The Proposition
The Proposition
Proposition
Režie:
John HillcoatScénář:
Nick CaveKamera:
Benoît DelhommeHrají:
Guy Pearce, Emily Watson, Ray Winstone, David Wenham, Richard Wilson, John Hurt, David Gulpilil, Danny Huston, Noah Taylor, Tom Budge, Tommy Lewis, Bogdan Koca (více)Obsahy(1)
Film se odehrává v drsném a neúprosném prostředí australského vnitrozemí na konci 19. století. Proposition je ohromujícím příběhem oddanosti, odplaty a hledání spravedlnosti v zemi bez pravidel. Charlie Burns (Guy Pearce) je odpadlík, žijící se svými dvěma bratry mimo hranice zákona. Artur (Danny Huston) a Mikey (Richard Wilson) jsou hledaní pro znásilnění a vraždu. Když se kapitánu Stanleymu (Ray Winstone) podaří zatknout Charlieho a Mikeyho, udělá Charliemu složitý návrh - skoncovat s brutalitou, jež je obklopuje. Aby Charlie zachránil svého bratra před oprátkou, musí najít a zabít Arthura, svého psychopatického staršího bratra, o němž si Stanley myslí, že je hlavním viníkem násilí. Oba muži čelí nemožnému morálnímu dilematu, které vede k vražednému vyvrcholení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (400)
Rockové balady Nicka Cavea bývají hudebně hutné, drsné až kruté, ale přesto vnitřně poetické a rozhodně netriviální. "Proposition", ke kterému australský bard napsal scénář, za nimi v ničem nezaostává...ačkoliv základní kostra příběhu je vlastně velmi jednoduchá. Což je dobře - protože v jednoduchosti je síla. V jistém úhlu pohledu je "Proposition" vlastně minimalistickým filmem - příběh i režisér si vystačí s několika zásadními postavami, decentní (ale výbornou!) hudbou, nepřiblížitelnou atmosférou a především brilantní stylizací obyvatel australské buše a krajiny samotné. Špína, krev, pot, slzy, svistot olova, násilí a mouchy - naprostý konec světa. Rozehrát drsné drama s mnoha zajímavými otázkami v podkresu v takovém prostředí už není obtížné - ovšem nepotlačit jeho působivost přílišným tlačením na pilu nebo sklouznutím do vod sentimentu, to už si žádá kus filmového cítění a profesionality. A tvůrčí tým zodpovědný za "Proposition" tyto kvality rozhodně má. ()
Drsné,syrové, atmosférické. K tomu si přidejte bezchybné obsazení a písně Nicka Cavea, které jinak moc nemusím, jsem se ale hodily parádně. Je sice fakt, že místy v půlce tempo trochu pokulhávalo, vynikající závěr to ale napravil. Takovýhle western tady dlouho chyběl ()
Dokonalé propojení obrazu s hudbou. Nick Cave je temný génius a Hillcoat s Ellisem mu rozumí. Čirá magie! ()
Príliš jednoduché. ()
Silný príbeh, skvelá hudba, réžia a výborní herci. Trochu drsný, krvavý western, žáner, ktorý sa dnes nenosí, ale čas od času ho nejaký hit nakopne až do oscarových výšin. Asi najviac nadšení budú fajúškovia filmov S.Leoneho, ale najmä P.Packinpahovej Divokej bandy, pretože podobne ani tu nie je miesto pre kladné postavy /až na malú výnimku - kapitánová žena/ a krvavými zábermi sa tiež nešetrí. A keď k tomu ešte milujete hudbu N. Cavea, ktorý k tomuto filmu napísal scénar a urobil aj hudbu, ste v siedmom nebi. S.Leone s Packinpahom si určite tam hore vo filmovom nebi ulejú dobrú whisky a pripijú si na tento vynikajúci western. Nazdravie gringos a vamos do kinos!80%. ()
