Jak na věc

Jeden z mála filmových bonbónků z nabídky vánočních (2006) filmů, na které jsem se vysloveně těšil. No, a dopadl lépe než jsem předpokládal. Role bezstarostného děvkaře Willa bravurně vymanila Hugh Granta od únavných partů pomatených a nesmělých mladíků a nabídla mu cynického osmatřicátníka z OPRAVDU reálného světa. Je playboyem, žijícím z autorství sentimentálního vánočního hitu svého otce bezstarostný život, když náhle mu do života vklouzne Marcus, fackovací panák pro své okolí. Svěží vypointovaná britská komedie nikdy nesklouzne k levnému sentimentu, je příjemně opravdová, s kouzelnými vnitřními dialogy, vybroušenými gagy a křehkými skladbami britského písničkáře (Badly Drawn Boy). Grant do role „stále dospívajícího“ Willa skvěle padne, i jeho okolí předvádí nadstandardní výkony. Od mladičkého Nicholase Houlta, přes nevděčnou roli destruktivní Toni Collette až k nádherné Rachel Weisz. Děkuju za Nicka Hornbyho, stále ještě inteligentní netuctové komedie a bratry Paula a Chrise!! (29.12.2006)

Ano, Jak na věc, není žádný světoborný příběh s přesahem. Je to pohodovka, ve které všechno funguje jak má. A to se nevidí zase tak často. Kombinace vytuňěného playboye Granta (a jak mu to sluší, když se nezakoktává!), loserského šikanovaného chlapečka s příšernou hippie matkou, britského suchého humoru a trochu té romantiky a životních mouder jede na sto procent. (29.05.2012)

Hneď v úvode filmu ma rozladila prítomnosť Hugha Granta (nič osobné, púha alergia). To som ešte netušil, že na scénu vstúpi Marcus a neuveriteľné stvorenie, ktoré nazýva matkou. Zúfalo veriac, že je to iba krátke nedorozumenie, že im jednoducho nevyšiel úvod, som film hrdinsky dopozeral do konca. A bolo iba horšie. Bol som náchylný obviňovať kórejský rekordér, že nahral niečo iné, než mal zadané. Vrútil som sa do ČSFD, aby som zistil, kde sa stala chyba. Ale po prečítaní zopár komentárov som sa musel zmieriť s tým, že niektoré filmy jednoducho nie sú pre mňa. Veď na komentári Pradlíka, že k totálnemu happy-endu mu chýbalo iba to, aby mŕtva kačka ožila a zožrala hodený bochník chleba som sa zabával viac, ako na celom filme, ktorý je zaradený aj ako komédia. (12.01.2010)

"Every man is an island ": říká Hugh Grant ve vynikající adaptaci Hornbyho románu a spokojeně v ní svléká kůži ňoumovitého mrkajícího stydlína. Nepravděpodobné setkání okouzlujího bohatého povaleče, jehož jediným závazkem je předplatné několika tuctů lifestyle IN časopisů, a chlapce, který je pro své vrstevníky totálně "OUT“, vytvoří /ne/obyčejné pouto na gauči mezi chipsy a televizním ovladačem...... Marcus není ostrov, ale satelit pupeční šňůrou obtočený kolem své alternativní matky se sebedestruktivními tendencemi. Velké dítě Will, který si jako balící techniku vytvoří imaginárního synáčka, se za neotesané pomocí malého dospěláka Marcuse učí, jak vytvořit soustroví a hodit kotvu, zatímco Marcus je pomocí tenisek Nike a hudby, co letí, pomalu, ale jistě propašováván do mainstreamové školní komunity a pomalu začíná zpívat svou vlastní píseň.....Životní moudrosti v tomhle filmu nenuceně plavou v hořkosladkém oceánu humoru a jedna z velkých deviz tkví v tom, že je to jeden z mála filmů pro celou rodinu- od školáků a teenagerů až po prarodiče. Bratři Weitzovi uvařili britskou specialitu fish and chips ještě lépe než kdysi upekli American Pie:-) 9/10 (07.05.2007)

Pre Hugha Granta celkom netypická romantická komédia, pretože všetko čo natočil, až na jednu výnimku a zhodou okolností je to aj jeho životný film - Horký mesiac (1992), je sladké ako kilo sušených ďatlí pomiešaných s práškovým cukrom. Toto nebolo tak sladké, ale o to viac to bolo pohodové a pozerateľné. Postrehol som aj náznak zaujímavých myšlienok a pekný odkaz na záver, takže u mňa spokojnosť. 75/100 (16.01.2014)