu nemá opodstatnění. Nic k ničemu nesměřuje. Nic nemá logiku. Nikdo se nechová ani trochu jako reálná osoba. Ale má super zbraně, super věci, super ohoz, super vlasy, nebo super velký počet obětí k zabití... a rejža zase super spoustu peněz. Po tolika letech si některé filmy zaslouží a některé vyloženě žádají revizi. Že Sabata z ní nevyjde jako vítěz už tuším hodně let. Ale bylo to možná ještě horší. Co se za ta léta změnilo? Už znám pana Paroliniho a jeho režijní um. Bez zaujetí, není to dobrý režisér, nemá dobré filmy, neumí dobře vést, v takovém Samsonovi (1961) dokonale předvádí, jak je naprosto neschopný udržet cokoliv jen trochu dějového pohromadě. Zdánlivá zmatečnost Sabaty, kterou jsem mohla dříve považovat za důsledek vlastní nepozornosti, není tedy jen zdánlivá, ale vychází přímo od autora. Až když už znám většinu účastníků téhle zábavy, konečně chápu, "kdo je tu jako kdo"! Proč ale dělá to, co dělá? Překvapivě z toho tahle věc pořád vychází lépe než jiné (a jiné autoři), protože Parolini snad nemá jiný záměr, než předvést svoji formu a náklady, a pokud v hlavě něco má, nikdy to, bohužel (?), nedá do scénáře. Scénáře... ech. To jest těch (maximálně!) pět vět v hodině a tři čtvrtě, které vysvětlují zcela nelogický děj (ještě nelogičtějším zdůvodněním), vedle čehož koexistují pouze hlášky vtipkující (nikoliv vtipné), tvářící se obsahově (pouze tvářící), a stylové (všechny). Jednořádková zápletka rozplizlá do ubíjející stopáže, navíc postavená na nesmyslu (Sabata vydírá pomocí důkazu, který si v rámci efektního bouchnutí zničí. Nemá tedy již čím vydírat a "záporáci" nemají žádný důvod pro to, co tu hodinu a půl dělají). Charaktery nejsou tak zábavné (ony hlavně žádné nejsou), drahé vychytávky tak objevné a scénář tak žůžový, jak zřejmě měl být. Vzhledem k tomu, že na exhibici formy už mě neutáhnete, a nikdo tady nemá možnost do svých "postav" dát vůbec nic, zůstává tedy co? Pořád hezká hudba, ač, jistě, ohromně stylová. Dobří herci, kteří ale (podobně jako u Fulciho) dokazují, že když je špatné vedení, nezachrání to nikdo. Za co cenit? Za to, rejžo, že si sem nataháte tolik skvělých herců a milých kluků a pak ty v hlavních rolích necháte jenom blbě pózovat a ostatní stylově vyvražďovat po desítkách? Tomu se říká obžerství formou. A za to, sorráč, už ode mne chválu nezískáte... Neumím si představit, jak (pokud bude) bude po revizi vypadat druhý a třetí Sabata, mnou, oproti tomuhle, považovaný za odpad už při první projekci. Ony prachy opravdu nejsou všechno, autore. Nevěřil byste tomu, ale nějakou jednu, malou, nepatrnou motivaci a zápletku, jinou, než jen, že buď chci prachy, nebo chci víc prachů, nebo chci někoho obrat o prachy, respektive někomu nechci dát prachy, a nakonec se utopím v prachách, tralala, konec... Iluze o zábavě bohužel vzaly za své. Takže bonus filmu: rodinný podnik akrobatů je obsazen skutečným rodinným podnikem cirkusové rodiny Ukmarových. () (méně) (více)