Vynikající záležitost, která dává vzpomenout na časy, kdy autentičnost, herecké výkony i skvělá hudba dominovaly podobným filmům a ke slovu se ještě tolik nehlásily dnešní plytké a často trapné komiksy. Ale to jsem už hodně odbočil. Filmu vládnou herci a atmosféra. Pokud se připojí jednou za 100 let Nick Cave a k tomu sesumíruje jednoduchý a srozumitelný příběh. Divák se může jen těšit na to, že každou další projekcí si tenhle australský western zamiluje víc a víc. 80% ()
Hezký, drsný, zpocený a smradlavý new wave western. Začátek a konec považuji za nejvydařenější, samotný průběh nastavuje nepřístupnou tvář a je místy těžší za ní proniknout.. Z postav má větší hloubku jen ta kapitána Stanleyho, ostatní zanechávají dojem hrubých náčrtů. Jak kdosi kdysi poznamenal, filmy z Austrálie mají atmosféru už jen díky tomu, kde se odehrávají - což platí i zde. Nick Cave stvořil hezkou hudbu se špetkou poezie, střídání scén z pustiny a Stanleyho domu obstarává slušné vyprávěcí tempo a konec je nádherný. ()
Po dlouhé době zase WESTERN hodný toho označení, jehož drsný příběh se příjemně táhne jako zápach z mých ponožek .... mno, jen ten Stanley si zasloužil důstojnější konec ... a prosím (!) nesrovnávat s mrtvým mužem (?) ... ()
Rodinné hodnoty! ()
Velký autorský podíl na Nicka Cavea na tomto filmu je pro mě solidní lákadlo. První minuty filmu jsou po všech stránkách předzvěstí velkého díla. Škoda, že se však Proposition na takovéto úrovni nenese po celou stopáž. Místy se příběh přeci jen rozmělní v hluchých a přebytečných dialozích, což zabraňuje filmu vstoupit mezi naprostou elitu. Skvělé jsou například poetické momenty dobře vyjadřující ducha Austrálie té doby, mezi kterými však filmu dochází šťáva. Silnou stránkou filmu je pochopitelně hudba a to nemyslím pouze ústřední melodie, ale i skvělé doprovodné zvukové plochy. Cave tak opět dokazuje svůj muzikální talent. Herecké obsazení je celkově prvotřídní, ale podle mého názoru si pro sebe film herecky ukradnul John Hurt. V těch pár momentech, kdy je na scéně proměňuje televizní obrazovku v divadelní jeviště. ()
Každopádně zajímavé, ale příliš mě to nezaujalo...místy se mi to zdálo až přehnaně brutální. ()
Slušný western z australských pouští... ()
Celkem milé překvapení ()
Recenzia filmu č.400. Mohlo by sa zdať, že charakterové karty sú rozdané presne podľa westernového mustra, tak ako ich žánrové krídla obhajujú už desaťročia. Dobro verzus zlo sa ale nekoná. Režisér John Hillcoat pod Caveovou inspiračnou vlnou servíruje tak nejednoznačné postavy, ako je to len možné. Čoskoro zistíte, že obaja muži stoja na rovnakej strane barikády a keby mali v živote rovnaké možnosti, pravdepodobne by skončili tam, čo ten druhý. Rovní chlapi s rovnými zásadami a povedomým, že sú isté veci, ktoré musíte urobiť, inak by ste sa hanbili pozrieť svojmu druhovi do očí. Krajina v hrubých obrysoch a neviditeľným horizontom je to pravé miesto, kde sa môže lámať chlieb v rámci najstaršej zásady, ktorú mužský svet pozná – cti. Po veľmi pôsobivých úvodných titulkoch sprevádzaných archívnymi fotografiami osídľovania Austrálie v 19.storočí a tradičnou austrálskou riekankou sa vzápätí dostávame do zbesilej prestrelky medzi dvoma miestnymi padúchmi a „mužmi zákona“. ()
Prach. Písek. Pot. Krev. Slzy. ()
