Režie:
Jiří ChlumskýScénář:
Irena PavlováKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Jan KolářHrají:
Klára Issová, Milan Bahúl, Božidara Turzonovová, Pavel Kříž, Jiří Štěpnička, Radek Holub, Klára Jandová, Pavel Landovský, Zdena Herfortová, Šárka Ullrichová (více)Obsahy(1)
Romantická pohádka o neposlušné princezně, které se přestala lepit smůla na paty, když pochopila, že strůjcem svého osudu je pouze ona sama... Po smrti rodičů vychovává laskavá královna (B. Turzonovová) sama své vnučky Svatavu (K. Issová) a Ladu (K. Jandová). Trápí ji, jak se Svatava chová, vadí jí její zlomyslná a hašteřivá povaha. Po jedné hádce, kdy královna vnučku opět napomíná, Svatava nečekaně zmizí. V jiném království vládne urostlý král (M. Bahúl). Zatím marně hledá nevěstu, protože jeho nároky jsou velké. Chce jen takovou, která dovede vytvořit paličkováním stejnou krajku, jakou měla na šatech jeho matka. Králův rádce (J. Štěpnička) rozešle princeznám v okolí obrázek krajky spolu s pozvánkou na královský ples. Princezna Svatava doputuje do sousedního království, ale protože ji pronásleduje její špatný Osud (R. Holub), všude, kam přijde, přináší jen smůlu. Rozbije všechna vajíčka určená na přestavbu královského paláce, chce pomoci královské švadleně, ale nechtěně u ní způsobí požár a zapálí drahocenný vyšívaný závěs. O podivné výtržnici se doslechne i král. Mezitím děvče potká svůj špatný Osud tváří v tvář. Ten jí prozradí, že všechno může sama změnit… (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Snesitelná pohádka, ale nic víc. Bahúl a Kříž jsou do svých rolí značně přestárlí. ()
Posledni dobou se u nas pekne pohadky snad ani netoci :-( ()
Osud neosud, pokud umíte paličkovat, tak podle vzoru krajku uděláte, pokud paličkovat neumíte, tak předpokládat, že se vám to čirou náhodou povede tím, že budete něco nepříčetně motat, je silně naivní. Pokud je člověk škodolibý, tak si vychutná, co všechno se princezně pokazí. spoiler - pokazí se všechno - konec spoileru. Nakonec se vezmou. ()
Příjemně jiná pohádka, v níž vlastně není zlo - jen smůla a osud, jenž se hlavní hrdinka v kouzelném podání Kláry Issové pokusí změnit. Vadilo mi vlastně jen obsazení Milana Bahúla, který se mi pro roli zdál až příliš starý, a Pavla Kříže, který se mi nezdál vůbec. Všichni ostatní byli dobří až více než dobří a scénář Ireny Pavlové se díkybohu obešel bez krkolomných zvratů a ukřičených situací. ()
Celá ta štrapáce princezny se škaredým osudem vypadá dost naivně. Vtipnost postavy italského kavalíra spočívající výhradně na přehnaném přízvuku taky nic moc. Vzpomínáte si na francouzského žalářníka z Šíleně smutné princezny? Rozdíl v úrovni ztvárnění postavy dané kategorie je propastný. Ne, že by na italském staviteli bylo něco špatně - kromě přízvuku a stereotypizovaného zvýšeného zájmu o ženské pohlaví není na něm právě vůbec nic. Zato na králi je toho hodně. Nevím, co si mám myslet o králi, který se neožení, dokud nějaká holka nevyšije přesnou krajku (kdyby to byl nějaký starý dynastický zákon, prosím, ale tohle zavání hodně divnou úchylkou). O králi, který ani v největším horku nesundá kožich, v jehož království je např. jediný "hospodář" (doslova jako funkce!) a do jehož paláce, ano až do jeho komnat si jen tak nepozorovaně vejde delikventka, kterou právě honí celá jeho garda. Dále nevím, co si mám myslet o království, jehož královna a obě princezny obývají jedinou místnost, v níž spí, připravují si (samy) a konzumují jídlo a také zde na trůně dávají audience cizím vyslancům. Ano, království je zchudlé a zadlužené, ale to mi na vysvětlení tohoto stavu nestačí. Přes to všechno patří tato pohádka k těm lepším z nového tisíciletí, protože jejímu příběhu kostrbatost a všudypřítomná nedotaženost zpracování celkem neubližuje. Motiv škaredého osudu je sice lehce zmatený, ale přesto