Mussolini: Ultimo atto
Režie:
Carlo LizzaniKamera:
Roberto GerardiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Rod Steiger, Franco Nero, Lisa Gastoni, Lino Capolicchio, Henry Fonda, Giacomo Rossi-Stuart, Umberto Raho, Luciano Pigozzi, Rosita Torosh, Andrea Aureli (více)Obsahy(1)
K 75. výročí konce druhé světové války v Evropě uvádíme snímek mapující poslední dny ze života fašistického diktátora a jednoho z vůdců Osy. Benito Mussolini vládl Itálii po dvě dekády a jeho působení dodnes zanechává na Apeninském poloostrově své stopy. Když se na počátku 20. let dostával k moci, dokázal na jedné straně umlčet své oponenty paramilitárními oddíly Černých košil a na té druhé hlásat přestavbu země, jež strhla značnou část obyvatelstva. Během několika let se Mussolinimu podařilo zcela převrátit strukturu státu, justice i společenského života tak, aby se vše podřídilo fašistické doktríně s ním v čele. Hitler se později nijak netajil tím, že Mussoliniho vzestup mu byl velkým vzorem. V dubnu 1945 je však někdejší sen o obnově Římské říše v troskách, stejně jako většina Itálie. Sesazený Duce se opevnil na severu země a už se nemůže spoléhat ani na podporu nacistů. Od řeky Pád se přibližují spojenecké oddíly generála Clarka, z druhé strany pak postupují partyzánské jednotky nesoucí rozsudek smrti pro bývalého diktátora. Mussoliniho jediná šance je opustit Miláno společně s ustupující německou armádou a pokusit se překročit hranice přes Alpy. Smyčka se ovšem rychle stahuje... Italské válečné drama natočil Carlo Lizzani, který se za druhé světové války už jako student římské filmové školy zapojil do protifašistického odboje. Téma partyzánské války pak zpracoval už ve svém celovečerním debutu Pozor, banditi! (1951). Před samotným natáčením Posledních dní Mussoliniho (1974) využil Lizzani zevrubné historické zkoumání svého filmového kolegy a novináře Fabia Pittorruho, společně pak napsali scénář s ambicemi věrné historické rekonstrukce. Do hlavní role Duceho obsadil režisér amerického herce Roda Steigera, který detailně odstínil přerod sebevědomého vůdce k uštvanému starému muži, který ani není schopen se zpříma ohlédnout za svou minulostí. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Kontrast neochvejného vodcu a diktátora na autentických záberoch z rôznych zhromaždení bol vďaka skvelému hereckému výkonu Roda Steigera dokonalý. Kedysi energický nezastaviteľný "novodobý cézar" je tu už unavený a zúfalý starý pán okolo ktorého sa sťahuje slučka. Je to kvalitná konverzačka, ktorá sa ale občas trochu zbytočne naťahuje. 70% ČT2 ()
Na konci dubna 1945 má Mussolini nezměrnou víru ve svou sílu a věrnost svých vojáků. Rezignace je pro něj nepřijatelná. On a jeho fašisté. Henry Fonda skvělý jako vždy, v kardinálské červeni důstojný, s úspornou mimikou, ale úklonem hlavy řekne více než spoustou slov. Mussolini je utopista, nevidí a neslyší pravdu. Nic a nikdo jej nemůže přesvědčit. Ani milovaná Claretta Petacci, žena, která jej do poslední minuty neopustí. Spásu vidí ve Švýcarsku. Žádá o pomoc, chce se vydat. „Jestliže uteče, zabijí jej němci. Jestli neuteče, zabijí jej partyzáni.“ Zatímco Hitlerovy poslední dny přemlela spousta filmů a dokumentů, o Mussolinim jsem toho ke své hanbě moc nevěděla. Skloňovaly se termíny jako útěk, kapitulace, fašisté, duce, soud. Všichni kalkulují s budoucností, co bude potom. Je až škoda perfektních Morriconeho tónů pod válečné obrazy. I když v pasáži, kde partyzáni naoko kladou miny pod most, to je nádhera, esence klasiky, to umí jen Ennio. Někdy stačí k prozrazení málo, třeba jen lampas na kalhotách. Lid už není váš lid. Zajímavé je, jak se každý domáhá ženevských dohod a každý jen plnil příkazy. I díky filmu jsem si uvědomila Mussoliniho roli ve válce, v jejím vývoji v počátcích, kdy se v něm Hitler shlížel. Franco nero vykonavatelem spravedlnosti, leč pohříchu vykonavatelem poněkud neohrabaným. Rod Steiger ve vrcholné formě. A Morricone pod titulky naprosto nedostižný. ()
