Narušení

Smutný příběh o smutných dívkách, které nevěděly co s životem. Stejně jako u Přeletu nad kukaččím hnízdem jsem se musela podivovat nad systémem ústávní léčby v 60. letech. Tohle všechno Mangold zručně zachytil. Winona Ryder tady podala nejlepší výkon, jaký jsem od ní viděla a měla tu smůlu, že od ní pozornost odpoutala výraznější a rovněž skvělá Angelina Jolie. (20.02.2011)

Hvězdně obsazené a následně i hvězdně zahrané drama z prostředí psychiatrické léčebny. A přestože Angelina Jolie zrovna není mým šálkem kávy, tak v tomto snímku mě dost zaujala a svého Oscara si těžce vybojovala. Ale i ostatní nezůstávají pozadu, Winona Ryder zde ze sebe také dostala maximum. Menší roli výborně a věrohodně zvládla i Whoopi Goldberg a Vanessa Redgrave. Nečekaným překvapením byla pro mě i Brittany Murphy. Snímek je vtipný, dojemný, dramatický a doplněný o velmi dobrou hudbu. Film na mě udělal velmi pozitivní dojem. (24.09.2007)

Ano, ze srovnání s podobným Hnízdem či téhož roku natočenou Krásou odchází Narušení jasně poraženo, ale se vztyčenou hlavou. Potenciál se mi nezdál vytěžen do maxima, i tak jsem si celý film intenzivně prožil. Ze zmiňovaných skvělých hereckých výkonů prostě musím přihodit něco i já - Winona je tu sladší než v Edwardovi a Angelina podává životní výkon, sežral jsem ji to a to se nedá o většině jejích rolí říct a obě jsou strašně sexy i když každá uplně jinak. A Whoopi tradičně skvělá, i když sexy není nijak. 8/10 (04.07.2014)

Očekával jsem větší "psycho", ale i tak musím jen a jen chválit a to především herecké výkony, všechny postavy jsou přesně obsazené (mě osobně velmi potěšila Whoopi Goldberg), Winona má v hlavní úloze tu správnou hloubku, ale film táhne samozřejmě především oscarová Angelina Jolie, která (použiju slova Kleopatry) si tu na hraní nehraje, ale předvádí svůj vlastní temný koncert, od precizního výkonu až po ten zneklidňující vizuál. (02.03.2013)

Holčičí vykrádačka Přeletu nad kukaččím hnízdem, což sám nebyl zrovna poklad, z nějž by stálo za to krást, a to ani ve svojí době, natož o generaci později. Stejně zjednodušující psychologie podle čítanek ze staré školy, stejná křiklavost a patos, k tomu slabá logika a nulová vykreslenost osobních příběhů, které se tak stávají nefunkčně a nezajímavě generalizující. Hezčí tvářičky, ale zase vzhledem k tomu, že je to o dvacet let novější věc, spousta minusových bodů za zamrznutí ve vývoji a další za ten zlatokopecký plagiát. Víceméně vypočítavý zákusek pro otylky, co to rády jednoduché a milé, či pro ty, co rádi sexy děvenky v nesnázích. Nevinným kočičkám, ukřivděným černochům a chuderům postiženým se dostane satisfakce, všechno vylézající svinstvo se zamete zpátky pod koberec a křehulky můžeme hurá vypustit zpátky do světa. Jakoby nic. S před sebou vytrčenou vlaječkou ze zmrzlinového poháru, na niž dobrá, psychologicky proškolená víla vyšila mezi směnami poselství, že i když je svět plný hulvátů a nevšímavých tupců a jinak nic, tak je lepší v něm být než nebýt, a nevyšilovat. Vždyť skoro všichni blázni jsou přece jenom trochu zpovykanější puberťáci, co z toho vyrostou. A o tom tohle je. Inu, každému jeho hap-hap-hap-happyend. *~~ (29.08.2016)