pro vyprávění nosný a Holub je v této roli epesní. Obě princezny budí po všech stránkách mimořádně silný estetický dojem, což platí i o kostýmech (všech postav), vkusných a jaksi autenticky krásných. Silná je ale především estetika torzovitě utvářených prostor a objektů, jako je princeznin "dětský bunkr", polorozpadlý starý kostel jako místo SPOILER sňatku KONEC SPOILERU a konec konců tomu odpovídá i to výše kritizované bydlení v jediné místnosti. Scénografie je vůbec silnou stránkou této pohádky, je ale škoda, že zmíněným způsobem nebyla pohádka scénicky zpracována koncepčněji, že jde jen o několik málo zajímavě řešených míst. ()
Zoufalé. ()
Vlastně mi vadilo jen to, že se král oholil (bez vousů vypadal starší a měl příliš ostré rysy). Všichni ostatní byli vybraní perfektně. Klára Issová se mi velmi líbila. Italského stavitele Pavla Kříže jsme všichni žrali. Božidaru Turzonovovou jsem za její charakter obdivoval. Radek Holub (kterého jsem do této chvíle neznal), byl zajímavý. Pavel Landovský zvládl své rozhořčení nad ztrátou vína perfektně. A námět (špatný osud poněkud lehkomyslné princezny) je zajímavý. ■ P.S. Když král ležel v tom hnoji (ještě, než se oholil), tak vypadal docela mužně. ()
Už od úvodu příjemně zaujme herecké obsazení - Božidara Turzonovová, Klára Issová, Klára Jandová. Role Osudu je zajímavým nápadem a Radek Holub ho ztvárnil skvěle, stejně jako Pavel Kříž stavitele nebo Pavel Landovský sklepmistra. Kladem je právě špatný Svatavin osud, ale mohl být ve scénáři rozveden hbitěji, vtipněji. ()
Hezké scenérie. Ale postavy se chovaly jak největší dementi, to, co je každému jasné a do očí bijící, o tom se zde hraje jako o největším tajemství všech dob, prostě je to o ničem. A ty rádoby vtipné postavičky fakt vtipné nebyly. ()
Pohádka, která neurazí, ale ani nenadchne. Klára Issová se narodila do role princezen a panenek Marií, takže v tomhle ohledu se dá mluvit o úspěchu. Milan Bahúl se naopak hodí do rolí záporáků a rozpolcených mužů, moudrý, přestárlý princ není úplně jeho šálek kávy. A jaký lepší kontrast ke kráse Kláry Issové, jež se chová zpupně a rozmařile, bychom mohli nalézt v podobě ošklivého osudu, než Radka Holuba? :-) ()
Viděl bych to na lepší průměr,nebyl jsem z filmu u vytržení,ale na druhou stranu jsem se ani nenudil,bavili mě hlavně Pavel Kříž a Radek Holub v příběhu o tom,že karma je svině.Potěšilo mě,že chybí troškovsky "vtipné" postavy různých "roztomilých" šišlalů a koktalů,oceňuji i absenci Jiřiny Bohdalové. ()
Na tu pohádkovou bídu... ()
Když přimhouřím oči nad markantním věkovým rozdílem hlavní dvojice (Bahúl není Kramár a k Issové se opravdu nehodil) a chudou výpravou (bohatý král obývá hrádek se třemi sloužícími...), jednalo se vlastně o slušnou podívanou se zajímavým námětem. Na zpříjemnění předvánočních chvil ideální. ()
Dvěma starším kocourům se zachtělo skoro o dvacet let mladších nevěst. Té hezčí k tomu stačí krása, ta méně hezká (ale celkem roztomilá) musí ještě umotat krajku. Jenže její ošklivý osud jí v tom dlouho nepřeje, protože zlobila. Pohádka není úplně marná, ale něco mi na ní stále nesedělo. Ať již postarší hlavní hrdinové, tak někdy hloupé chování postav, či království, kde tři lidé žijí ve dvou místnostech, nemajíce služebnictva, k tomu nekonzistentnost chování babičky - královny. Nakonec vše dobře dopadne, jen ten osud zůstal stále stejně ošklivý :-) ()
Za nejtragičtější zvrat v této pohádce považuji oholení Milana Bahula. ()
