Legenda o Zorrovi

Excelentní řemeslník s lehce nevyrovnanou výkonností Martin Campbell dostal do ruky i druhý díl rutinní (ale drahé) nevážné zábavy, které vévodily kordy a ritmo latíno gitáro (a korzet Catherine Zety-Jones). A natočil v podstatě totéž co prve, ale bez Sira Anthonyho, zato s natahováním se o odvaze a vzorovosti rodičů pro svá dítka, což Banderas daleko zábavněji předváděl v prvních Spy Kids, a hlavně se zápletkou, která jako by vypadla z Wild Wild West. Rufus Sewell tu neuvěřitelně mrhá svým talentem, a divák si říká, proč vlastně takovýhle naivní za každou cenu líbivý výplach sázející na romantiku té doby a geografického zasazení vzniknul - a nemůže dojít k jinému závěru než že rozhodně ne pro jeho potěchu, ale pro peníze:P A nemůže necítit jisté zadostiučinění z toho, že hrubý kalkul producentské sebrance nevyšel. Tyhle příhody šlechetného dona s kreací žárlivého Španěláka jsou naprosto zbytečné, a proto i přes svoje nesporné řemeslné kvality nedostanou víc než první díl - proto 50%. (29.09.2012)

Dobre natočená "dobrodružná rozprávka" plná všemožných filmových klišé, ktorá je ideálna na nedeľnajšiu siestu, kedy si "len tak" bez použitia mozgových závitov vychutnávate starnúceho hrdinu Antonia Banderasa, ako zas a znova v maske Zorra robí divy a pôvabnú Katku Zeta-Jones...Nič viac, nič menej... (30.01.2006)

Druhý díl o statečném a bájném Zorrovi je klasickou nastavovanou dvojkou s horším příběhem a bohužel i triky. Zorro a jeho žena mají tradiční manželské problémy po deseti letech vzájemného vztahu. Díky jedné důležité skutečnosti dokonce Ellen požádá o rozvod a dá se dohromady s nově přistěhovalým boháčem. Jenže ne vše bude tak, jak by se na první pohled zdálo a Zorro s pomocí Ellen i jejich desetiletého nezbedného synka budou muset zase jednou bojovat jak o svůj holý život, tak i o budoucnost rodiny. Příběh je celkem ucházející, Banderas i Zeta-Jones jsou šikovný pár, jejich synek je skutečně půvabný rošťák (asi nejlépe zahraná postava filmu), záporák je skutečně slizák, vtípky i vzájemné narážky hlavních hrdinů jsou skutečně vtipné, soubojů i výbuchů je dostatek, bohužel to celé působí docela těžkopádně a nevěřitelně. A skok Zorra se svým milovaným „Šemíkem“ – no to si mohl tak zkušený režisér odpustit. Zarazí také hodně slabá úroveň triků. Především scény z jedoucího vlaku jsou hodně slabé, výbuchy a ohně umělé a některé záběry jasně odhalují, že jde o miniatury a špatné triky. Ale v celkovém hodnocení jde o slušné pokračování a o slušnou zábavu. (03.04.2006)

První díl byla zábavná akční jízda s jiskrou, vtipem a trochou napětí. Zábavnému zrodu tajemného mstitele sekundoval taky výborný Anthony Hopkins. Druhý díl, Legenda o Zorrovi už většinu kladných stránek prvního dílu postrádá. Zbyl z toho typický hollywoodský kalkul pro celou rodinu, který má tak akorát povedenou akci, ale kouzlo příběhu se už úplně vytratilo, protože ten je tuctový a nezajímavý, dokonce ani ten záporák to nezachraňuje. Hlavně díky zmrvenému scénáři tu tak máme zklamání, které posílá tajemného mstitele zase na nějakou dobu do hrobu. Škoda. (15.11.2008)

Antonio Banderas se vrací do své nejlepší role. Jako tajemný Zorro je opět strážce pořádku. Jen ten příběh mu nějak uletěl. Ani se nenadějeme a po úvodní akční scéně tu máme manželské hádky. Bohužel to jimi nekončí a ještě náš čeká otravný syn a věčně opilý Banderas. Rád bych řekl, že tohle nemá nic společného s jedničkou. Moment, ono vážně nemá! Těžko uvěřit, že má pokračování na svědomí stejný režisér. Vždyť jednička byla drsná a temná. Proč tedy ve dvojce se snaží jít cestou rodinného filmu a komedie. Záporáci nesají zdaleka ani po kotníky těm v prvním dílu. Jsou nudný a nezajímavý, vůbec se nechovají jako správný padouši. A kůň, který chlastá a kouří dýmku? Tak takhle prosím ne, pane Campbelle! (40 %) (11.02.2014)