John Q.

Od samého začátku jasně nasměrovaná, vykalkulovaná podívaná, ženoucí kupředu s jediným záměrem, vyždímat z každého svého diváka i tu nejposlednější slzičku, schovanou klidně až v patě. Já tento záměr filmařům tedy v žádném případě nechci vytýkat, i těchto slzopudných počinů je jednou za čas potřeba, ovšem samozřejmě je podstatné, aby fungovali, o čemž se dá ale v souvislosti právě s Johnem Q docela polemizovat. Emoce nechybí, ty zde gradujícím způsobem dominují v podstatě od začátku až do konce, problém je, že i přes jejich naléhavost a neoddiskutovatelnou sílu tématu na mě zapůsobili prostě chladným a ne až tak přesvědčivým dojem. A způsobeno je to především opravdu nevýrazným, utahaným tempem, dále nevyvážeností dramatických momentů a naivním přístupem k většině postav, čímž mám na mysli na jednu stranu až nesoudně šablonovité a na druhou stranu jen těžko uvěřitelné vykreslení jednotlivých charakterů. O naivitě by se pak dalo hovořit i v souvislosti s prakticky celou zápletkou, kdy sice jasně beru, že zde spousta věcí sloužila jen pro účely alespoň nějaké funkčnosti filmu, ale prostě její reálnost mi tentokrát přišla až moc za hranicí soudnosti. Herecky je pak John Q nicméně na maximální úrovni, Washington, Woods, Duvall, to jsou všechno špičky svého oboru, jen jim jsou zde ale zkrátka „podkopávány nohy“ slabým scénářem a nedůraznou réžií. Ovšem aby nebyli tvůrci zas až tak smutní, tak se přiznám, že těch pár slaných kapek se jim ze mě podařilo přeci jen vydolovat :-). (14.07.2018)

Chci zachránit svého syna, co proto musím udělat? Vzít pár rukojmích? Vzít nemocnici jako rukojmí? tak jo jdu do toho ... Miluji Tě synu není žádná jiná možnost... Denzel Waschington neměl nejšťastnější ruku na tento projekt, i když režisér je kvalitní, snímek má příliš jednoduché téma a je celá moc jednoduchý. Rozhodně se jako postava otce zavděčí stovkám milujícím matkám a otcům, které v něm, snad ne doslova, uvidí příklad hodný následování. (04.02.2005)

John Q. Archibald žije obyčejným životem. Jednoho dne se mu zhroutí celý svět. Jeho syn onemocní a nutně potřebuje transplantaci srdce, kterou ovšem nízká rodinná pojistka nepokryje. Čas běží a situace začíná být zoufalá. John se proto rozhodne pro krajní řešení. Mě tenhle film zrovna moc nezaujal, protože dost manipuluje s divákovými city a přepadnout nemocnici a dožadovat se nutné operace, mně připadlo hodně přitažené za vlasy. Film je ale i chladně natočen, a tam kde bych měl cítit lítost k hlavnímu hrdinovi, jsem cítil scenáristickou bezradnost a snahu o vyloudění si kladných emocí. U mě se tohle minulo účinkem, a to i navzdory tomu, že Denzel Washington dělal, co bylo v jeho silách. 40% (07.02.2009)

Značně rozporuplná záležitost, která je sice neuvěřitelně silná v celku (myšlence) ale naopak až brutálně infantilní v detailech (zpracování). Každá druhá scéna je buďto těžce nelogická (neschopný odstřelovač, sympatizující rukojmí, izolace pohotovosti, spousta šancí zneškodnění "únosce" ap.) nebo patetická až to bolí. A do toho všeho nám tvůrci vrší klišé přes klišé s větší kadencí než sem byl schopen unést! Denzel alias John Q sice zvládá svou roli standardně dobře i když občas těžce přehrává (což ale šacuju více na chybu rejži než samotného Mr. DW). Co nám zbývá? Dobrá (stále aktuální) základní premisa filmu + ztvárnění několika výborných epozodních roliček: Duvall, Liotta, Heche, Woods... (20.02.2012)

Denzel Washington v jeho klasické roli milujícího tatíka, který pro dobro své rodiny udělá cokoli. Nesmírně sentimentální film natočený ve stylu, jaký dokážou jen Američani. Nechybí tomu ale ani napětí, ani dobré herecké výkony. Líbí se mi takový ten filmařský styl ještě z doznívajících 90. let, v jakém se současné filmy už nenatáčí. (21.05.2016)