Blue Collar
Modré goliere
Blue Collar
Režie:
Paul SchraderKamera:
Bobby ByrneHudba:
Jack NitzscheHrají:
Richard Pryor, Harvey Keitel, Yaphet Kotto, Ed Begley Jr., Harry Bellaver, George Memmoli, Lucy Saroyan, Lane Smith, Cliff De Young, Tracey Walter (více)Obsahy(1)
Traja kamaráti, Zeke, Jerry a Smokey, pracujú v automobilovej továrni a voľný čas trávia pitím hektolitrov piva. Keď sa jednu noc opäť potajomky vykradnú od svojich žien, aby sa odreagovali v bare, dostanú bláznivý nápad vylúpiť sejf továrenskej odborovej organizácie. Z lúpeže však žiadna veľká sláva nie je, lebo v sejfe nájdu iba 600 dolárov. Až neskôr si uvedomia, že spolu s peniazmi si z neho odniesli aj mimoriadne zaujímavé a kompromitujúce dokumenty. Odbory tvrdia, že kvôli lúpeži prišli o 10.000,- dolárov, a pre túto drzosť sa ich traja kamaráti rozhodnú nemilosrdne vydierať. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
V rámci takový mojí menší exkurze do 70. let, jsem po filmech s Dirty Harrym prohledal svoje "chci vidět" a našel toto. Tohle drama docela slušně ukazuje, jak to pro obyčejný lidi bylo tenkrát v americe (ehm) docela těžký. Taky to ale nebyli žádní svatoušci, ženatí týpci chodili po nocích prcat cizí ženský a práskli 5 vejplat za koks na večer. Navzdory tomu, že mezi loupeží a reakcí ze strany odborů působil scénář dost zmateně, považuju film za celkem uvěřitelnej. (80%) ()
Blue-collar worker – příslušník pracující třídy, který se snaží uživit manuální prací. Žádný neohrožený (černý) hrdina, který by po nocích plánoval loupež století. Když už něco, bude si chtít nahrabat pro sebe, nikoli změnit, jak se věci mají. Ani blaxploitation, ani heist movie, jejichž žánrová zjednodušení režijní debut Paula Schradera odmítá. Kriminální rozměr byl potlačen ve prospěch rozměru sociálního. Schradera zajímá obyčejný, rodinu živící pracant, jehož hlavním nepřítelem jsou lidé ve vedení a jehož hlavním spojencem by měly být odbory. V ideální společnosti. Ne v té americké, na konci krizových (Watergate, ropa, vietnamský syndrom) sedmdesátých let, kdy málokdo věřil tomu, kdo stál nad ním. Výrobní pásy se nesmí zastavit, nehledě na případné oběti systému. Strýček Sam by se zlobil. Trojice kámošů z Detroitu, města aut, si pomalu uvědomuje, že vláda (obecně lidé ve vedení) je nepodrží. Dnes samozřejmý fakt, tehdy poměrně čerstvé zjištění. Film patří společně s Taxikářem (podle Schraderova scénáře) k tomu nejtemnějšímu, co nová generace hollywoodských tvůrců divákům naservírovala. Lidé zkorumpovaní, společnosti rozkradené. Peníze a moc vydrží více než přátelství. Schrader režíruje bez jakéhokoli patosu. Nepoužívá hudbu, nesoudí, ukazuje. Podrobnosti nevysvětluje. Nemusí. Abychom se dovtípili, stačí, že nás seznámí se situací postav, o něž se zajímá více než o akci (což mu umožňuje solidní herectví Keitela, Kotta i atypicky nekomediálního Pryora). Mezi scénami nechává volný prostor, jedna není těsně přimknutá k druhé. Co se děje mezi nimi, jako kdyby se nacházelo mimo jeho kontrolu a bylo to nevyhnutelné. Žánrový snímek by podobné nedotažení šroubů nepřipustil a na každou otázku by bryskně nabídnul odpověď. Schrader si problematičnost hledání správných odpovědí naopak velmi dobře uvědomuje. 80% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $6,521,083║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Od filmu s Richardem Pryorem v hlavní roli jsem čekal spíš nějakou komedii. Tady jsou k smíchu snad akorát masky, který si hlavní hrdinové vzali na vyloupení trezoru. Jinak je to drama, který ukazuje, že bejt v 70. letech dělňasem v USA v nějaký fabrice asi nebyla žádná prdel. Troufám si tvrdit, že takovej dělňas někde v ČKD ve stejný době se měl podstatně líp. Prostě makat někde za pár šupů, když na vás neustále ječí nadřízenej, že se flákáte, a ještě navíc živit nějaký odborářský netáhla, opravdu neni moc veselej život. Filmu bych dal asi 3 hvězdy, ale přidávám ještě jednu za exkurzi do dnes už neexistující automobilky Checker. To jsem teda čuměl, jak tam probíhala výroba. Proti tomu i taková výrobní linka v AZNP Mladá Boleslav, kde se ve stejný době vyráběly Š-105 a 120, vypadala jako výkřik nejmodernější techniky. Opravdu nechápu, jak ty Marathony vyrobený prakticky na koleně nějakýho zfetovanýho negra s letlampou, mohly vydržet jezdit v náročnym provozu jako taxíky. ()
Schrader, jako už známý scénárista, vystřelil svůj režisérský debut do bezútěšného prostředí dělníků z fabriky tehdy končících 70. let. Hluboká sociální sonda do světa korupce, buzerace živořících dělníků, které se firma snaží udržet tím, že je zadluží, strach mluvit o tom, abyste nepřišli o práci, tím vším se prolíná konzumní styl života obyčejných těžce pracujících lidí, vzletné ideály a stejně, když se láme chleba, tak si stejně všichni chtějí sobecky utrhnout co nejvíc pro sebe. A to štvaní lidí proti sobě, aby se odpoutala pozornost od pravých problémů, to je nadčasová klasika. // Blue collar je termín vztahující se k manuální práci a pracovníkům, především v průmyslu. ()