Proposition - nabídka. Zase jedna rána z čistého nebe, náhodně koupená za pakatel ve výprodeji DVD v podchodu metra....Tohle bych chtěl vidět na pořádném plátně....Drsný moderní western z neméně drsného australského kontinentu z konce předminulého století. Sluncem spálený vánoční příběh o spravedlnosti, právu, pomstě ale i o tom kam až a za jakou cenu sahá bratrská láska. Myslím že celé toto dílo perfektně charaterizuje přetextovaná koleda 5 Days of Christmas, kterou zpívají strážní nejmladšímu z bratrů ve vězení. Každá postava je zde originálem, všichni hrají naprosto přesvědčivě a to vše se odehrává v prostředí čarokrásného sluncem vyprahlého australského kontinentu. Syrovost je zde na místě a jen vtiskuje autentičnost, reálnost celého příběhu a prostředí kde se odehrává. Oprýskané a na troud vyschlé městečko Banyon, všudypřítomná hejna much, zpocení a zaprášení nejen psanci a policejní jednotka jež je stíhá, ale i všichni obyvatelé městečka... V úřadech a domech hlavních představitelů města však britský pořádek s čajem v porcelánových servisech, s nezbytnou podobiznou Jejího veličenstva na zdi. Takové byly začátky moderní společnosti (bílé) v Austrálii. Celé je to velmi podobné avšak s jistým časovým odstupem situaci v Americe a to i ve vztazích k původním domorodcům, zde Aboriginům. Nicka Cave a jeho The Bad Seeds mám rád už dávno, velmi mile mně překvapil jeho soundtrack k The Road. Zde si opět složil hudbu k filmu s Warrenem Ellisem (i on pracoval na The Road) a opět na jedničku. Hoši skládejte dál hudbu k podobně syrovým snímkům, moc vám to jde ! Moc jsem si pošmákl. Doporučuji vidět! ()
"This Land Will Be Civilized"...doufám, že toho Cave napíše víc. O hudbě se nemá cenu zmiňovat, tak je nejdokonalejší na celém filmu. Jinak mě zaujal mimo Guye Pearce, Tom Budge. ()
Tohle je atmosféra "westernu", takhle si představuji pojetí tohoto žánru (ačkoli jde o značně neklasický western)...trio bratrů Burnsových hrálo fantasticky, Guy Pearce naprosto fenomenální výkon a to toho moc nenamluvil!!! Výborný byl i Ray Winstone. Ve spojení s místy neuvěřitelně podmanivou hudbou Nicka Cavea jde o fantastickou podívanou (jen ty tóny když umírá Mikey....). Rozhodně nejde o mainstreamový film pro nejširší spotřebitelskou masu, proto se film nestane slavným jako jiné filmy, ačkoli není o nic horší než velikáni žánru. Originalita snímku předurčuje, že na podobném bitevním poli dlouho nebude mít soupeře. ()
Dokonalé drama o konfliktu rodinné soudržnosti a obecné morálky. Tvůrcům se podařilo všechny ty veliké myšlenky vyjádřit, aniž by musely být vysloveny; prostě tím, že je zahráli. ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Shia LaBeouf na odstřel?
Vskutku podivuhodné spojení – Shia ve filmu australského drsňáka Johna Hillcoata, tvůrce Cesty a nelítostného kenguru-westernu Proposition? Ale ano. Prozatím nic není oficiální, ale údajně už spolu… (více)
Tahle země není pro kanibaly
...aneb Viggo Mortensen versus lidožrouti. Ne, nejste sami, kdo má pocit déja vu. Jsou tomu zhruba dva týdny, co jsme psali o připravovaném historickém dramatu Vanikoro, mapujícím tragický konec… (více)
Brilantné._____Asi takto nejak si predstavujem spoločné dieťa Peckinpahovej Wild Bunch, Zinnemannovho High Noon, Leoneho C'era una volta il West, Malickových Days of Heaven, Nicka Cavea a austrálskeho kronikára. Hillcoat pojíma žáner revizionistickou optikou 21. storočia, ktorá vo westerne stále vidí studnicu originality a možnosť vztiahnuť sa k fenoménom formujúcim históriu modernej civilizácie. A že je to optika setsakra nekompromisná, pri ktorej by Eastwoodovmu „Blondiemu“ (vedome parafrázujem výstižné popisy v iných komentároch) pripaľoval cigaretu maximálne revolver konkurenčného banditu._____Syntéza