The Quartette
The Quartette
Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Juraj ChlpíkHudba:
Matěj KroupaHrají:
Jaroslav Plesl, Barbora Poláková, Zdeněk Julina, Lukáš Melník, Pavlína Štorková, Lenka Krobotová, Jiří Schmitzer, Jana Štěpánková (více)Obsahy(1)
Hráli jste někdy v kapele? Je to jako druhá rodina, s jejímiž příslušníky prahnete po štěstí a prožíváte nečekaná dobrodružství. Stejně jako usedá rodina zas a znovu u jednoho stolu, scházejí se členové kvarteta tzv. soudobé hudby vždy u dalšího koncertu. Poněkud nesourodá čtveřice v čele se solidně vyhlížejícím, avšak lehce sucharským Robertem (Lukáš Melník), jeho partnerkou atraktivní a rozháranou cellistkou Simonou (Barbora Poláková), extrovertním vtipálkem Tomášem (Jaroslav Plesl) a znalcem historie s přezdívkou Funés (Zdeněk Julina) spolu zažívá na cestě za svou nejsvobodnější skladbou řadu humorných situací, ale i nedorozumění. Čas tráví i v legendární hospodě Ponorka v historickém centru svého rodného města, kam chodí také odvázaná „Batrflaj" (Pavlína Štorková) a „dvorní" psychoterapeutka kvarteta Sylva (Lenka Krobotová). Mezi hlavními hrdiny dochází k neustálým zádrhelům a lehce bizarním situacím, až konečně jeden neplánovaný večírek přinese jistou katarzi i radost a s ní vytoužený pocit štěstí. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (207)
Generační výpověď bez udání důvodů, ve které se kalafuny prosté žíně smyčců potkávají s nevyladěnými strunami života. Krobot nás poSmékal po Olomócu a jeho osamělých bloudech se svým typickým neprůrazným humorem („Můj soused. Psychopat. Jdu spát..“) a spíše než ve vývoji postav se porochnil v jejich stagnaci. Berte, nebo nechte být.. ()
"Pravda je, že si občas připadám jako nižší varianta sebe sama." Kvarteto mě zmátlo. Tak nějak jsem čekal komedii a místo toho přišla ... patrně sonda do něčeho. A ta sonda byla umělecká ... tím jsem si skoro jistý. Vytušil jsem to podle toho, že to v podstatě nijak nezačalo, pak se pro změnu nic nedělo a v době klinicky mrtvé nudy to grandiózně skončilo. Ještě se tedy přitom šmrdlalo na smyčce, ale to mne nikdy moc neuspokojovalo. Musím uznat, že už dlouho mě nikdo nedokázal takhle nudit a ojedinělé štěky introverta Funese to prostě zachránit nemohly. ()
Kvarteto nabízí zajímavý paradox filmu, který stráví většinu času polopatickými monology vysvětlujícími veškeré záměry všech, přesto na konci nechápete, o čem to bylo a především proč někdo chtěl, abyste to viděli. Krobot zkouší, kam až to český chcípácký film dotáhne, než z vyprodukované antihmoty vznikne černá díra, která pohltí a rozloží celý vesmír. A už je fakt blízko. ()
Film je celý takový bez šťávy, jediným prvkem co mě občas vytrhl z letargie byla hudba. Někteří v tomto snímku vidí druh umění, na některé zase dolehla nostalgie ke svému oblíbenému městu a hodnotí to vysoko. Nevím, já ale jestliže jdu na komedii, tak očekávám, že se alespoň občas zasměju a pobavím, a ne že si z toho odnesu depku a vtíravou chuť být sama. ()
„PODLE PSYCHOLOGICKÉHO SLOVNÍKU MŮŽE BÝT ŠTĚSTÍ STAV, KDY JSOU NAPLNĚNY POTŘEBY ČLOVĚKA. A TO NEJEN TY PSYCHYCKÉ, ALE I TY DUCHOVNÍ…“ /// Krobota vážná sonda do lidskejch vztahů. Žádný abstraktní umění jako Díra, (i když…) ale celkem sympatická vztahovka, který velí Bára Poláková a Jarda Plesl. Vypráví vo tom, že každej jsme nějakej. Není to sice překvapivý odhalení, ale tak nějak mně to vyhovuje. Nakonec je těch sympatickejch rolí víc a všichni herci spolu s tesklivou komorní hudbou vytvořili zajímavou vztahovou atmosféru. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si připadám jako nižší varianta sama sebe. 2.) Řeším vztahy. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Reklama