Mám slabost pro starší válečné filmy. Byly poctivé, dějově zajímavé a nabité. Řemeslně zvládnuté na jedničku. A tenhle film není vyjímkou. Sledovat již poraženého vůdce Itálie, který ví, že se konec blíží, bylo fascinující - hlavně, když to porovnáme s těmi archivními záběry, kdy je na vrcholu moci. Takže, vynikající film. Bravůrně herecky zahraný a byla radost to sjet do konce. Nicméně, považuji to za jednorázovou záležitost. Takový Norimberský proces můžu sledovat každý rok a nikdy neomrzí. Tohle si dlouho znovu nepustím ale zanechalo to výborný dojem - 4 hvězdy. ()
Poľovačka na Mussoliniho, tak by bolo možné nazvať tento film. Výborné stvárnenie posledných dní talianskeho diktátora. Nebyť toho, že každý vie, aká to bola beštia, ktorá mala na svedomí státisíce životov, skoro by som ho ľutoval. Mussoliniho, ktorý sa z oslavovaného duceho stal už len vystrašeným bojazlivým chudákom, nespoľahlivým nemeckým spojencom, ktorý sa snaží zachrániť si svoj život, prenasledovaný nenávisťou posadnutými komunistami (v tých červených pionierskych šatkách vyzerali dosť trápne), nakoniec opustia aj jeho nemecký spojenci a vymenia ho za voľný odchod z Talianska domov. Chýbala už len záverečná historická scéna - obesenie Mussoliniho aj s jeho milenkov dolu hlavou na námestí v Miláne. ()
Nuda natažená na dvě hodiny. Značně levicové zpracování polidšťující Mussoliniho, což se mi nelíbí, přece mi nebude na konci líto takového člověka! Škoda, že tvůrci vynechali to co se stalo s jeho tělem po smrti. Jediné plus je skvělý výkon Steigera. ()
„Jak si mě bude pamatovat historie?“ „Jako toho, kdo zařídil, aby vlaky jezdily na čas.“ Bohužel jsem viděl s bezkrevným a často chybujícím vapetovským dabingem. Steiger je velmi dobrý, ale sám to neutáhne. Nero vyloženě prkený a nesympatický. Celkově tomu chybí větší šťáva, ale rozhodně dobře, že tento film existuje. P.S. až budete zdrhat a pálit za sebou mosty, nikdy sebou neberte ženskou! ()
Obrovský herecký výkon Roda Steigera. Hrál jej jakoby to byl sám Benito ve svých posledních čtyřech dnech. Samotný film začíná cca nudnými 15 minutami, které se změní v dramatickou podívanou, jenž vrcholí akční podívanou, kdy byl Benitův konvoj zastaven a on převlečen za Němce poté odhalen. K dokonalosti už chybělo jen to, že tvůrci vynechali to, co se stalo s jeho tělem po jeho smrti. Milánská výstava by sice mohla někoho morbidně pobouřit, ale rozhodně by to bylo grande finale. [264. hodnocení, 18. komentář, 73%] ()
...Mussolini, Stalin, Hilter, gen.Frank, Mouammar Kadhafi a plno jiných...je vidět, že tzv. Lid není nic jiného, než nevzdělaná, vášněmi popuzená masa. Nevyznačuje se žádnými etickými hranicemi. ONI nejsou o nic lepší, než samotný tyran. JSOU MU PŘÍMO ROVNI! Uměním by bylo Mussoliniho zadržet, převést jej před soud složený jen z Italů. Byly by zastoupeny všechny části Itálie. Jistojistě by dostal trest smrti, ale byl by veřejně souzen. Takhle by byla uzavřena jedna velká historická kapitola, neboť by bylo zváženo pro a proti a nikdo by nemohl říci ani ň. Ale ono ne. Tento přístup "Lidu" je smutnou ukázkou toho, že nejsme o nic lepší než zvířata. ()