vplyvu klasického westernu zo 40., antiwesternu z 50. a krvavej reformulácie žánrových základov z druhej polovice 60. rokov utvára ojedinelý a unikátny štýl filmu. Stranou príbehu ide od prvého pohľadu o jednoduchú a strokrát obohranú jednohubku o skúške lojálnosti a ceste za spravodlivou (?) odplatou. Mohlo by sa teda zdať, že prínos treba hľadať práve v odlišnom prístupe k charakterom a ich pozadiu, čo je v zásade správne. Jedno z podlaží hĺbkových vrstiev stojí práve na uveriteľných motiváciách a výborne napísaných postavách. Tie nemožno rozdeliť na „dobré“ alebo „zlé“, etika je pre nich relatívna a morálka luxus, ktorí si nemôžu dovoliť. Konflikty stoja na tých najbazálnejších vzťahoch a problémoch - brat musí zradiť brata, aby si zachránil vlastnú kožu, predstaviteľ zákona čelí potupe a výsmechu kvôli jedinému pochybnému rozhodnutiu, žena nedokáže naďalej zvládať osamelosť a domácnosť zahalenú strachom z dlhej neprítomnosti muža. Ich osudy spája jeden spoločný prvok: dlhé a nekonečné čakanie._____Život ako večné čakanie - na zlomový okamih, ktorý konečne niečo zmení a pretrhne hrádzu nečinnosti. Akékoľvek snahy o zmenu - presadenie spravodlivosti, vytrhnutie sa spod vplyvu vlastnej rodiny, vyrovnanie sa s vlastnou minulosťou - sú buď neuskutočniteľné, alebo dosahované za cenu vysokých obetí. Ušpinení antihrdinovia sa brodia vlastným potom a krvou k nejasnej fatamorgáne nádeje na vzdialenom horizonte. Ťaživé a zničujúco pomalé tempo filmu je formované nehostinným prostredím a unavené herecké výkony podliehajú surovým podmienkam, za akých film vznikal. V teplotách dosahujúcich miestami až enormných 57 °C sa herci pod nánosom dobových kostýmov, s revolvermi a winchestrovkami v rukách vlečú nekonečnou prériou. Neoblomná pasivita sveta dostáva až mýtický rozmer._____Zmena, ktorú do Austrálie prichádza vykonať kapitán Stanley, sa však ukazuje zhola nemožná z iného dôvodu. Odpor, na ktorý naráža, je dôsledkom pamäte krajiny, poznačenej dlhou a krvavou kolonizačnou históriou. Film ideologicky spadá do tzv. „cinema after Mabo“ (Viac k téme napríklad tu alebo tu), éry austrálskej kinematografie nastupujúcej v 90. rokoch o ktorej vyšla v roku 2005 i súhrnná publikácia. Až do rokov 1992-3, kedy vláda potvrdila platnosť konceptu „Mabo“ a tradičných domorodých zákonov, bolo popierané právo pôvodných obyvateľov na austrálsku pôdu. Scéna, v ktorej černošský sluha opúšťa pozemok kapitána Stanleyho a pred bránou zanecháva svoje topánky je vo svojej mlčanlivosti veľavravná. Veta „You got the wrong fuckin' black man.“, ktorú utrúsi Two Bob zatiaľ čo mieri hlavňou koltu na dôstojníka Dunna, v sebe skrýva celé dekády pretrvávajúceho sporu o nárok na zem medzi austrálskym „bielym“ a „čiernym“ mužom, cudzincom a domorodcom. Zároveň je symbolickým vyrovnaním sa s novostanovenou hierarchiou otrokov a pánov, ktorú so sebou priniesli kolonizátori - najhorší zločinci, vyhnaní z Veľkej Británie na opačnú pologuľu. Podobnosť s utváraním legendárneho Divokého Západu v severoamerických prériách je preto obrovská, no s krutosťou kriminálnych živlov u protinožcov sa americkí kovboji a banditi nemôžu rovnať. Ale späť k téme._____Mýtický rozmer tu dostáva i samotná krajina. Drsná pustatina, z ktorej vzchádzajú drsní ľudia, schopní tých najbeštiálnejších činov. V rozľahlých pláňach niet miesta pre zľutovanie a milosrdenstvo, no vo vzduchu cítiť čosi nadpozemské. Film