Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jaroslav Polišenský netočí často, avšak látky které si vybere vždy stojí za to. Bylo tomu tak u titulu Ex offo, příběhu advokáta hájícího K. H. Franka i u titulu Gambit, který z nečekané strany odkrýval pozadí Babických událostí z roku 1951. Nyní, do třetice, přichází s titulem In nomine patris, který nabízí fiktivní pohled na události okolo tzv. Čihošťského zázraku. Autorem všech tří příběhů je Polišenského spolužák, scenárista Jan Drbohlav. Při obsazování rolí sáhl Jaroslav Polišenský, který se v mezidobí živí jako režisér dabingu, po hercích, které z dabingového studia dobře zná: Viktor Preiss, Klára Issová, Jiří Langmajer, Pavel Kříž, Michal Pavlata, Ladislav Potměšil, Saša Rašilov, Lukáš Hlavica, Miroslav Táborský, Bára Munzarová, Lucie Vondráčková. Pro Českou televizi, jako medium veřejné služby, je přímo povinností vracet se uměleckou formou k těmto dnes živým tématům. Autorům nešlo o rekonstrukci a vysvětlení oněch událostí, autorům šlo o to, co je v možnostech dramatického umění: na pozadí dějin vytvořit drama lidských osudů, charakterů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (86)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Na české poměry celkem dobrý film, zabývající se vážným tématem z naší novodobé historie, konkrétně zločinnosti komunistického režimu. Kněze Josefa Toufara, kterého umlátili estébáci k smrti, tu velmi věrohodně hraje Viktor Preiss. Zásadně nesouhlasím s názorem honajze - naopak s využitím faktografie natočeno citlivě a s pochopením! Tedy, chci říci, že film vyjadřuje podstatu případu i "ducha" doby komunistického teroru. Zcela zásadní otázkou však zůstává, kdo byli lidé, kteří ten původní dokument o nebohém knězi natočili (zda byli skutečně tak nevinně neutrální, zda ještě žijí apod.), kým byl skutečný režisér Přemysl Freiman (otec herečky Veroniky Freimanové), který natočil onen hanebný propagandistický snímek "Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází"...a jenž jako prominentní komunistický dokumentarista mimo jiné točil i snímek o úmrtí Klementa Gottwalda... Za největší chybu filmu považuji zapletení milostného románku mezi režiséra (jímž byl ve skutečnosti fanatický komunista Přemysl Freiman) a neteř P. Toufara. Něco takového považuji za propastně vzdálené realitě a v případě filmu za velkou hloupost. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Filmografie Jaromíra Polišenského nese označení seriálového režiséra, který rutinně převádí pro televizi ty nejjednodušší scénáře. Ale ukazuje se, že jeho televizní filmy patří mezi to nejlepší, co tady po revoluci vzniklo. Dobová selhání jsou jen minimální, jím vedení herci hrají skvěle a syrová atmosféra může divákovi sáhnout až na úplné dno. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Ty si myslíš, že keď proti tebe nemáme žiadne dôkazy, že sa ti nemôže nič stať?" Ale stane sa, verte, že sa stane. Ono v tej dobe skutočne netrebalo veľa. STB vtedy vedela šikovne zatočiť s každým, kto sa jej zdal nepohodlný. Ak dôkazy neboli, rýchlo si ich vyrobili sami. Ak neboli svedkovia, rýchlo našli a podplatili si falošných. Potom už iba stačilo mlátiť a vyhrážať sa dovtedy, kým ste nepodpísali priznanie. Na tom však často veľmi nezáležalo, Či ste nepodpísali alebo nie, vyfasovali ste takmer rovnaký trest. Zlomiť vás brali ako bonus. Presvedčivý tv film o vtedajších pomeroch, takých prípadov odsúdených kňazov boli desiatky, možno stovky, väčšina z nich si to odsedela v Leopoldove, ale samozrejme nie len tam. Je fajn, že s touto témou prišiel niekto aspoň na poli tv filmu, aj keď téma by si žiadala solídny tv film a čo najväčšiu popularitu v prípadnom úspechu, aby čo najviac mladých vedelo, ako tu kedysi fungovalo, videli rozdiel a možno viac si cenili to, čo majú dnes. 80%. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla strašná. Dokonce si myslím, že strašnější než druhá světová válka. V té výkvět národa (morální, politický, vojenský, intelektuální atd..) likvidoval okupant - nepřítel. Po válce Češi mučili a zabíjeli Čechy. Někdy dokonce tak brutálně a v takovém množství, že se tomu divili i soudruzi v SSSR. Nevím nakolik je příběh z Čihoště v tomto podání autetický. Např. existovalo hlášení z místní stanice SNB o údajném zázraku? Každopádně hlavní fakta jsou jasná. V lednu 1950 byl farář Josef Toufar obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince a 25. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix (kříž) na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Tam byl krutým mučením (bití, elektrický proud a žízeň) postupně přinucen přiznat, že sexuálně zneužíval malé děti (vyšetřování v 90. letech vyloučilo pravdivost těchto obvinění, jazykoví experti navíc dospěli k závěru, že Toufar vůbec nebyl autorem přiznání a pouze podepsal text sepsaný někým jiným) a že skrytě pohyboval křížkem (i zde experti dospěli k závěru, že text sepsal někdo z vyšetřovatelů, navíc rekonstrukce prokázala, že popisované zařízení na pohyb křížku nemohlo fungovat). Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes: žádný z mechanismů, který StB sestavila či prohlásila za prostředek k pohybování křížkem, podle rekonstrukcí buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný. ---- 25. února 1950 byl Josef Toufar v kritickém zdravotním stavu způsobeném mučením převezen do pražského státního sanatoria, kde vzápětí zemřel. Do úmrtního listu musel podle pozdějšího vyšetřování lékař na příkaz StB zapsat jako důvod smrti pouze prasklý žaludeční vřed a vynechat jasné stopy mučení. O 18 let později se při vyšetřování smrti Josefa Toufara vyjádřil MUDr. František Mauer takto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“. ---- Po umučení Josefa Toufara si jeho roli ve filmu zahrál sám komunistický prokurátor a vrah Karel Čížek. ----- Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích pod falešným jménem J. Zouhar, příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech. Vedoucí vyšetřovatelského týmu, který Toufara umučil k smrti, Ladislav Mácha, byl zpočátku potrestán jen stranickou důtkou (spíše za neúspěch než za samotnou smrt vězně). V roce 1968 byl soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně (nepodařilo se prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí, přestože byla podle expertů vysoce pravděpodobná, ani úmyslné pozdní poskytnutí pomoci). V roce 1999 odvolací soud změnil trest na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.(zdroj Vlastimil Shaana Šantroch) ------------------------------------- Za sebe dodávám, že těchto filmů je stále třeba a veřejnoprávní ČT jich bohužel ,,nechrlí" tolik kolik by bylo v rámci upadající paměti národa a neznalosti nových generací narozených v demokracii třeba. * * * * () (méně) (více)

Aidan 

všechny recenze uživatele

Vlastně nemám, co bych vytkl, až na pár toporných vět ve scénáři. Dokonce i obraz církve je tu na české poměry nezvykle přejný. A byť jsem na Ďáblický hřbitov k hrobu faráře Toufara a dalších mučedníků padesátých let rád rád chodíval a byť jsou pro mě čihošťské události výmluvným symbolem doby, tenhle film mě nezasáhl, jak bych si přál. Asi jsem již snímků na téma křesťané a totalita viděl příliš, takže objevím-li nový, mám nejapně zvýšené nároky. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (8)

  • V sobotu 12. března 2005 dostal film na 18. mezinárodním festivalu televizní tvorby v Remeši In nomine patris hlavní cenu. Bylo tomu poprvé, kdy Česká televize získala v Remeši hlavní cenu pro nejlepší televizní film. (Piri)
  • Ostatky Josefa Toufara se nacházely v hromadném hrobě v hřbitově v Ďáblicích. Podařilo se je ale najít a identifikovat pomocí DNA, a v červenci 2015 byly převezeny do Číhoště a slavnostně uloženy do hrobu. (sator)

Reklama

Reklama