Výpravná a do skutečných lokalit zasazená pohádka, která se možná více líbí svým projevem než obsahem. Mně osobně nejsou nijak sympatičtí hlavní představitelé, Kláru Issovou opravdu nemusím, Bahul dokud měl vous, byl dobrý, poté, co se oholil, vypadá opravdu staře. Kříž hraje příjemnou postavičku, Landovský vypadá jako opravdu starý děda, snad jen Božidara Turzonová je ve své roli přesná. Námět také není žádná sláva, král hledá nevěstu podle toho, zda dokáže přesně podle návodu vyšít krajku na svatební šaty. Pak se ale nedivme, že si stále ztěžuje, že nemá ženu a následníka trůnu, když má tak uvalenou podmínku. Ano, jsme sice v pohádce, ale i tak by to mělo trochu dávat smysl. A bohužel hodně scén jej buď nedává nebo je hodně přitažených za vlasy. Navíc se mi hodně nelíbil osud, který zcela zásadně a násilně ovlivňoval jednání hlavní hrdinky. Vznikla tak tradiční pohádka České televize pro Vánoce (drahá, velkolepá a přitom prázdná), která těm starším tradičním nesahá ani po paty. Natočeno na hradě Stránov a Houska. Hudba: Jan Kolář ()
Na to, že se jedná o pohádku či historický snímek se mi jeví tento televizní počin jako zdařilý. Ocenit lze zajímavé zámecké i přírodní prostředí v němž se natáčelo, bohaté kostýmy, nepříliš početný kompars a dobrodružný příběh nepostrádající originalitu. Také pár vtipných momentů se tam našlo. Herecky to nebylo nejhorší, jen mladí krásní pincové u nás nějak došli, tak bylo třeba vzít někoho zkušeného, ze sousedství. Místo obvyklých sudiček se s humorem zhostil jejich role osud v podání Radka Holuba. Jediné co tam chybělo byla pohádková atmosféra, prostě tvůrci nevyužili všech možností, které jim příběh nabízel. Škoda, mohla to být pecka. ()
jak už tu někdo zmiňuje, konečně zas jedna pohádka, která nemá zapotřebí dělat z králů směšné nebo senilní postavy a vůbec si bohatě vystačí bez komických prvků a rádobyžertovných postav (i když jistý pokus v postavě architekta Compostiho tu ze začátku je). Konečně zase jedna pohádka, kde jde o víc, než aby se princezně dostal adekvátní protějšek, případně naopak. Myslím popasování se s Osudem, který tu má podobu Radka Holuba a který "kde může, pomůže." Osvěžující jsou neotřelé lokace (Houska a Stránov) a v důsledku nakonec i to velmi skromné (asi nedostatek financí?) pojetí obou "království": v jednom královna s vnučkami obývá celkem asi tři místnosti, zároveň sloužící jako kuchyň, ložnice a trůnní sál a obejdou se zcela bez služebnictva. V druhém může hledaná osoba nepozorovaně vlézt královi až do ložnice a způsobit stavební kolaps, když zlikviduje snůšku vajec na jednom statku. A ještě: vyžadovat od hrdinů, aby byli výhradně a jenom mladí, je pěkný nesmysl. ()
Taková průměrná ,,nedělní,, pohádka. Scénář neurazí, ale ani nenadchne a nějaký velký herecký výkon také nelze očekávat a celkově to tak nějak funguje a lze u toho obstojně strávit čas.. Průměrné 3z5 ()
Televizní pohádka Nejlepší přítel z roku 2003 se stala objektem mé pozornosti na začátku léta páně 2020. Pohádky jsem jako dítě pochopitelně miloval a v období socialismu se vždy těšil na nový štědrovečerní přídavek a samozřejmě také na opakování těch starších, protože v době dvou televizních programů se na obrazovkách objevovaly jen vzácně. V dospělém věku pro mne pohádkové příběhy představovaly hlavně únik z reálného světa, jehož pochopení pro mne bylo s přibývajícím věkem čím dál složitější. Ale vraťme se k pohádce O svatební krajce, na kterou jsem byl zvědavý hlavně z toho důvodu, jak si povede v konfrontaci z kvalitními starými pohádkami. Při pohledu na herecké obsazení mne potěšilo, že jsem viděl nějaká známá jména, zvláště Pavel Kříž v roli italského architekta byl sázka na jistotu. Nicméně mne trochu překvapila přítomnost Milana Bahúla, který mi nebyl sympatický v Ordinaci v růžové zahradě a do této pohádky se hodil asi jako buldozer do prodejny s keramikou. Příběh začal představením dvou království, přičemž v jednom vládl moudrý král Filip (Milan Bahúl), který byl svobodný a nemohl najít tu správnou nevěstu. Chtěl totiž jen takovou, která dovedla vytvořit paličkováním stejnou krajku, jakou měla na šatech jeho matka. Jeho pravou rukou byl rádce Jakub (Jiří Štěpnička), který se staral