začína bez akéhokoľvek úvodu a zoznámenia s postavami krvavou prestrelkou v búde s plechovou strechou rozžeravenou neúprosným slnkom a dusným vzduchom plným lietajúcich triesok. Následne však zvoľní, dni a noci sa začnú zlievať v neúprosne naťahovaný čas v bohom zabudnutej zemi nikoho (za ktorú ju prisťahovalci považujú). Hranica medzi fyzickým a metafyzickým sa začína vytrácať. Utrpenie, bolesť a sebaspytujúce otázky dostávajú rovnaký priestor. Kto sme a kam sa uberáme? Existuje Boh? Existuje vôbec v tomto hnusnom, špinavom pekle zvanom Austrália, niečo ako život? Pustá krajina, zem zrodená z krvi a prachu sa odráža vo veľkých detailoch vyprahnutých a vetrom ošľahaných tvárí. Evolúcia ako skamenený monolit, rozdrvený v prach. Len opice s vulgárnym slovníkom. Sme mizantropi?_____Kľúč k pochopeniu ambivalentnej hlavnej postavy je nám podsúvaný postupne a veľmi obozretne. Charlie Burns sa vydáva nájsť svojho brata, v skutočnosti ale nachádza sám seba. Návrat k rodine lemujú temné spomienky, prezentované len v neexplicitných náznakoch dialógov, konfrontácií, pohľadov a výrazov. Špirálovitý zostup archetypálneho westernového antihrdinu do vlastnej duše odhaľuje kryptickú túžbu vymaniť sa spod kontroly staršieho brata Arthura. I keď Proposition hĺbku Coppolovej Apocalypse Now nemá, analógia s ponurou a sebedeštruktívnou cestou kapitána Willarda do útrob vietnamskej džungle za nájdením plukovníka Waltera E. Kurtza je veľmi zreteľná. V nedostupných končinách pozemského pekla okolo seba Arthur utvára auru hrozivej legendy. Chýry, ktoré o ňom domorodci šíria vravia o nesmrteľnosti a harmonickom splynutí s prírodou. Človek-pes, ktorého Charlie nachádza ho dovádza na hranicu šialenstva. Ak cez ňu nechce prepadnúť a hľadá vyslobodenie, existuje jediné riešenie - vykúpenie smrťou._____Kým iní ju menujú na prvom mieste, ja si štylistiku a formálnu stránku zámerne nechávam na záver. Podobne ako je tomu práve v raných filmoch Terrenca Malicka, postavy sú zasadzované do veľkých prírodných celkov a vytvárajú neoddeliteľné puto. Detaily ušpinených zjazvených tvárí sú zrkadlom prostredia, z ktorého vzišli. Súbežné vedenie niekoľkých naratívnych línií je bez veľkého rozmachu, ale vo všetkej komornosti intímnych osudov komplexne postihuje vlastnosti dobovej spoločnosti. Premiešavanie lyrického pásma s epickým umocňuje kontemplatívny rozmer. Poetické tempo ani technickú formu nemožno obviniť zo samoúčelnosti, každá zložka má svoj pevne stanovený význam v rozprávaní. Jedinečnosť obrazových kompozícií a kontrastného odlíšenia dňa a noci sa blíži práve „malickovskej“ a „leoneovskej“ pomalej krajinomaľbe, navodzujúcej absolútnu zakorenenosť postáv do sveta (podobne ako je tomu v Cobra Verde Hernera Werzoga). Rovnako podstatnou je baladická, prevažne inštrumentálna hudba, ktorej centrálnym hlasom sú smutné husle Warrena Ellisa a Caveove netradičné vokálne performancie. Práve ony dodávajú snímku veľmi špecifickú a neľahkú, náročne vydobytú atmosféru, pohybujúcu sa medzi temne bezvýchodnou prašnou zemitosťou a pohľadmi upierajúcimi sa k ťažkým nebesám, nijak neodľahčujúcu nepríjemnosť dejových motívov._____Úžasne trpezlivý a zničujúci film, ktorý obrovské nároky na diváka odmeňuje len totálnou stratou ilúzií a nepreniknuteľnou depresiou. A jeden z najlepších westernov, aké som kedy videl. 100% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] () (méně) (více)