Tři dělníci pracující v automobilce 70. let. Žádná paráda, žijí od výplaty k výplatě, mají půjčky, po zaplacení nezbytných nákladů jim zbývá pár drobných. Jednou pohár trpělivosti přeteče a tři přátelé se rozhodnou vyloupit odborářský trezor. Co v něm najdou, je překvapí a nepříznivě ovlivní jejich zbývající životy. ()
Socální sonda do života tří dělníků v automobilce v 70. letech. Mají úvěry a pro svou rodinu denně dřou jako další miliony lidí. Jejich vedoucí chce po nich stále vyšší výkony za stejné peníze. Mají na ně páku a oni musí poslouchat a bude je to zžírat až do konce jejich života. Nenávidí vedení a sní o tom, jaké by to bylo, kdyby to bylo po jejich. Jsou to tři dobří kamarádi, kteří si připadají, že oni jsou jiní, lepší, nezkažení. S výhodou v ruce si myslí, že všechno změní, ale vše bude stejně jako při starém. Organizace a firmy si nenechají do ničeho kecat. Někomu se ucpe huba a nakonec bude kopat za jejich tým. Charaktery se lámou, pravda se zamete, názory se dají vždy ohnout. Je to silný malý - velký film o hořkosti existence ve společenství. Jak lehce se dá změnit skálopevný názor. Líbil by se mi pohled z dnešní doby do takové továrny. Dnes by to bylo ještě mnohem horší pro robotické dělníky jménem lidé. ()
Hodně syrové a autentické prostředí včetně dialogů. V podstatě se dá říct že je to film ze silným sociálním podtextem. ()
O přátelství, které rozbijí peníze a moc. Nesourodá trojice vykrádající sejf odborů byla vtipná. Poté už to bylo spíš dramatický. Film je to rozhodně zajímavý a trojice Pryor Keitel a Kotto byla fakt dobrá. Zdá se, že odbory jsou horší jak mafie. ()
Atmosféra města automobilů je výborná. Ze začátku jsem myslel, že půjde o hořkou komedii ze života automobilových dělníků, ale druhá hodina byla opravdu výborná vývojem charakterů hlavních hrdinů a jednáním odborové organizace... ()
Nesourodý film stejně jako ústřední trojice. Kotto většinou hrál záporáky, Pryor komediální role a Keitel podivné týpky v nezávislých krimi. Dohromady mě k sobě jako trojice kamarádů nepasují. A stejné je to z filmem. Film hází komediální rozhovory, ale pod tím je to depresivní sociální drama. Mizerná, špatně placená práce ve fabrice, nekonečná buzerace, neschopní odboráři a starosti kde vzít na základní věci pro rodinu. Těžko ovšem člověk může mít k hrdinům sympatie, když si stěžují na nedostatek peněz a přitom vše propíjí v baru, nebo si udělají mejdan s koksem a děvkama. A krimi? Trojice se rozhodne vykrást odborářský trezor a vydírat odbory obsahem, ale pak neví co dál a neschopné odbory se rázem mění na všehoschopnou mafii. Moc se mi nelíbil ten žárnový mišmaš ani to jak to celé dopadne (i když to co udělá Zeke bylo reálné). Nicméně určité kvality to má a 3* si to zaslouží. ()
v tomto filmu lze shlédnout ty nejluxusnější zlodějské masky v dějinách kinematografie :-) ()
Zajímavý film o třech dělnících, kteří si chtějí vylepšit finanční situaci a vykradou sejf místních odborů. Líbilo se mi vyobrazení amerického snu z trochu jiného pohledu - každodení těžké práce, buzerace na place, minimální mzda a s tím spojené, nikdy nekončící obavy z toho, že nedokážete zaopatřit svojí rodinu... ()
Tento neznámý film popisuje vlastně naši dobu. Kam jsme se to dostali (a kde byly Spojené státy už před 40 lety ! )- jsme pracující chudoba a z našich platů nejsme schopni uživit rodinu a tak kupujeme na úvěr. Jedna z výborných scén byla u televize, kde Richard Pryor kritizuje stupiditu pořadu, když se ho žena zeptá, proč teda televizi kupoval, Pryor ji odpoví- "blázníš, za ty peníze tahle televize pojede od rána do večera" Nesmyslnost konzumního světa, který diktuje, že pořád musíte něco mít, protože nevíte, kdo jste a k čemu jste. Trochu tragi-komická je rozporuplnost postav, chtějí něco změnit, uvědomují si, že něco není v pořádku, ale na druhou stranu, chtějí něco pro sebe "trhnout". Zas mě napadá ta Pryorova televize, její vlastnictví je pouze samoúčelné a je to statusový symbol. Nemluvě o klíčové myšlence filmu- "ti nahoře chtějí ty dole rozeštvávat proti sobě, aby snad náhodou nesjednotili proti těm nahoře" Bomba sociálně výbušný film ! ()
"They'll do anything to keep you on their line. They pit the lifers against the new boys, the old against the young, the black against the white - ANYTHING to keep us in our place." Aneb konečně zase film, který byl o něčem. DOPORUČUJI ! ()
Slibnej začátek sociálního dramatu, kterej nakonec vyústí v celkem ineptní srágoru... ()
Související novinky
Zemřel herec Yaphet Kotto
Ve věku 81 let zemřel na Filipínách americký herec Yaphet Kotto. Informaci prostřednictvím sociálních médií zveřejnila jeho žena Tessie Sinahon a později ji potvrdil i hercův agent Ryan Goldhar.… (více)