Reklama

Reklama

Hráli jste někdy v kapele? Je to jako druhá rodina, s jejímiž příslušníky prahnete po štěstí a prožíváte nečekaná dobrodružství. Stejně jako usedá rodina zas a znovu u jednoho stolu, scházejí se členové kvarteta tzv. soudobé hudby vždy u dalšího koncertu. Poněkud nesourodá čtveřice v čele se solidně vyhlížejícím, avšak lehce sucharským Robertem (Lukáš Melník), jeho partnerkou atraktivní a rozháranou cellistkou Simonou (Barbora Poláková), extrovertním vtipálkem Tomášem (Jaroslav Plesl) a znalcem historie s přezdívkou Funés (Zdeněk Julina) spolu zažívá na cestě za svou nejsvobodnější skladbou řadu humorných situací, ale i nedorozumění. Čas tráví i v legendární hospodě Ponorka v historickém centru svého rodného města, kam chodí také odvázaná „Batrflaj" (Pavlína Štorková) a „dvorní" psychoterapeutka kvarteta Sylva (Lenka Krobotová). Mezi hlavními hrdiny dochází k neustálým zádrhelům a lehce bizarním situacím, až konečně jeden neplánovaný večírek přinese jistou katarzi i radost a s ní vytoužený pocit štěstí. (Falcon)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (196)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Jestli chceš, můžeš se mnou na takovou skupinu s dobrou terapeutkou.“ - „Budou tam lidi?“ Tak mě Miroslav Krobot v roli režiséra/scenáristy poprvé trošku zklamal. Ano, jeho předchozí tvůrčí díla Díra u Hanušovic či Čtvrtá hvězda měla řadu much a mušek, ale převážně jsem se u nich bavil. V Případě Kvarteta už ale smích či poutavost docela často chyběly. A já nechápu, co se stalo, zdálo se, že by vše mělo fungovat. Krobot se Smékalem znovu spolu, přítomnost hned několika herců Dejvického divadla, specifické prostředí Olomouce, částečně téma vážné hudby, postavy mně věkem nepříliš vzdálené, tím pádem i jejich řešenými problémy blízké…a přesto zbylo jen pár podařených hlášek a situací, jinak nic, co by mě nějak zvlášť bavilo (a ani s „mimózními“ dialogy bych problém neměl, pokud by měly něco víc do sebe). No, nebudu házet flintu do žita, snad příště…protentokrát slabší 3*. „A mohl by ses nám teď krátce, svými slovy představit? Hraješ na violu…?“ - „Na housle.“ - „No vidíš, přece jen jsi nám o sobě něco řekl.“ ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Kvarteto nabízí zajímavý paradox filmu, který stráví většinu času polopatickými monology vysvětlujícími veškeré záměry všech, přesto na konci nechápete, o čem to bylo a především proč někdo chtěl, abyste to viděli. Krobot zkouší, kam až to český chcípácký film dotáhne, než z vyprodukované antihmoty vznikne černá díra, která pohltí a rozloží celý vesmír. A už je fakt blízko. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

„PODLE PSYCHOLOGICKÉHO SLOVNÍKU MŮŽE BÝT ŠTĚSTÍ STAV, KDY JSOU NAPLNĚNY POTŘEBY ČLOVĚKA. A TO NEJEN TY PSYCHYCKÉ, ALE I TY DUCHOVNÍ…“ /// Krobota vážná sonda do lidskejch vztahů. Žádný abstraktní umění jako Díra, (i když…) ale celkem sympatická vztahovka, který velí Bára Poláková a Jarda Plesl. Vypráví vo tom, že každej jsme nějakej. Není to sice překvapivý odhalení, ale tak nějak mně to vyhovuje. Nakonec je těch sympatickejch rolí víc a všichni herci spolu s tesklivou komorní hudbou vytvořili zajímavou vztahovou atmosféru. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si připadám jako nižší varianta sama sebe. 2.) Řeším vztahy. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Generační výpověď bez udání důvodů, ve které se kalafuny prosté žíně smyčců potkávají s nevyladěnými strunami života. Krobot nás poSmékal po Olomócu a jeho osamělých bloudech se svým typickým neprůrazným humorem („Můj soused. Psychopat. Jdu spát..“) a spíše než ve vývoji postav se porochnil v jejich stagnaci. Berte, nebo nechte být.. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pravda je, že si občas připadám jako nižší varianta sebe sama." Kvarteto mě zmátlo. Tak nějak jsem čekal komedii a místo toho přišla ... patrně sonda do něčeho. A ta sonda byla umělecká ... tím jsem si skoro jistý. Vytušil jsem to podle toho, že to v podstatě nijak nezačalo, pak se pro změnu nic nedělo a v době klinicky mrtvé nudy to grandiózně skončilo. Ještě se tedy přitom šmrdlalo na smyčce, ale to mne nikdy moc neuspokojovalo. Musím uznat, že už dlouho mě nikdo nedokázal takhle nudit a ojedinělé štěky introverta Funese to prostě zachránit nemohly. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Scénář k filmu se začal psát už v roce 2013. (SONY_)
  • „Asi půl roku po uvedení Díry u Hanušovic (2014) do kin jsme si s Lubošem Smékalem řekli, že by nás bavilo napsat scénář k filmu, který by byl jiný než Díra u Hanušovic. Nevím, jestli to byla reakce spíš na kladné, nebo na záporné reakce na Díru. Vůbec jsme netušili, co napíšeme, ale stalo se to závazkem, který jsme brali vážně. Asi jako když si slíbíte, že vyrobíte kus nábytku, a nemáte tušení, jestli to bude kredenc, nebo židle, a už vůbec ne, jak bude vypadat,“ uvedl Miroslav Krobot. (SONY_)

Reklama

Reklama