Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Jan Budař, Richard Krajčo, Miroslav Donutil, Iva Janžurová, Magdaléna Borová, Robert Roth, Stella Zázvorková, Radovan Lukavský, Pavla Tomicová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
***1/2 - Komediální drama s velmi dobrými hereckými výkony, několika vtipnými scénkami, zábavnými dialogy a mírně přešvyhlou stopáží. Kdyby tvůrci ubrali na 90 minut, mohlo to být za ****, takhle film ztrácí především v třetí čtvrtině tempo a začíná trochu nudit. Každopádně trochu nevyvážená směska žánrů i stylů - jako divák nemohu jednoznačně doporučit, ale ani zatratit... ()
Budaře mám rád, je to univerzál na vše a Krajča coby frontmana Kryštofa také. Prvních dvacet minut této komedie je celkem slušných, bohužel pak už tomu trochu dochází dech, jako by si tvůrci nevěděli rady co dál... Zatímco Nuda v Brně byla skvělou záležitostí se silným příběhem svázaným řadou jednotlivých osudů, zde se příběh točí jen kolem Hrubeše a Mareše... nějak mi tam chybělo něco víc. Možná by snímku prospěla kratší stopáž, takhle to už ke konci lehce nudilo, i když se člověk občas musel usmát... * * * ()
Haleluja! Máme v Česku nového filmového režiséra mezinárodních kvalit! Zatímco se v Nudě v Brně Morávek ještě s filmem učil a ve stylu se oc nevzdaloval Nové vlně z 60. let, v Hrubešovi a Marešovi už vypráví příběh zcela svým originálním způsobem. Není to v žádném případě odpočinkový film. Za "používání mozku" v kinosále je ale divák odměněn velkolepým koncertem náznaků a symbolů. Divadelní řeč, kterou Morávek tak ovládá, vstupuje jeho prostřednictvím zcela nenásilně na filmové plátno. Režisér dokázal, že lze oboje úspěšně zkombinovat. ()
Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! ()
Vlastně nechápu, jak z dílny totožných tvůrců mohou vzejít tak rozdílné a ve své podstatě protipólné projekty jako Nuda v Brně a tahle vskutku svérázná komedie. Na jedné straně geniální černobílý filmový debut (byť jinak již v té době velmi zkušeného a protřelého autora a divadelního režiséra) pana Morávka spojující to nejlepší z nové vlny československého filmu nejenom šedesátých let s osobitým tvůrčím přístupem a zajímavou filmovou estetikou a na straně druhé sterilní (a poněkud ulítlou) komedii cílenou snad na teenagery s intelektuálními sklony či na mentálně vyspělejší členy fanklubu Hanky Zagorové... Zachraňují to sice herecké výkony (Budař i Krajčo dokazují, že jsou skutečně skvělí herci, ale místy nemají co hrát...) a občasná světlá místa ve scénáři, ale jinak jde o hodně průměrný snímek. A srovnání s debutem? Jestliže tedy v Brně panující nuda baví a dokonce přivádí k nadšení, v Praze vládnoucí veselí a ostrovtip neskonale nudí... ()
Galerie (7)
Zajímavosti (5)
- Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit." (NIRO)
- Po 28 letech se ve filmu objevil dříve dětský herec Petr Starý známý z filmu Páni kluci (1975). (M.B)
- Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)
Reklama