Narušení

Smutný příběh o smutných dívkách, které nevěděly co s životem. Stejně jako u Přeletu nad kukaččím hnízdem jsem se musela podivovat nad systémem ústávní léčby v 60. letech. Tohle všechno Mangold zručně zachytil. Winona Ryder tady podala nejlepší výkon, jaký jsem od ní viděla a měla tu smůlu, že od ní pozornost odpoutala výraznější a rovněž skvělá Angelina Jolie. (20.02.2011)

Angelina Jolie- tak zní jediný pádný důvod, proč jsem si snímek vůbec pouštěl a zároveň proč jsem od něj odcházel tak spokojený. Ta ženská to prostě má v sobě a zde se herecky vydala takovým způsobem, že pozvedá celý film jak emocionálně, tak i kvalitativně na mnohem vyšší úroveň. Pochvalu si ale určitě zaslouží i Winona, která hlavní roli unesla statečně a vzhledem ke svému talentu předvedla také výkon hodný obdivu. Ono je to vůbec celé postavené hlavně na hercích, čímž rozhodně nechci říci, že by to byl nějak špatný a nezajímavý film, ale zkrátka jak z Přeletu udělali herci filmový fenomén a legendu, tak Narušení se hlavně zásluhou věrohodných hereček stalo tak působivým dramatem, navíc ještě s oscarovým závojem. Na to, že jsem kromě Angeliny vážně nic dalšího neočekával, musím nakonec před kvalitami snímku uznale smeknout. 80% (22.06.2013)

Hned zkraje mě překvapilo množství komentářů od mnou sledovaných lidí, vypadá to na poměrně známý film, ač já se k němu dostal až nyní (asi k tomu lidi táhl hvězdný tým hereček). Mnozí to tu srovnávají s Přeletem, jenže ten je o několik řádů výš, ač sdílí některé vlastnosti s G,I. Dobově je to zasazeno dobře, čiší z toho ta atmosféra, leč většinou hérečky zůstávají v neměnném ústavu a nebýt pár pohledů z okna, prostřihů, či montáže "tak nám uběhl rok, tady jsou některé důležité záběry", tak si ani nevšimneme, že ten rok skutečně uběhl. Příběh jako takový mi přijde postavený na hlavu, neboť jak tu někdo napsal, pokud se za obyčejnou mírnou existencionální krizi budou zavírat lidi do ústavů, to tam brzo budem všichni. Winoně to její "narušení" nevěřím, souhlasil jsem s Whoopi, když po ní vyjela v té koupelně, co si o ní myslí... Angelinu defaultně rád nemám, ale tady se evidentně snaží, zasloužila by pochvalu. Bohužel jí scénáristé občas házejí berličky ve stylu, jak ji Winona rozbije jedinou (!) větou o tom, jak už je mrtvá. Do třetice bych zmínil roztomilou (a podruhé mrtvou) Brittany Murphy. Takový smíchaný Přelet, Prozac Nation a trošku asi i Requiemu pro Panenku. Pořádně vyleštěný průměr. (01.08.2010)

Narušenie som vnímal ako nenáročný, pozerateľný film s neprehliadnuteľnými hereckými výkonmi. Nemyslím si, že okrem prostredia, je možné tento film porovnávať s Preletom. Ten je predsa v úplne inom leveli. Netreba sa zamýšľať nad úrovňou psychiatrie v danej dobe, s diagnostikou a liečbou. Prínosné bolo, že na osudoch a správaní sa niekoľkých pacientiek boli načrtnuté nejasné hranice medzi "zdravými" a psychiatrickými pacientmi. Každý herec potvrdí, že hrať negatívne postavy je ľahšie, pretože sú plastickejšie a zaujímavejšie. Aj preto tak vynikol výkon Angeliny Jolie. Ale nielen preto. Winona Ryder popri nej vyzerala ako spiaca bábika, ktorej život prebieha v mysli a na stránkach denníčku. Neľutujem, že som si tento film pozrel, aj keď nič mimoriadne mi jeho sledovanie neprinieslo. (30.01.2016)

Holčičí vykrádačka Přeletu nad kukaččím hnízdem, což sám nebyl zrovna poklad, z nějž by stálo za to krást, a to ani ve svojí době, natož o generaci později. Stejně zjednodušující psychologie podle čítanek ze staré školy, stejná křiklavost a patos, k tomu slabá logika a nulová vykreslenost osobních příběhů, které se tak stávají nefunkčně a nezajímavě generalizující. Hezčí tvářičky, ale zase vzhledem k tomu, že je to o dvacet let novější věc, spousta minusových bodů za zamrznutí ve vývoji a další za ten zlatokopecký plagiát. Víceméně vypočítavý zákusek pro otylky, co to rády jednoduché a milé, či pro ty, co rádi sexy děvenky v nesnázích. Nevinným kočičkám, ukřivděným černochům a chuderům postiženým se dostane satisfakce, všechno vylézající svinstvo se zamete zpátky pod koberec a křehulky můžeme hurá vypustit zpátky do světa. Jakoby nic. S před sebou vytrčenou vlaječkou ze zmrzlinového poháru, na niž dobrá, psychologicky proškolená víla vyšila mezi směnami poselství, že i když je svět plný hulvátů a nevšímavých tupců a jinak nic, tak je lepší v něm být než nebýt, a nevyšilovat. Vždyť skoro všichni blázni jsou přece jenom trochu zpovykanější puberťáci, co z toho vyrostou. A o tom tohle je. Inu, každému jeho hap-hap-hap-happyend. *~~ (29.08.2016)