Collateral

"Nemůžu vám dělat řidiče, zatímco budete zabíjet lidi." Někteří lidé uvidí zastřelenýho tlusťocha a hned začnou dělat problémy. Tomu prostě nerozumím, ale protože mám rád poučení, tak až jednou přijedu do města zabít pár lidí, tak si vyberu svýho taxikáře lépe než Vincent. Mě totiž Collateral bavil, ale fandil jsem vrahovi a to asi není úplně dobře. Jenže sympaťák Vincent zabíjel svý oběti skutečně zábavně a chudák šikanovanej potomek otroků Max přitom měl tak křečovitě sevřený půlky zadku, že bych mu nefandil, ani kdyby svým tělem bránil některýho z prvních 44 amerických prezidentů. (02.03.2017)

Malinko zklamán. Mann je machr, jako režisér se nevtírá a myslí mu to. Ale tady se do hry až příliš často zapoujují nelogičnosti, ohraná klišé (natahovaný závěr mě neskutečně vytočil) i pár nelogičností (Jamie mohl párkrát utýct a neudělal to jen z vůle tvůrců, pak ale zariskoval naprosto nesmyslně...). Místy mě hodně rušila digitální kamera, která nepomohla vůbec ničemu a v kontrastu s obrazově lahodnými pasážemi na klasický film, zabíjela kouzlo některých okamžiků. A to se radši nebudu pozastavovat nad tím, že hrdinové filmu pořád dokola mluví o "velkém Los Angeles" a sedmnácti milionech lidí v něm, aby byl příběh nakonec založen na neustálém potkávání hlavních postav. Takovýhle sled náhod opravdu nesežeru. Naštěstí Cruise podle mého předvádí svůj životní výkon, naprosto přesvědčivou a cool studii "oscarových rozměrů" (a to ho nemám fakt moc v lásce), a Jamie Foxx nemá moc času kazit dojem svým neumělým a strojeným tichošlápkem, kterýmu jsem nevěřil ani ten průkaz taxikáře. A pak je tu Michael Mann, který neumí natočit vyloženě blbou scénu. Režisér, jehož mýtické souboje muži proti muži mají cosi hlubokého do sebe. Lehce zklamaných 70%, ale jináč fajn. (21.10.2004)

UPOZORNENIE ! Nasledujúci koment obsahuje vety, ktoré by niektorí uživatelia videli ako SPOILER. Ja nie som toho názoru ale ďalej čítate na vlastné nebezpečenstvo. Vynikajúci thriller zo šedivej anonymity nočného LA. Na rozdiel od väčšiny mi digitálna kamera vôbec nevadila, ba niektoré zábery podľa môjho názoru skôr umocnila takým dokumentaristicko - chladným spôsobom. Tom Cruise tu po svojich dvoch najlepších rolách (Interview + Magnolia) opäť strihol výborného záporáka . Fandil som mu tak ako sa len dalo, ale nanešťastie nie som kamarát so scenáristom takže mu to bolo houby platné. Jamie Foxx bol tiež dobrý, i keď jeho premena bola na mňa tak trochu moc "zázračná". Filmu sa dá vyčítať jedine (mierna) rozvláčnosť a záverečných 5 minút pretože takúto chybu by profík Vincentovho kalibru proste nespravil. No a ak dobre počítam, tak slečna prokurátorka ráno ten proces prehrala lebo jej odbachli svedkov. :-)))))))))))))))) (25.10.2004)

Zpočátku to vypadá, že se jedná o další film jako je výtečný povídkový snímek Jima Jarmusche Noc na zemi. Noc ve velkém městě a taxikář. Jenže tady se jedná o kruté drama o přežití. Jak nemám rád Toma Cruise, tak tady se mi líbil a musím mu přiznat i velmi slušné herecké představení. Přesvědčivý je i Jamie Foxx. Od prvních minut jsem byl napnutý a proto velkoryse přehlédnu i pár logických kiksů. (10.05.2009)

COLLATERAL byl první film, který jsem od Manna viděl a musím přiznat, že mě pokaždé dokáže přikovat k sedačce, stejně jako porpvé. Michael Mann má totiž obrovský talent, kdy dokáže úžasným způsobem vtáhnout diváka do děje a COLLATERAL je bezpochyby jedním z těch filmů, které to umí. Tady totiž nejde jen o prolnutí osudů dvou odlišných lidí, ale také o podivnou hru náhody, která je právě v tomhle snímku vykreslena s úžastnou precizností a nutí vás všimnout si jí i kdyby jste nechtěli. Herecké výkony (jak hlavní tak i vedlejší) jsou jak už u Manna bývá zvykem vynikající. Tom Cruise mě v podstatě začal pořádně zajímat až právě po COLLATERALU, kde perfektním způsobem ztvárnil zabijáka, který má jakýsi pokroucený smysl pro morálku (pochybuju, že Cruise někdo v takové roli čekal). Jamie Foxx také není špatný jen jsem chvílemi měl pocit, že se do role nedokázal vžít tak dokonale jako to dokázal Cruise. Tenhle snímek je navíc zvláštní tím, že jako jeden z prvních použil digitální kameru v takovém měřítku. Bylo to zvláštní, ale překvapivě rychle jsem si na to zvyknul, protože některé z úchvatných záběrů (hlavně v temné budově na konci filmu, kdy jediné světlo pochází z okolních mrakodrapů a pouličních lamp o několik pater níže) by jiným způsobem prostě nešly natočit. Nesmím ještě zapomenout na výbornou hudební složku, která dokresluje úžasnou atmosféru filmu, ať je to instrumentální doprovod Jamese Newtona Howarda, nebo hudba ostatních interpretů. No a co se mi nejvíc zarylo do paměti? Asi poslední záběr na odjíždějící vlak metra, ve kterém je zobrazena pomíjivost a zbytečnost lidského bytí. (16.08.2006)