Z filmu je dost patrné ideologické zaměření tvůrce(ů), ale i tak celkem zajímavý film. ()
Rod Steiger byl v nebetyčné formě a doufám, že tenhle film seženu někde na dývku, protože bych si dal s velkou chutí pár poklidných domácích představení. ()
Silno lavicove ponaty film,ktory si zasluži pozornost,škoda trocha nudnejšej prvej polky. ()
Jako každý vůdce i Benito Mussolini chce dál bojovat do roztrhání těla. Sám by moc nechápal, že je konec, ale nacisté mu to rádi připomenou. Teprve nyní se v něm probouzejí staré křivdy vůči Němcům a tak se rozhodne prchnout do Švýcarska. Když i tahle možnost padne, dostanou ho partyzáni. Sledujeme přerod z kovaného nácka v člověka rádoby milujícího, obhajujícího svůj postup i obhajobu činů, které nepovažoval za příliš kruté. Ještě zajímavější je pak pohled na politiku vůči takto vysoce postaveným činitelům. To přetahování mezi organizacemi i mocnostmi je skoro až úsměvné. Nejvíc mě pobavil přístup USA, kteří si myslí, že mohou cokoli a všechno. I tak si ale myslím, že jeho konec nakonec byl až příliš mírný...vůbec netuším, proč by si lynčování nezasloužil... Nakonec, k čemu soud? Smířil by se snad někdo s jiným trestem než tím, který by končil smrtí? ()
Vynikající film režiséra C.Lizzaniho a scénáristy F.Pittoruho - VIZ Obsah. Vynikající byli jak Rod Steiger v hlavní roli a Lisa Gastoni coby jeho milenka Clara Petacciová, tak i Franco Nero jako plukovník osvobozeneckých oddílů, který ho popravil - vykonal rousudek odbojové reprezentace. V ní byli zastoupení vedle italských komunistů(Partito Communista di Italia-PCI) a socialistů(Partito Sozialista di Italia-PSI) také křesťanští demokraté(Cristiana Democratica di Italia-CDI),liberálové(Partito liberale di Italia-PLI) a Akční strana(Partito di Acczione-PA) . A v neposlední řadě klasik hollywoodské kinematografie Henry Fonda coby milánský kardinál. Jasně dávám 5 * a 78 % . ()
Průměr, který ukáže opravdu jen těch pár dnů, kdy se snažil zmizet. ()
Rod Steiger je lepší Mussolini ako ten originálny. ()
Zajímavé přiblížení poslední fáze 2. světové války pohledem italského diktátora, nad jehož osudem se stahovaly mraky a nakonec byl zpečetěn dost nedůstojným způsobem. Pro diváky, kteří se o historii zajímají a znají souvislosti Mussoliniho konce, nemusí být film až tak poutavý, ale tvůrci odvedli velice dobrou práci. 75%. ()
Výpravný historický film o konci vlády fašistov v Taliansku. Produkcia je kvalitná a na ploche dvoch hodín diváka bez veľkej dramatizácie skutočne prevedie poslednými dňami Mussoliniho. Akcie si tu veľa neužijeme, pretože fašistom už zostali iba útek a vyjednávanie. Herci si svoje role plnia dobre a uveriteľne. Z filmu sa však nedozvieme veľa o Mussolinim samotnom. Pár spomienok osvetlí len niekoľko momentov jeho kariéry. Zostáva tak obraz muža, ktorý hľadá záchranu najprv u Nemcov, potom Američanov a napriek tomu neprejavuje veľmi strach a väčšinu času mlčí. 75% ()
Dobře odvedená práce, ale nepřesvědčilo mě to na 4* při 70%. ()
"Len Boh môže zmeniť vôľu fašistov, ľudia a veci nie." ()
Mezi pozitiva filmu jistě patří Steiger v hlavní roli a poměrně podrobný popis posledních Mussoliniho dnů. Negativem je, že se celý příběh nedotáhl do konce, pověšení mrtvol za nohy na benzince v Miláně by asi pro režiséra nebylo dost socialistické. Také mě u podobných filmů vadí, že si autoři neohlídají např. to, že Mussolini v retrospektivě sleduje dokumentární záběry tanků Tiger II a poté prohlašuje, že se připojí k Hitlerovi v Rusku. Königstiger se ale začal vyrábět koncem roku 1943, do akce se dostal až počátkem roku 1944. ()