Tlumočnice

Není to poctivých 5*, ale mohu s jistotou říci, že jsem velmi... velmi spokojen. Patřím mezi milovníky Pollackovy režie a myslím, že nejsem jediný, kdo si myslí, že tento skvělý režisér, který se nebál žádného tématu šel do každého svého filmu, ať už se jednalo o politický provokativní thriller či romantický film, s velkým odhodláním. Svou režisérskou kariéru zakončil dle mého názoru velice úspěšně. Čest vaší památce mistře! 85% (21.11.2010)

Sydney Pollacka mám rád. Jeho příjemně umírněná režie, bez rychlých střihů a rádoby cool záběrů (zdravím Tonyho Scotta), dává vyniknout umění herců (zdravím Clinta Eastwooda), ale tady si vybral slabší chvilku. Na thriller je to málo napínavé, jako politické drama je to nepřesvědčivé a příliš klouzající po povrchu a melodramatickou rovinu sráží jiskření obou hlavních protagonistů o síle nedomrlé hořící prskavky na vánočním stromku. Výsledkem je trochu nepřehledná trochu nuda s jedním velkým logickým lapsusem v závěru. Přesto jisté tři *, mám tyhle staromódně působící thrillery, bez efektních kudrlinek, docela v oblibě. (10.12.2005)

Povoláním Silvie je tlumočit a tlumočení je „hra se slovíčky“. Kdo, ale vlastně je. ona? Jeden vyslechnutý rozhovor a poodhaluje se minulost a. současnost, ta najednou se na sebe vrší drobné i překotné události, kterým není možné zabránit, aby se staly.Už za to zmatené dusno v autobuse, to je za 5*. Tajemná atmosféra a herecký koncert. (12.06.2005)

Nerada píšu komentáře k malinko nadprůměrným filmům, co nejsou vyloženě špatné a nezaslouží si tedy jedovatou slinu, ale zároveň promarnily potenciál, nějak se jim nepodařilo nasáknout šťávu a výsledkem je nemastná, neslaná, rozpačitá podívaná. A to je přesně případ "Tlumočnice", příliš povrchní a naivní na politický thriller, málo napínavé na thriller vůbec, chvílemi zbytečně užvaněné, stopáž mohla být klíďo-píďo o půl hoďku kratší a Nicole Kidman ani Seanu Pennovi jsem jejich postavy nevěřila, do daných rolí mi kdovíjak neseděli. Na druhou stranu, úplná nuda to nebyla a malý přesah k zamyšlení by se taky našel. Mírné zklamání - jako když čekáte ohňostroj a ono kolem proběhne jen pár děcek s prskavkama... 65% (22.03.2010)

„Pomsta je pohodlná forma zármutku.“ Okrem inteligentného, neuponáhľaného scenára, si ma TLMOČNÍČKA získala jedna radosť plynúcim dialógom. Pritom len v hŕstke scén sa zvýši hlas. Ďalej rozvážnou réžiou skúseného Sydneyho Pollacka, pútavou kamerou nenahraditeľného Dariusza Khondjiho a dobrým hereckým obsadením titulných (životom ubolených a unavených) postáv. Nicole Kidman mi po dlhom čase znova pripadala dobrá a zraniteľná a rezervovaný Penn ma zaujal kamennou tvárou a nečitateľným hlasovým prejavom. Takže si síce nie ste istí, čo si myslí, ste si ale istí tým, že mu to myslí. Spolu tvoria zaujímavý, originálny pár. Režisér mi po slabom NÁHODNOM STRETNUTÍ sprostredkoval niekoľko príjemných pocitov z pozerania svojho najnovšieho filmu (vtedy som nevedel, že posledného). Ale možno i kvôli prehnanej dĺžke (kvôli čomu postupne príde rad aj na veci, ktoré pokojne mohli byť vystrihnuté) som váhal v hodnotení. Volím prísnejšie 3*napriek tomu, že snímka strhne, dojme, ponapína diváka ako posteľnú plachtu, donúti ho zamyslieť sa a ukáže, kam až môže viesť sklamanie nad človekom, ktorému ste verili. Predčasným vrcholom je adrenalínom naprataná scéna v autobuse, ktorá ale zároveň paradoxne vôbec nepasuje do „pokojnej“ hitchcockovskej atmosféry filmu. (10.11.2005)