Sestřička

Áno, aj šesťdesiate roky Marlowovi svedčia. Základom je casting a Garner sa do úlohy detektíva, pôsobiaceho v štýle "osiny v prdeli", dokonale hodí. Lenže ono je to celé skôr o nasávaní atmosféry, sexy ženských, striptízových baroch a chlapských konfrontáciách, ako o túžbe po pochopení príbehu. Ale to určite nie je nejaký výrazný zápor, takto sme si užili aj taký legendárny Hlboký spánok. Podobné filmy: Dlhé lúčenie, Point blank. 70% (17.06.2017)

Knizni predlohu neznam, ale dejove mi to prislo takove rodokapsove a nejednou mi pribeh prisel jako nejslabsi soucast celeho filmu. Ale detektiv Marlowe v podani Jamese Garnera je vyborny, stejne jako Bruce Lee ve sve epizodni roli. Ma to atmosferu, tempo, krasne zeny.... Zanrovka, pro kterou mam slabost. (07.07.2024)

Chandlera a celý tenhle detektivní subžánr mám moc rád, i když tenhle film je spíše jeden z těch průměrnějších. Přenasazení do šedesátek mi až tak nevadilo, jako spíše obroušení hran, absence osudovosti a nepřehledný závěr. Co však musím pochválit, je obsazení Jamese Garnera, který si Marlowa očividně užil, krásné herečky, ironický tón a nadsázku (která na druhou stranu chybí více adaptacím) a nádherné scény s Brucem Lee, kterým Quentin Tarantino složil poctu v Tenkrát v Hollywoodu. 65%. (07.03.2020)

Nenápadná, no veľmi obstojná 60´s chandlerovská adaptácia. James Garner sa na Marlowea v stredných rokoch prekvapivo hodí: má charizmu, (seba)iróniu aj (dô)vtip (inak, nepripomína Vám mladého Petra Falka?). Prenesenie noiru do farebných 60tok ma nerušilo. Čerešničkou je epizódna rola Brucea Leeho, ktorý Marloweovi zdemoluje kancel v ikonickom Bradbury. PS: Ide o rozhodne lepšiu neo-noirovú zábavu než „papierovo silnejší“ Harper (1966) s Paulom Newmanom. Noiristom tak smeruje jasné odporúčanie! (26.09.2020)

Klasika žánru nevadí ani v barevném vyvedení. Důraz na brilantní dialogy, zranitelnost hlavního hrdiny i jasné rozlišení toho, co je v souladu s mravem a zákonem, i toho, co je toho všeho opakem, potěší právě tak jako na zvládnuté řemeslo. Víc takových standardů by znamenalo i více zdraví ve světovém hraném filmu. V tom dávném i v tom současném. (19.06.2014)