o různé věci a také o rekonstrukci zámku, na kterou byl povolán odborník na slovo vzatý, jímž byl italský architekt maestro Composti (Pavel Kříž). Ten si mimo jiné poručil mnoho vajec do malty, které mu měl dodat hospodář ze statku (Otmar Brancuzský), dále nové závěsy od tkadleny (Zdena Herfortová) a samozřejmě další věci. V druhém království vládla stará ovdověla královna (Božidara Turzonovová), která zároveň vychovávala své vnučky Svatavu (Klára Issová) a Ladu (Klára Jandová). Trápilo ji, jak se Svatava divoce chovala a také jí vadila její zlomyslná a hašteřivá povaha. Po jedné hádce, kdy královna vnučku opět marně napomínala, Svatava nečekaně ráno zmizela. Mladá dívka doputovala do sousedního království a v tom okamžiku ji začal pronásledovat zlý osud (Radek Holub), který ji nasměřoval na statek k onomu hospodáři, který se měl postarat o vejce. Ten Svatavu přijal na výpomoc a první den vše proběhlo v pohodě, jenže když dívka usnula na seně, kde byly také koše s vejci, zjevil se osud a vejce vysypal a rozbil. Ráno spoušť objevil hospodář a Svatava měla co dělat, aby utekla. Mezitím králův rádce (Jiří Štěpnička) rozeslal princeznám v okolí obrázek krajky spolu s pozvánkou na královský ples, který se měl za pár dní konat na zámku na který později přijela i princezna Ladunka s babičkou. Předtím však Svatavu osud nasměroval do města, kde stál i královský zámek a zde se jí ujala zmíněná tkadlena, která ji vzala k sobě domů a ukázala jí utkané zámecké závěsy. Nešťastnou náhodu je však Svatava zapálila a práce tkadleny tak přišla vniveč, takže se vydala na zámek a na Svatavu, o které nikdo nevěděl, že je to princezna, si stěžovala. Král Filip po ní vyhlásil pátrání, jenže ji ani stráže hledat nemusely. Osud totiž opět zapracoval a poslal Svatavu do sklepení zámku zrovna ve chvíli, kdy zde popíjel král Filip spolu s italským architektem víno, které jim naléval sklepmistr (Pavel Landovský). Když jejich hodokvas skončil, dívku snědla zbytky jídla a usnula ve sklepě na stole. Zjevil se osud a v noci otevřel zátky všech sudů s vínem, které vyteklo na zem. Ráno spoušť objevil sklepmistr a Svatava musela utéci, přičemž způsobila další škodu na lešení a sám král spadl do hnoje. Neuběhlo mnoho času a ještě toho dne se Svatava sama vydal za králem, který se zrovna koupal, aby smyl vůni hnoje. Potom omluvu dívky přijal a umožnil jí napravit způsobené škody tím, že začala pracovat v královské prádelně spolu s pěknými pradlenkami Anežkou (Veronika Gajerová) a Růženkou (Šárka Ullrichová). Večer se pak zúčastnila jako servírka plesu, kam přinesla vlastnoručně upletenou krajku, ale přistihl ji přitom rádce Jakub a ten dal Svatavě raději peníze, než aby se vdala za krále. Princezna pak odjela spolu s babičkou a sestrou, která se zamilovala do italského architekta, domů na hrad Houska. Když se o krajce dozvěděl král Filip, neváhal a vydal za Svatavou, která se mu už dříve docela líbila. Jelikož se jednalo o pohádku, dopadlo vše pochopitelně dobře. Pohádka to tedy byla netradiční a mne mrzelo hlavně to, že byla bez kouzel a čar. Když jsem tak nad dějem přemýšlel, zdálo se mi, že vlastně sleduji takový rodinný příběh z minulosti, nikoli pohádkový příběh s nadpřirozenými bytostmi. Nebyla to ani kdovíjaká kvalitní pohádka a spousta událostí se dala předpokládat, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o televizní produkci, nečekal jsem žádný zázrak. Alespoň mne potěšily pěkné pradlenky Anežka (Veronika Gajerová) a Růženka (Šárka Ullrichová) nebo pohledná princezna Ladunka (Klára Jandová), která byla určitě hezčí než Svatava (Klára Issová) s velkýma očima. Celkově mne však svatební krajka nebavila a těch 78 minut jsem docela protrpěl, takže jsem se těšil na konec. Suma sumárum, pohádka O svatební krajce ode mne získala jednu krajkovou hvězdu *. () (méně) (více)