Bolero

Očekával jsem opravodýv 'průser', ale jsem celkem překvapen jak mě tohle chytlo. F. A. Brabec se snaží bořit zažitá schémata české kinematografie, pohrává si se střihem, kamerou a smyslem vyprávění, ale to není to jediné co se mi tolik líbilo. Zajímavý je i scénář, který sice občas upadne pořádně pod průměr a chyb je v něm habaděj, ale jeho snaha přiblížit se realitě - něco podobného jsme mohli pozorovat i u otřesného snímku Panic je nanic - tu opravdu nevychází v niveč. Hodně se tu opíráte do herců, ale jejich proměnlivé výkony (zejména Bartoška) - ač z počátku děsivé - se mi nakonec také zalíbily, skvěle totiž doplňovaly celkovou atmosféru. Trochu horší je to už se samotným příběhem, jak už jsem se zmínil, scénář křípe a nepřehlédnutelně, občasné sklouznutí do klasického kriminálního příběhu nebudu zmiňovat jako problém, horší je to už se samotným rozřešením záhady. Téměř 3/4 snímku policisté tápají a nemají se vůbec čeho chytnou, chybí jim prostě jakýkoli styčný bod a pak si najednou jeden z nich všimne dívky, která lhala, že na místě, kde se udál začátek trestného čiu, vůbec nebyla. Vystavení tématu jako rodinného dramatu je zajímavé a vcelku slušně podkresluje zdejší poměry, hold kdo na to má, může si dělat téměř vše. Brabcova režie mi prostě sedí a jeho spojení s Jiráskem vnímám veskrze pozitivně. Bolero se mi líbilo hodně, ale těch chyb je opravdu škoda. [TOP 19/5 32%] (24.03.2007)

Byl jsem po velké mediální masáži natěšen, že uvidím výbornou kriminálku. Místo toho jsem se dočkal průměrného filmu, kde se vlastně celou dobu skoro nic neděje a na němž je to nejlepší bezpochyby kamera a jiné efekty. Pan Brabec to prostě umí s kamerou jako nikdo jiný, a to dokazuje i v tomto filmu, a to je ten důvod, proč nakonec dávám dvě hvězdičky, díky umění pan Brabce, kterého se nebojím označit za nejlepšího kameramana u nás a jednoho z nejlepších na světě. Ale na druhou stranu by měla vésti k zamyšlení skutečnost, že kamera a efekty jsou zde lepší než děj a herecké výkony. Ale nakonec jsou z toho dvě solidní hvězdičky. (30.05.2007)

Kdybych exhibicionistu Brabčáka potkal večer v parku, svázal bych ho do kozelce a předhodil holubům, takhle mu můžu leda tak na dálku vzkázat, že je vážně magor, protože svoji nezvladatelnou potřebou být originální za každou cenu zazdil dobrou kriminálku. Silný příběh podpořený skutečnými událostmi a olemovaný seznamem známých ksichtů, který se čte jako Kdo je kdo ve světě šoubyznysu, si tak budu pamatovat jen díky Janče Štefánkový a její názorné ukázce, že červená je nejkrásnější barva na světě. Pardon, na ženě. (25.01.2013)

Na tenhle film mam takovou zajimavou vzpominku. V nasem kině se konala čerstvá městská premiéra a Bolero přišel osobně uvést pan F.A. Brabec s paní Brabcovou. Měli kratičký proslov a s přáním příjemného pokoukání a upozorněním, že po filmu bude následovat beseda, se odporoučeli do vedlejší restaurace na červené víno - podávají ho ve spec. keramickým džbánku připomínajícím květináč a vždycky, když ho přede mě postaví mám chuť do něj hodit pugét kopretin. Film ušel. Sice žádný zázrak, ale pobavil. Efáčka se vrátila do sálu s doměním, že budou debatovat s lidmi, ale k mému zděšení většina přítomných odcházela (včetně mě - musel jsem, nebyl čas) a to mě, jako člověka považujícího filmový průmysl za stěžejní a vážícího si každého tvůrce, mrzelo. Vstal jsem, sebral odvahu, vzal s sebou svou dnes už strašně bývalou přítelkyni a štrůdloval jsem si to směrem k Brabcům. Najednou jsem stál tváří v tvář FAB a stiskl mu ruku. Gratulace ho zřejmě potešila a na oslavu začal nenápadně svádět mojí horší polovičku (což jsem si vykompenzoval díky paní Brabcové). Tak to jen tak pro příště.... (30.01.2009)

Hudba, kamera, skvělí Bartoška se Stropnickým (ten se už trénoval na "Kriminálku Anděl"), úlisní záporáci a jejich čin, ze kterého mě mrazí ještě týden po zhlédnutí televizní reprízy. Druhá polovina nemusela být tak rozvláčná, přesto "Bolero" považuji za jeden z nejlepších porevolučních kriminálních filmů. (29.02.2020)