Nový svět

K filmům, usídlených v žánru "dobrodružný" či "historický" s dlouhou stopáží a s modrým hodnocením, jsem vždy zachovávala podvědomý lehký odstup a počáteční obavy. Nový svět byl jednou z výjimek, kdy jsem příliš neočekávala, a poté jsem byla více než potěšena. Osídlování neznámého území obývaného indiány je linie sama o sobě poněkud nevýrazná. Ovšem Colin Farrell a mě zcela neznámá Q'Orianka Kilcher, který byla dokonale krásnou indiánkou (nedokázala jsem si v této roli vzpomenout na žádnou herečku, která by zde seděla lépe) společně táhnou celý film. Svým příběhem, obdařeným krásou, něhou a láskou, utlačují možné viditelné i skryté nedostatky tohoto výpravného příběhu. Dalším okouzlujícím prvkem jsou myšlenky a slova pronášená Smithem a Pocahontas, jež splývají v působivý poetický zážitek. Jako poměrně závěrečnou postavou se objevil Christian Bale, v jehož každém úsměvu budu stále vidět ten zlomyslný a šílený úsměv Patricka Batemana. Jeho postavu jsem si příliš neoblíbila z důsledku mého skromného přání, aby Pocahontas skončila v objetí kapitána Johna Smithe, a jejich láska tak mohla být naplněna (jak patetické, ale v tomto případě zkrátka nemohu jinak). Nakonec došlo i na mé ronění slz. Příběh lásky na dvou zcela odlišných březích. "Láska. Máme ji popřít, když nás navštíví? Máme odmítnout dar, který dostáváme? Nic jiného neexistuje.", "Myslel jsem, že je to jenom sen. Tehdy spolu v těch lesích. Ale jenom to jediné byla pravda." (29.12.2009)

Po mizerny Tenky cerveny linii sem moc necekal a pripravoval se na totalni nudu, ale to se nastesti nestalo. Naopak zacatek je hodne prijemnej, dobyvatele prijedou do Novyho sveta, prvni setkani s domorodcema, nejaky ty potycky a prijeti kapitana mezi domorodce. Potud to je fajn, jenze tohle trva tak hodinu. Pak bohuzel prakticky az do konce nasleduje neustaly zamilovany mrmlani, kde navic ani postavy nejsou schopny nic kloudnyho rict a tak neustale slysime jejich otravny myslenky a to je furt dokola laska, rodina, vsichni se trapi, dlouze na sebe cumi a vytrhne to obcas jen nejaka ta potycka s domorodcema. Kdyz uz to Farrella unavi, vystrida ho Bale a jedeme na novo to samy. Aspon, ze kamera je fakt nadherna a na tu prirodu se pekne kouka, i kdyz i to se casem omrzi. Navic hudba, jakkoliv kvalitni a v ramci moznosti velkolepa, zaroven taky takova mdla a uspavajici. Kdyby mel film 80 minut tak pohoda, ale takle je to cely strasne natahovany a o nicem. Zachranili by to herci, Kilcher hraje prijemne a navic se na ni hezky diva a Bale s Ferrellem podavaj slusny vykony, problem je, ze krome toho zamilovanyho cumeni a utrapenejch pohledu nemaj co hrat. Ale ty 3* to da. (17.01.2010)

Velmi pomalu plynoucí film. Zpočátku se mi to líbilo, i když ty monology byly občas rušivé (např. prvotní napadení by bylo skvělé nebýt prostřihů, monologu a hudby), v druhé polovině už to ale začne poměrně dost nudit. Colin Farrell zde předvedl asi nejhorší herecký výkon, co jsem viděl (nehraje špatně, ale nijak výrazně), no a Bale je tu vlastně do počtu. (08.03.2006)

Jejich úkolem je budovat kolonii. Nepřijeli loupit a plenit. Vše vypadalo dobře. Do prvního výstřelu......, ale o to tady vůbec nejde!!!!!!! Tady jde o lásku! A ono koukat celej film na zamilovanou dvojici není dvakrát velkej odvaz. Pokud nechodíte rádi za křena. Po slibně se vyvíjecím úvodu, rozmanitosti a nápaditosti VŠEHO (kamera, ale hlavně zvuky lesa, rákosí.... jen tak bez hudby), přišlo postupné, ale úplné vystřízlivění. Nekoná se dobývání světa, ale lidského srdce. A takovéto věci raději prožívám. (13.12.2006)

Ani jakožto velký příznivec Tenké červené linie nejsem tímto podivným kouskem umění očarován. Pohádková, ale přitom dospělá, místy i krutá výprava do "nového světa" sice nabízí vytříbený vizuál se vskutku nádhernou kamerou velebící si v těch nejpěknějších scenériích, ale její poloprázdná narace a nedobře fungující dramatičnost přínáší jen slabý zážitek z děje. Malick se zaměřuje na něžné, mimoslovné vyprávění o lásce, oprošťuje se od standardní konstrukce filmu a místo ní servíruje volně plynoucí lyriku - pomalé vlny, na kterých je třeba nechat se unášet. Při tomto konceptu ve spojení s téměř tříhodinovou režisérskou verzí je obrovským úspěchem, že film vyloženě nenudí. Vždy je kam se dívat, často je, co prožívat a občas je něco, nad čím se zamyslet. Bohužel mé nároky na prvotřídní film jsou vyšší... 7/10 (12.07.2013)