Svatba

Jedna z mnohých postáv Svatby niekedy na začiatku spomenie vtipnú historku z filmu, ktorý nazve príjemnou konverzačkou. Altman nás tak akoby trochu podvratne lákal na svoj film. Mohol by som teraz napísať mnoho vtipným postrehov z filmu Svatba, znamenalo by to potom, že som filmová postava, môj život je film a niekto ma pri ňom sníma? :) Svatba sa tvári zo začiatku skutočne ako konverzačná komédia, ale kto pozná Altmana vie, že postupom času atmosféra začne hustnúť a na povrch sa začnú predierať temné stránky ľudskej duše. Altman je tak glosátorom, psychológom a kritikom, ale možno ešte viac jednotlivca, ako spoločnosti, aj keď tu máme postáv neúrekom. Keďže je to stále konverzačka, tak som mal trochu väčší problém s dĺžkou filmu, vyše dve hodiny boli trochu príliš. To napríklad chápe Woody Allen, ktorého filmy vám môže Svatba trochu pripomenúť nielen účasťou Mii Farrow. Určite si počas života Altman rád pokecal aj s Hanekem. (26.03.2013)

Družba obšťastnil družičku. Švagriná sa spila na mol. Svedkovia kamsi zmizli. Starejší chaoticky organizoval. Jesť bolo čo. Aj piť. Tancovali ani z divých vajec. "Ty a počul si?: "Nevesta je vraj tehotná s bratom ženícha!". Takéto a podobné výroky je možné počuť o mnohých svadbách, vo veľa prípadoch sa tieto rodinné veľkostretnutia menia na hádky brutálnych rozmerov, zväčša motivované bitvami o majetok. Prípadne nastupuje aj okázalé, slávnostné ignorovanie niektorých hostí, čiernych ovcí rodiny a podobne. Režisér uchopil chaotickú spleť rodinných vlákien do fragmentárne dialógovo útržkovite pospájaného filmu, kde jediným spojivkom je samotná svadba, držiaca účinkujúcich na jednom mieste v jednej dobe. Odlišné rodiny, milostné vzplanutia, problémy s tehotenstvom, vyšinutosť, smrť - všetko sa rieši v typicky altmanovsky zaľudnenej koláži, plnej humorno-tragických tónov. (27.03.2013)

Altmanův kolektivní portrét jedněch zazobaných svatebčanů je sžíravou satirou na život vyšších kruhů. Svatba, na kterou nikdo nezapomene (tedy aspoň z těch, co ji přežili). Herce víceméně neznám, jenom Miu Farrow a Geraldinu Chaplin, Johna Malkoviche v jeho první filmové roličce jsem nepoznal. Zajímavější je poslední herecká role režiséra Johna Cromwella, který tu představoval oddávajícího biskupa. (29.05.2013)

Zkusili jste někdy vzít mikroskop a pozorovat hemžení mikroorganismů na sklíčku? Altman vlastně činí totéž a na ploše jednoho honosného sídla v době svatebního obřadu, který má spojit dva zazobané rodinné klany, podrobuje zkoumání lidský živočišný druh v určité situaci a epoše. S neskrývanou ironií odkrývá vzájemné vazby, vztahy a motivace. Altmanovy filmy bývají nedějové a jeho postavy neusilují o divákovu přízeň a citovou angažovanost. Svatba je satira založená na dialozích, které dohromady poskytují nejen zprávu o dvou rodinách a společenských vztazích ve zbohatlických famíliích, ale i o vztahu dobové morálky v USA 70. let. Pro mě se jedná o jeden z nejzajímavějších Altmanových snímků, i když vzhledem k nedějovosti a pomalému tempu není pro každého. Celkový dojem: 90 %. (13.11.2013)

Altmanovy filmy ze sedmdesátých let představují specifický žánr; a myslím si, že v podobné kvalitě to dosud nikdo nezopakoval. Všechny splňují parametry dokumentu i grotesky, je to tedy jakýsí groteskní dokument či dokumentární groteska. A svatba je také téma vhodné pro oba subžánry, a také se v nich často vyskytuje. Altman a jeho scénáristé přesně dodržují strukturu svatebního rituálu, kolem něhož navěsili všechny příběhy/gagy, které znali či slyšeli či je právě napadly, že by se mohly přitom stát. Pozn. 1: Nedávno mi mezi partiemi kulečníku povídal jeden, jak byl na svatbě (ještě daleko okázalejší v Indii. Také jsem se přitom smál, i když jiným věcem, ale smích byl stejný. Pozn. 2: Altmana toto téma hodně lákalo, o jeho komplement - rozvod - už asi nestál; tam se vyskytují gagy jiného typu. Pozn. 3: Malarkey *** připomíná, že i přes emotiví chování je tenhle film "bez emocí". I to odpovídá představě o "dokumentu". (16.03.2019)